Sasko-lauenburské vévodství: Porovnání verzí

Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce [[1689]], kdy bylo zděděno (a okupováno) knížaty [[Lünebursko-cellské knížectví|brunšvicko-lüneburskými]] (od r. [[1705]] pak [[Hannoverské kurfiřtství|kurfiřty hannoverskými]]), kteří se později stali [[Hannoverská dynastie|britskými králi]]. [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] v roce [[1815]] bylo Lauenbursko uděleno nejprve [[Fridrich Vilém III.|králi pruskému]] a vzápětí [[Frederik VI.|vévodovi holštýnskému]] jako kompenzace za ztrátu [[Norsko|Norska]] a ztrátu nároků na bývalé [[Přední Pomořany|švédské Pomořany]] s ostrovem [[Rujána|Rujánou]], které kongres dodatečně přiznal [[Pruské království|Prusku]]. [[Holštýnské vévodství|Vévoda holštýnský]] byl zároveň králem [[Dánsko|dánským]], takže v letech 1815 až [[1864]] bylo Lauenbursko pod dánskou nadvládou.

 

V [[německo-dánská válka|německo-dánské válce]] roku [[1864]] [[Pruské království|Prusko]] s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] a ostatními německými státy bojovaly proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Holštýnsko]] a [[Lauenbursko]] od [[Německý spolek|Německého spolku]] a začlenit do Dánska (dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka a Holštýnska]] (a Lauenburska), ale [[Holštýnsko]] bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího [[Šlesvicko|Šlesvicka]] členem Německého spolku). V této válce bylo [[Dánsko]] poraženo, [[Šlesvicko]] se stalo prusko-rakouským [[kondominium|kondominiem]], [[Holštýnsko]] získalo Rakousko a [[Lauenbursko]] s titulem vévodství Prusko (vévodou se stal pruský král Vilém I.).