Finanční výkazy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění IFRS for SMEs a akruální báze. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Finanční,''' resp. '''účetní výkazy''' (v ČR označované jako [[účetní závěrka]]) jsou dokumenty zobrazující finanční situaci [[Účetní jednotka|účetní jednotky]]. V různých zemích mohou existovat odlišné požadavky na tyto výkazy, způsobené ekonomickými, právními, historickými, kulturními a společenskými odlišnostmi. Rozdíly mohou vyplývat také z rozdílných nároků na prezentaci informací s ohledem na velikost a povahu činnosti účetní jednotky. Proto je užitečné formulovat cíle účetního výkaznictví v souladu s obecně uznávanými pravidly. Těmi jsou:
* [[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ( IFRS)|Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS)]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=International Financial Reporting Standards|vydání=|vydavatel=International Accounting Standards Board|místo=London|rok=2014 (každoročně aktualizováno)|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>: tzv. "úplný" soubor IFRS je určen pro výkaznictví účetních jednotek založených za účelem dosahování zisku - primárně pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou registrovány na burzách cenných papírů a dále pro velké podniky veřejného zájmu. IFRS představují ucelený soubor kvalitních, srozumitelných a vymahatelných celosvětových standardů finančního výkaznictví, směřujících k tomu,aby účetní výkazy a další předkládané finanční zprávy poskytovaly vysoce kvalitní, transparentní a srovnatelné informace, které by byly účastníkům světových kapitálových trhů a ostatním uživatelům nápomocny v jejich ekonomickém rozhodování. Ačkoli se IFRS se zaměřují primárně na kapitálové společnosti, vychází z přesvědčení, že existují potřeby společné všem uživatelům (jako jsou např. věřitelé, obchodní partneři, finanční analytici, vláda, veřejnost apod.). První oficiální, autorizovaný překlad IFRS byl
* [[Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor]] [[(International Public Sector Accounting Standards - IPSAS)|(IPSAS)]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Handbook of International Public Sector Prouncement|vydání=|vydavatel=International Public Sector Accounting Standards Board|místo=London|rok=2015 ( každoročně aktualizováno)|počet stran=|strany=2371|isbn=978-1-60815-264-3}}</ref>: regulují výkaznictví účetních jednotek, spadajících pod veřejný sektor. První autorizovaný překlad byl pořízen pod vedením Nejvyššího kontrolního úřadu v r. 2004, druhý v r. 2006.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Příručka dokumentů Rady pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor|vydání=1|vydavatel=Nejvyšší kontrolní úřad|místo=Praha|rok=2005|počet stran=818|strany=|isbn=}}</ref>
* [[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví pro malé a střední podniky|Mezinárodní standardy účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs)]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=International Financial Reporting Standards for Small and Medium-sized Entities|vydání=|vydavatel=IASB|místo=London|rok=2009 (každoročně aktualizováno)|počet stran=250|strany=|isbn=}}</ref>. Jsou určeny pro účetní jednotky, na něž se nevztahuje povinnost vykazovat dle úplných IFRS, tj. pro takové, (a) které nemají veřejnou odpovědnost a zároveň (b) které zveřejňují účetní závěrku pro externí uživatele (nevyhotovují účetní výkazy jen pro vlastní potřeby). Přístup k českému překladu je na stránkách IFRS<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=IFRS for SMEs in Czech|url=www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs in Czech|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=18.5.2016}}</ref>
Tento článek se zabývá účetním výkaznictvím ''<u>podle úplného souboru IFRS</u>''. Ten v části nazvané ''Koncepční rámec'' určuje cíle finančního výkaznictví:<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Conceptual Framework for Financial Statements 2010|url=www.iasplus.com/en/standards/other/framework|vydavatel=IASB|místo=London|datum vydání=2010|datum přístupu=8.5.2016}}</ref> poskytovat souhrnné informace o finanční situaci účetní jednotky k určitému datu, o výsledcích jejího hospodaření za určité období a o její schopnosti vytvářet (generovat) a efektivně využívat peněžní prostředky a konečně poskytnout citlivé informace o změnách v samotném vlastním kapitálu. Tyto informace jsou užitečné nejen manažerům vlastní firmy (kteří mají přístup k řadě dalších, vnitřních informačních zdrojů), ale zejména širokému okruhu externích uživatelů. IFRS se zaměřují primárně na kapitálové společnosti, ale vychází z přesvědčení, že existují potřeby společné všem uživatelům (jako jsou např. věřitelé, obchodní partneři, finanční analytici, vláda, veřejnost apod.).▼
▲
# vymezení základního souboru účetních výkazů (které se ovšem co do obsahu přizpůsobují povaze účetní jednotky),
# určení požadavků na jejich kvalitu a
# formulování ideových předpokladů, na nichž jsou vyhotovovány a prezentovány.
== Základní soubor účetních výkazů ==
Úplný soubor finančních výkazů tvoří:
* [[Rozvaha|''<u>Rozvaha</u>'']] (Statement of financial pozition): podává přehled o finanční pozici účetní jednotky k uritému datu, tj. o struktuře a druzích majetku ([[aktiva]]) a zdrojích jeho krytí ([[Pasivace|pasiva]], tj. vlastní a cizí kapitál),
* [[Výkaz zisku a ztráty|''<u>Výkaz zisku a ztráty</u>'']] <u>''a ostatní části výsledku''</u> (Statement of profit or loss and other comprehensive income): první část výkazu podává přehled o finanční výkonnosti podniku za dané období, tj. o [[náklad]]ech, [[výnos]]ech a [[výsledek hospodaření|výsledku hospodaření]] účetní jednotky, druhá část o operacích povahy nákladů a výnosů, které
* [[Přehled o změnách vlastního kapitálu|''V<u>ýkaz o změnách ve vlastním kapitálu</u>'']] (Statement of changes in equity): podává přehled o změnách ve [[vlastní kapitál|vlastním kapitálu]] podniku (tj. o změnách v jeho položkách a o příčinách těchto změn).
* ''<u>[[Přehled o peněžních tocích|Výkaz (přehled) o peněžních tocích]]</u>'' (Statement of cash flow): podává přehled o [[peněžní tok|tocích (změnách) peněžních prostředků]] z provozní, investiční a finanční činnosti podniku.
* [[Komentář|''Komentář'']] (poznámky, přílohu) ke každému z výše uvedených výkazů, který obsahuje doplňující informace k výše zmíněným výkazům, včetně popisu účetních metod použitých při jejich sestavování.
Účetní jednotky jsou povinny každoročně, na konci svého [[účetní období|účetního období]], zveřejnit soubor těchto finančních výkazů. Některé účetní jednotky (např. ty, jejichž cenné papíry jsou kótované na burze) mají povinnost předkládat výkazy v kratších časových intervalech. Žádný ze třech souborů neuvádí závazný formát výkazů, pouze jejich ilustrativní podobu. Neuvádí ani jakýkoli ukázkový seznam účtů v podobě fakultativní účtové osnovy (jak je tomu v ČR). Regulace probíhá výhradně na úrovni účetního výkaznictví, ostatní je v kompetenci účetní jednotky..
== Kvalitativní charakteristiky účetních výkazů ==
Řádek 32 ⟶ 34:
Obecně se má zato, že respektování požadavků na kvalitu vykazovaných informací opravňuje k vyslovení soudu, že takové účetní výkazy zobrazují věrný a poctivý obraz o finanční pozici, výkonnosti ao změnách ve finanční pozici účetní jednotky.
== Základní ideová východiska finančního výkaznictví ==
Konstrukce účetního výkaznictví spočívá na řadě předpokladů, které ve svém souhrnu určují, jak bude vypadat modelové zobrazení reality - finanční situace účetní jednotky. Ty nejzákladnější pilíře, které tvoří
# předpoklad, že účetní jednotka bude trvat i v (blízké) budoucnosti ( předpoklad trvání účetní jednotky),
# účetní výkazy (vyjma výkazu peněžních toků) jsou sestavovány na akruální bázi.
=== Předpoklad trvání účetní jednotky ===
Přijetí tohoto předpokladu má pro obsah a vypovídací schopnost účetních výkazů závažné důsledky:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kovanicová|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Finanční účetnictví - světový koncept IFRS IAS|vydání=V.|vydavatel=BOVA POLYGON|místo=Praha|rok=2005|počet stran=544|strany=45 - 47|isbn=80-7273-129-7}}</ref>
Řádek 46 ⟶ 48:
=== Akruální báze ===
Některé operace mají souvislost s peněžními toky, které se ale nemusí projevit bezprostředně. Např. prodej zboží na fakturu je nejdříve pohledávkou a teprve při její úhradě peněžním příjmem. Obdobně, ale zrcadlově, je tomu např. s přijatou fakturou za služby: ta je nejdříve závazkem a po její úhradě peněžním výdajem. Vyvstávají dvě otázky
== Právní úprava v ČR ==
| |||