Marie Eleonora Braniborská (1599–1655): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán vývod z předků |
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
||
Řádek 31:
| podpis =
|}}
'''Marie Eleonora Braniborská''' ([[11. listopad]]u [[1599]], Königsberg, dnešní [[Kaliningrad]] – [[18. květen|18. května]] [[1655]], [[Stockholm]]) byla rodem [[Braniborsko|braniborská princezna]] z [[dynastie]] [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a jako manželka [[Seznam hlav švédského státu|švédského krále]] [[Gustav II. Adolf|Gustava II. Adolfa]] od roku [[1633]] [[seznam švédských královen|švédská královna]] a matka švédské královny [[Kristýna I. Švédská|Kristiny I.]]
== Biografie ==
Marie Eleonora se narodila jako třetí dítě/druhá dcera z osmi potomků [[Braniborské markrabství|braniborského kurfiřta]] [[Jan Zikmund Braniborský|Jana Zikmunda]] a jeho manželky [[Anna Pruská|Anny Pruské]].
=== Manželství ===
Od útlého věku byla zaslíbena mladému švédskému králi Gustavu II. Adolfovi. Královna vdova [[Kristina Holštýnsko-Gottorpská]] hledala jako nevěstu pro svého syna [[Protestantismus|protestantskou]] princeznu s cílem posílit Švédsko, především proti hrozbě ze strany [[Seznam polských panovníků|polského krále]], který se chystal Švédsko [[anexe|anektovat]]. Gustav Adolf jel do Německa v roce [[1618]] a [[1620]], kdy dostal od princezny souhlas ke sňatku.
Se zásnubami byly spojeny vážné potíže. Bratr Marie Eleonory, princ [[Jiří Vilém Braniborský|Jiří Vilém]], který v roce [[1619]] nahradil svého otce na braniborském panovnickém stolci, nechtěl dát ke svatbě souhlas, neboť se obával roztržky ve vztazích se sousedním Polskem. Princezna Anna, matka Marie Eleonory, rozhodla odvézt ji do [[Wismar]]u, kde byla předána švédské družině.
Svatba Gustava Adolfa a Marie Eleonory se konala ve [[Stockholm]]u [[25. listopad]]u roku [[1620]]. O tři dny později, [[28. listopad]]u, byla Marie Eleonora [[korunovace|korunována]] královnou.
Od počátku projevovala Maie Eleonora silnou náklonnost a lásku svému manželovi a trpěla jeho neustálými vojenskými výpravami do zahraničí. Zajímala se o architekturu a hudbu, sdílíc tyto zájmy se svým manželem. Její záliba v umění i sklon k nadměrnému luxusu byly ovšem pro království velmi nákladné a znamenaly pro něj značnou zátěž.
Řádek 49:
* [[Kristýna I. Švédská|Kristina]], budoucí královna Švédska.
Při tažení Gustava II. Adolfa do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se v roce [[1631]] královna rozhodla doprovázet ho do [[Německo|Německa]], kde si [[Mohuč]]i zřídila svůj [[panovnický dvůr|dvůr]]. Při pobytu v tomto městě se dozvěděla zlou zprávu o smrti Gustava Adolfa, který padl [[6. listopad]]u roku [[1632]] v [[Bitva u Lützenu|bitvě u Lützenu]].
=== Královna vdova ===
Řádek 56:
Vláda se obávala, že emoční nestabilita Marie Eleonory bude mít vliv na mladou královnu Kristinu, a proto kancléř [[Axel Oxenstierna]] v roce [[1636]] rozhodl odloučit dítě od matky.
Jako královna vdova se Marie Eleonora usadila na [[Zámek Gripsholm|zámku Gripsholm]]. Nákladný život, který vedla, vyvolal pohoršení vlády. To ve spojení s nedůvěrou v její povahu mělo za následek napjaté vztahy a další pobyt královny vdovy ve Švédsku se stal neudržitelným. Zamýšlela vrátit se do rodného [[Prusko|Pruska]], ale švédská vláda odmítla dát k tomu svolení, neboť její bratr, braniborský markrabě byl nepřítelem Švédska. Tehdy Marie Eleonora vstoupila v jednání s vládou [[Seznam hlav dánského státu|dánského krále]] [[Kristián IV. Dánský|Kristiána IV.]] a rozhodla se prchnout z Gripsholmu v přestrojení za venkovanku. Po odjezdu z vesnice [[Trosa]] nastoupila na loďku, jež převezla na ostrov [[Gotland]], kde ji vyzvedla dánská válečná loď a odvezla do [[Dánsko|Dánska]].
Dánsko se stalo jejím trvalým místem pobytu; ve Švédsku byl její odchod pro nepřátelství mezi oběma zeměmi považován za zradu. Při mírové smlouvě mezi Švédskem a Braniborskem v roce [[1641]] vévoda [[Fridrich Vilém I. Braniborský]], synovec Marie Eleonory, souhlasil s jejím pobytem v [[Prusko|Prusku]] a Švédsko rozhodlo udělit jí důchod. V roce [[1643]] Marie Eleonora opustila Dánsko a odjela do Pruska, kde strávila pět let. V roce [[1648]] se mohla vrátit do Švédska a být svědkem korunovace své dcery Kristiny. Podle Kristinina nařízení jí byl přidělen [[zámek Nyköping]] jako sídlo. Zde přijala v roce [[1654]] nečekanou návštěvnu své dcery, když Kristina zřeknuvši se trůnu opustila zemi. Po této nešťastné události trávila Marie Eleonora svůj život v osamění. Její životní náklady byly zabezpečeny novým králem [[Karel X. Gustav|Karlem X. Gustavem]] až do její smrti, ke které došlo [[18. březen|18. března]] roku [[1655]] ve Stockholmu.
Řádek 76:
|3 = [[Anna Pruská]]
|4 = [[Jáchym Fridrich Braniborský]]
|5 = Kateřina Braniborsko-Küstrinská
|6 = [[Albrecht Fridrich Pruský]]
|7 = [[Marie Eleonora Klevská]]
Řádek 95:
* http://www.zeno.org/DamenConvLex-1834/A/Maria+Eleonore,+K%C3%B6nigin+von+Schweden
{{Posloupnost|co=[[Seznam švédských královen|Švédská královna]]|
[[Kategorie:Švédské královny]]
| |||