Daliborka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení souřadnic (náhrada zastaralé {{Geo dms}}); kosmetické úpravy |
Gramatika značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
'''Daliborka''' je válcová pevnostní věž postavená v roce [[1496]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] stavitelem [[Benedikt Ried|Benediktem Riedem]]. Je pojmenovaná podle prvního vězně drženého v jejím žaláři, [[Dalibor z Kozojed|Dalibora z Kozojed]]. S ním spojené pověsti a také opera Bedřicha Smetany ''[[Dalibor (opera)|Dalibor]]'' přispěly k tomu, že je Daliborka nejznámější z trojice válcových, pozdně gotických věží severního opevnění [[Pražský hrad|Pražského hradu]].
Kruhová stavba Daliborky byla dokončena roku 1496. Na východní straně věže je zasazen štít s monogramem W - Wladislaus s korunou a letopočtem, který jako pečeť dotvrzuje rok, kdy věž začala plnit svou funkci žaláře. Původní budova byla o dvě patra vyšší než dnes, horní část věže však vyhořela a nebyla již nikdy do původní výše dobudována. Tloušťka zdi, která dosahuje dvou metrů, předurčila Daliborku k tomu, aby se stala obávaným a doslova nedobytným vězením. Žalář byl vlastně dvoupatrový, vězni
Daliborka stojí na konci [[Zlatá ulička|Zlaté uličky]] a byla součástí ji lemujícího opevnění [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Sloužila také jako vězení. Prvním vězněm byl [[Dalibor z Kozojed]], podle nějž je věž pojmenována. Dalším ze známých vězňů byl mecenáš věd a umění, hrabě [[František Antonín Sporck]], který zde byl vězněn po dobu patnácti týdnů a to pro neplacení dluhů. Z vězení ho osvobodil až zásah [[Karel VI. Habsburský|Karla VI]]. Věž byla již roku [[Stavovský odboj roku 1547|1547]] – po stavovském odboji-obsazena uvězněnými pražskými měšťany a v době [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorské]] se Daliborka stala těžkým vězením pro účastníky revolty. Dle zprávy o archeologickém průzkumu věže byly v kanále ústícím do Jeleního příkopu nalezeny zbytky lidské kostry. Vězeň na úzké cestě zahynul dříve, než se dostal k ústí. Na odstranění posledních třiceti centimetrů hlíny, která ho dělila od svobody mu nestačily síly. Roku [[1781]] Daliborka vyhořela a při opravách o rok později byla snížena o jedno patro. Jako vězení už nesloužila a v roce [[1883]] byla zpřístupněna veřejnosti.
|