Verze z 6. 5. 2016, 22:37 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Sjednocení; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 5. 2016, 20:32 editovat zrušit editaci Nadkachna (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 36 585 editací dopl. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - bojové vozidlo \| Jméno = Panzerhaubitze 2000 (PzH 2000) \| obrázek = ~~PzH2000~~Dutch ~~houwitser~~Panzerhaubitz fires in Afghanistan.~~png~~jpg \| popisek = ~~Boční~~Nizozemská ~~pohled na~~houfnice PzH 2000 během nasazení v Afghánistánu \| posádka = 5 (velitel, řidič, střelec, 2 nabíječi) \| délka = 7,9 m (podvozek)<br />11,7 m (vč. kanónu) \| výška = 3,6 m \| šířka = 3,1 m \| hmotnost = 55,3 t (bojová)<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie \| titul = PzH 2000 155mm Self-Propelled Howitzer, Germany \| url = http://www.army-technology.com/projects/pzh2000/ \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2016-05-18 \| vydavatel = Army-technology.com \| jazyk = anglicky }}</ref> \| pancíř = \| hlavní zbraň = 155mm/L52 [[houfnice]] [[Rheinmetall]] \| sekundární zbraně = [[kulomet]] [[Rheinmetall]] [[MG3]] ráže [[7,62 x 51 mm NATO\|7,62 mm]] \| motor = MTU ~~881~~  MT881 Ka-500 \| síla motoru = 986 k (736 kW) \| suspension = \| max. rychlost = 6062 km/h na silnici \| pw ratio = 17,83 k/tunu \| dojezd = 420 km }} '''Panzerhaubitze 2000''' (~~nebo~~ zkráceně '''PzH 2000''') je 155mm [[samohybná houfnice]] vyvinutá společnostmi [[Krauss-Maffei Wegmann]] (KMW) a [[Rheinmetall]] pro [[Bundeswehr\|německou armádu]]. V  době svého vzniku šlo o  zřejmě nejvýkonnější konvenční dělostřelecký systém v  operační službě. Pozoruhodná je obzvláště velmi vysoká rychlost střelby; na první tři výstřely stačí 10 sekund, na 8 výstřelů 60 sekund a na 20 výstřelů 3 minuty. Ustálená rychlost střelby se pohybuje kolem 7 výstřelů za minutu v  závislosti na zahřívání hlavně. PzH 2000 byl také vybrán do výzbroje [[~~Armáda~~Italská ~~Itálie~~armáda\|italské]], [[~~Armáda~~Nizozemská ~~Nizozemska~~armáda\|nizozemské]] a [[~~Armáda~~Řecká ~~Řecka~~armáda\|řecké]] armády. aV letech ~~očekávají~~2013–2014 sesi ~~další~~houfnice ~~objednávky~~objednal od[[Katar]] ~~armád,~~a vnadbytečná ~~kterých~~německá ~~dosluhují~~vozidla ~~starší~~zakoupily [[~~M109~~Chorvatsko]] ~~(houfnice)\|M109~~a ~~Paladin~~[[Litva]]. Jedná se o historicky první samohybný dělostřelecký komplet, který je vyzbrojen 155mm kanónem o délce 52 ráží.<ref name="ref1">{{Citace periodika ~~Nabíjení je automatické, dva operátoři by měli být schopni nabít 60krát za 12 minut.~~ \| příjmení = Rovenský \| jméno = Dušan \| titul = Moderní samohybná děla \| periodikum = ATM \| odkaz na periodikum = \| rok = 2016 \| měsíc = \| ročník = 48 \| číslo = 5 \| strany = 11 \| issn = 1802-4823 }}</ref> == Vývoj == [[Soubor:PzH2000 houwitser.png\|thumb\|left\|Boční pohled na PzH 2000]] [[Soubor:PzH2000 in Afghanistan.jpg\|thumb\|left\|Německá houfnice PzH 2000 opouští transportní letoun [[Antonov An-124]]]] Vývoj houfnice byl zahájen ve druhé polovině 80. let německými společnostmi KMW a Rheinmetall jako alternativa zrušeného italsko-britsko-německého projektu vývoje samohybných houfnic SP-70, které měly nahradit americké komplety [[M109 (houfnice)\|M109 Paladin]]. Vývojové náklady pomohlo snížit použití řady komponentů tanků [[Leopard 2]]. Hlavními uživately se staly [[Německo]] (185 ks), [[Itálie]] (70 ks), [[Nizozemsko]] (39 ks) a Řecko (24 ks).<ref name="ref1" /> Německé houfnice byly objednány roku 1996 a vyrobeny v letech 1998–2002. Později jich bylo 153 modernizováno na verzi PzH 2000A1.<ref name="ref1" /> Všechna italská vozidla (kromě dvou) v letech 2007–2009 vyrobilo konsorcium firem [[Iveco]]-[[OTO-Melara]]. Řecká vozidla byla dodána v letech 2003–2004.<ref name="ref2" /> Část nadbytečných německých vozidel roku 2014–2015 koupily Chorvatsko a Litva. Roku 2013 navíc další houfnice zakoupil Katar.<ref name="ref1" /> == Konstrukce == Pětičlennou posádku tvoří velitel, řidič, střelec a dva nabíječi. Podvozek a dělová věž jsou pancéřovány, aby odolaly střelbě z ručních zbraní a střepinám dělostřeleckých granátů. Hlavní zbraní je 155mm houfnice Rheinmetall DeTec o délce hlavně 52 ráží a dostřelu až 40 km (dle typu munice). Nabíjení je automatické, přičemž vozidlo veze celkem 60 nábojů. Systém řízení palby MICMOS umožňuje současný zásah cíle až pěti projektily. Vozidlo pohání dieselový osmiválec MTU MT881 Ka-500 o výkonu 736 kW a čtyřrychlostní převodovka Renk HSWL 284 C.<ref name="ref1" /> == Nasazení == Nizozemské a německé houfnice PzH 2000 byly ~~použity~~nasazeny ~~''Nizozemskou~~v Afghánistánu.<ref ~~armádou''~~name="ref1" v/> Bojovým křtem si typ prošel v srpnu 2006 během nasazení tří nizozemských PzH 2000 proti [[Taliban]]u v  provincii [[Kandahár]] ~~v [[Afghánistán]]u~~ během [[~~Operace~~operace Medúza]].<ref name="ref2" /> == Uživatelé == * {{flagicon\|Německo}} [[Německo]] : Vyrobeno celkem 185 kskusů. Později 153 modernizováno na verzi PzH2000A1. Kvůli úsporám byla část vyřazena a odprodána do zahraničí.<ref name="ref1" /> * {{flagicon\|Itálie}} [[Itálie]] : Vyrobeno celkem 70 kskusů.<ref name="ref1" /> * {{flagicon\|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]] : 24Vyrobeno kscelkem ~~(33~~39 kskusů. ~~zakonzervovaných~~Část byla vyřazena/nazakonzervována.<ref ~~prodej)~~name="ref1" /> * {{flagicon\|Řecko}} [[Řecko]] : Vyrobeno celkem 24 kskusů.<ref name="ref1" /> * {{flagicon\|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]]: Zakoupeno 15 německých houfnic, z toho tři na náhradní díly.<ref name="ref1" /> * {{flagicon\|Litva}} [[Litva]]: Zakoupeno 21 německých houfnic, z toho pět na náhradní díly.<ref name="ref1" /> * {{flagicon\|Katar}} [[Katar]]: Roku 2013 objednáno 24 houfnic.<ref name="ref1" /> == Reference == <references /> == Externí odkazy == Řádek 36 ⟶ 73: * {{en}} [http://www.army-technology.com/projects/pzh2000/ Army Technology] * {{~~Commons~~Commonscat\|Panzerhaubitze 2000}} ~~{{Pahýl}}~~ [[Kategorie:Německá samohybná děla]]

PzH 2000: Porovnání verzí