Žofie Alexejevna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox, fix přeložek, napřímení |
→Život: Opravení otčestva značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
Postavení ženy v Rusku na přelomu 17. a 18. století nebylo příliš slavné. Ženy byly považovány za hloupé, neinteligentní a velmi naivní tvory, v nichž dřímalo již od narození zlo. Neměly žádná práva a běžnou součástí jejich života bylo bití, nejprve od otce, následně také od manžela. Situace příslušnic panovnického rodu vypadala trochu lépe, avšak zářivá budoucnost ruské princezny také nečekala. Žily v ''těremu'', což byla uzavřená část paláce, kde se věnovaly různým ručním pracím, povídaly si či hrály karty. Romanovci své princezny dokonce ani neprovdávali, protože by tím mohla být ohrožena moc dynastie. Žofii tedy pravděpodobně čekal nevábný život uzavřený ve zdech paláce, bez dětí a bez manžela.
Roku [[1676]] zastihla Rus velmi smutná zpráva, car Alexejevič zemřel. Novým panovníkem se stal devatenáctiletý Fjodor III.
Žofie věděla, že její dny na výsluní carské moci pomalu, ale jistě končí. S tímto se však panovačná princezna nechtěla smířit, a tak začala organizovat druhý palácový převrat. Svůj plán svěřila pouze těm nejvěrnějším – příbuzným Miloslavským a Tolstým, knížeti [[Vasilij Golicyn|Vasiliji Golicynovi]] a vojevůdci knížeti Ivanu Andrejeviči Chovanskému. Kde však měla získat vojáky, tu nejpotřebnější sílu k převratu?
|