Verze z 13. 2. 2016, 13:03 editovat W420marryjane (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 118 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 5. 2016, 16:05 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 531 editací m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 40: }} '''Ibrahim I.''' ([[5. listopad~~\|5. listopadu~~]]u [[1615]] – [[18. srpen\|18. srpna]] [[1648]]) byl [[Osmanská říše\| osmanským]] [[sultán~~\|sultánem~~]]em v letech [[1640]] – [[1648]]. Narodil se jako syn [[Ahmed I.\|Ahmeda I.]], jako takový byl bratr [[Osman II.\|Osmana II.]] a [[Murad IV.\|Murada IV.]] Byl otcem [[Mehmed IV.\|Mehmeda IV.]], [[Sulejman II.\|Sulejmana II.]] a [[Ahmed II.\|Ahmeda II.]] Psychicky narušený, slabošský Ibrahim I. byl zřejmě nejneschopnější z osmanských sultánů. == Biografie == V krvavých palácových půtkách, v nichž se v té dob zmítala osmanská dynastie, přežil Ibrahim patrně jen díky tomu, že byl považován za člověka neškodného v politických záležitostech. V době vlády svého bratra, krutého [[Murad IV.\|Murada IV.]], který nechal povraždit své čtyři mladší bratry, žil v obavách o svůj život. To se nepochybně negativně projevilo na jeho špatném psychickém stavu. Nakonec Murad vydal příkaz po jejich čtyřech bratrech popravit i Ibrahima, nežli však byl ortel vykonán, Murad sám roku 1640 zemřel. Tak se stalo, že Ibrahim nejen zůstal zachován při životě, ale nakonec i nastoupil po nenáviděném bratrovi na trůn. Na začátku své vlády se opíral o schopnosti svého [[velkovezír~~\|velkovezíra~~]]a Kemankeşe Mustafy Paši. Byla provedena měnová reforma, konsolidovala se ekonomická situace, snížily se stavy janičářů. Po čtyřech letech vlády Ibrahima však byl velkovezír sesazen a zavražděn. Ibrahim již nenašel žádného schopnějšího velkovezíra, sám vládnout nedokázal. Čím dál více se dostával pod vliv svých konkubín v [[harém]]u. Řádek 53: Nakonec nedostatek politických zkušeností nového sultána vedl roku [[1646]] ke ztrátě [[Tenedos]]u (Bozkaady) poté, co sám započal s [[Benátská republika\|Benátkami]] šestou benátsko-tureckou válku o [[Kréta\|Krétu]]: v roce [[1645]] zajali maltézští korzáři loď prominentních [[hadždž\|poutníků]] do [[Mekka\|Mekky]]. Rozlícený sultán původně chtěl v odvetu vyhladit všechny křesťany v říši. Nakonec „pouze“ poslal křesťanské představitele do domácího vězení. Korzáři našli útočiště na ostrově [[Kréta]]. Ibrahim nařídil invazi na tento ostrov, tím se ovšem dostal do války s [[Benátská republika\|Benátkami]]. Benátčané v ní uštědřili Osmanům několik porážek a dokonce zablokovali úžinu [[Dardanely]]. Tím vznikl v Istanbulu hladomor a nedostatek vody. Ibrahim v kontextu těchto neúspěchů začal být čím dál více nepříčetný, spekuluje se dokonce i o šílenosti. Přestával věřit i svým nejbližším příbuzným a útěchu hledal v harému. == Povahové rysy == Řádek 72: {{Posloupnost\|~~pred~~ předchůdce =[[Murad IV.]]\|po nátupce =[[Mehmed IV.]]\|co=[[Osmané\|Osmanští sultáni]]\|kdy=[[1640]]–[[1648]]}} [[Kategorie:Sultáni Osmanské říše]]

Ibrahim I.: Porovnání verzí