J. Edgar Hoover: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
||
Řádek 25:
[[Soubor:HooverJoven.jpg|thumb|left|120px|J. Edgar Hoover roku 1924]]
=== Mládí ===
Narodil se 1. ledna 1895 ve městě [[Washington, D.C.]] Na střední škole Central High zpíval ve [[sbor]]u, absolvoval vojenský výcvik u záloh a byl členem debatního kroužku. Poté studoval [[Právní věda|právo]] na [[George Washington University]]. Tuto školu roku 1916 úspěšně vystudoval a navíc získal titul [[Master of Laws|LL.M]].
=== Kariéra u FBI ===
==== Dělnické nepokoje ====
Po studiích byl zaměstnán na [[Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických|ministerstvu spravedlnosti USA]], kde převzal vedení sekce registru potenciálních nepřátel státu. Roku 1919 se stal ředitelem Zpravodajské divize (GID) v nově vzniklé Bureau of Investigation - předchůdce FBI. Úřad se měl vypořádat se zvyšující se mírou násilného [[Bolševismus|bolševismu]] a [[Anarchismus|anarchie]], které vedly k dělnickým nepokojům v letech 1919 a 1920. BOI zatýkala radikály, které poté nechala [[Deportace|deportovat]] ze země.
Roku 1921 povýšil na zástupce ředitele BOI a v roce 1924 se stal jejím ředitelem. Do úřadu ho jmenoval tehdejší [[prezident]] [[Calvin Coolidge]]. V té době měla BOI 441 agentů. Navíc vytvořil síť spolupracujících lokálních [[šerif]]ů po celých Spojených státech.
Řádek 40:
==== Vyšetřování radikálů ====
Po oslabení organizovaného zločinu se znovu soustředil na politické radikály. Sám opovrhoval podvratnými živly, které by mohly rozvrátit jeho vlast. FBI v té době shromáždila informace o deseti tisících potenciálních radikálů.
Roku 1938 zatkli prvního [[Nacistické Německo|německého]] špiona, další následovali hlavně v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Hoover během války plánoval kontrašpionáž vůči [[Sovětský svaz|Sovětům]].
V roce 1946 byl pověřen generálním prokurátorem [[Tom C. Clark|Tomem C. Clarkem]], aby vytvořil seznam [[Loajalita|neloajálních]] [[Američané|Američanů]], kteří by mohli být zatčeni díky válečnému výjimečnému stavu. Ten tento seznam dokončil roku [[1950]] a předložil ho tehdejšímu prezidentovi [[Harry S. Truman]]ovi, kterému doporučil pozastavit zákon [[Habeas corpus]] a tyto občany zatknout. Ten to však odmítl.
[[Soubor:Visit of Attorney General and Director of FBI. President Kennedy, J.Edgar Hoover, Robert F. Kennedy. White House... - NARA - 194173.tif|thumb|200px|Prezident [[John F. Kennedy|JFK]], J. Edgar Hoover a [[Robert Kennedy|Robert F. Kennedy]] (1961)]]
==== COINTELPRO ====
[[Nejvyšší soud Spojených států amerických]] roku 1956 rozhodl omezit možnosti ministerstva spravedlnosti vyšetřovat občany pro jejich politické názory, což Hoover nesl velmi nelibě. V té době založil tajný program [[COINTELPRO]]. V něm pokračoval v ilegálním vyšetřování podvratných živlů. Původně měl za úkol rozrušit strukturu [[Komunistická strana Spojených států amerických|Komunistické strany USA]]. V té době Hoover nasadil své agenty na osobnosti, jakými byli [[Charlie Chaplin]] nebo [[Martin Luther King]]. O jeho existenci se občané dozvěděli až roku 1971, a to díky [[Média|médiím]]. COINTELPRO se stal hlavní příčinou kritiky Hoovera a jeho úřadu.
Již v té době založil tajný archiv kompromitujících informací o význačných osobnostech. Jedním ze zveřejněných případů je očerňující poměr mezi Martinem L. Kingem a herečkou Jean Seberg. Dle [[Jacqueline Kennedyová Onassisová|Jacqueline Kennedy]] se snažil Kinga očernit i u prezidenta [[John F. Kennedy|Johna F. Kennedyho]] a jeho bratra [[Robert Kennedy|Roberta F. Kennedyho]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 70:
Přiznává se mu úspěch za vybudování této federální agentury v účinnou zločin-potírající organizaci, s mnoha zavedenými [[inovace]]mi v policejní technologii, jako centralizované zpracování otisků prstů či forenzní laboratoře. Během své kariéry se těšil oblibě americké společnosti a získal mnohá ocenění, ale po jeho smrti se stal [[kontroverze|kontroverzní]] postavou. Jeho kritici vytýkají, že překračoval pravomoci FBI,<ref>{{en}}Ackerman, Kenneth D. (2007). Young J. Edgar: Hoover, the Red Scare, and the Assault on Civil Liberties. Carroll & Graf. ISBN 978-0-7867-1775-0.</ref> používal ji k zastrašování politických aktivistů a [[disident]]ů, k nahromadění tajných dokumentů na vedoucí politické figury<ref>{{en}}Beverly, William (2003). On the Lam; Narratives of Flight in J. Edgar Hoover's America. University Press of Mississippi. ISBN 1-57806-537-2.</ref> a používal nezákonné metody pro sběr důkazů.<ref>{{en}}Carter, David (2003). Stonewall: The Riots That Sparked The Gay Revolution. New York: St. Martin's Griffin. ISBN 978-0-312-34269-2.</ref>
* V roce 1950 mu [[Spojené království|britský]] král [[Jiří VI.]] udělil [[Řád britského impéria]], a také titul čestného rytíře.
* V roce 1955 mu prezident [[Dwight Eisenhower]] udělil medaili národní bezpečnosti.
Roku 1977 režisér [[Larry Cohen]] natočil film ''The Private Files of J. Edgar Hoover''. V roce 2011 režisér [[Clint Eastwood]] natočil životopisný snímek ''J. Edgar''.
Řádek 109:
== Dílo ==
Hoover je uváděn jako autor řádky knih a článků. Ale má se za to, že je pravděpodobně vypracovával personál jeho agentury.<ref>{{en}}Anderson, Jack (1999). Peace, War, and Politics: An Eyewitness Account. Forge Books. str. 174. ISBN 0-312-87497-9.</ref><ref>{{en}}Powers, Richard Gid (2004). Broken: the troubled past and uncertain future of the FBI. Free Press. str. 238. ISBN 0-684-83371-9.</ref><ref>{{en}}Theoharis, Athan G. (editor) (1998). The FBI: A Comprehensive Reference Guide. Oryx Press. str. 264. ISBN 0-89774-991-X.</ref>
* Hoover, J. Edgar (1938). [http://books.google.com/books?id=zSEiAAAAMAAJ&q Persons In Hiding], Gaunt Publishing, ISBN 1-56169-340-5.
* Hoover, J. Edgar (1958). [http://books.google.com/books?id=U503AAAAIAAJ&q. Masters of Deceit: The Story of Communism in America and How to Fight It], Kessinger Publishing, ISBN 1-4254-8258-9.<ref>[http://select.nytimes.com/gst/abstract.html?res=FA0611FE3B5D1A7B93CBA91788D85F4C8585F9&scp=15&sq=J.+Edgar+Hoover&st=p "Conspirators Against the American Way"], New York Times. March 9, 1958, zhlédnuto 2008-04-17.</ref>
* Hoover, J. Edgar (1962). [http://books.google.com/books?id=8Jk3AAAAIAAJ&q A Study of Communism], Holt Rinehart & Winston, ISBN 0-03-031190-X.
Řádek 122:
* [[Joseph McCarthy]]
{{posloupnost|co=[[Ředitel FBI]]|kdy=[[1936]] - [[2. květen|2. května]] [[1972]] |
{{Portály|Spojené státy americké}}
| |||