Vladislavský sál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Popis: odkaz |
m přesun obrázku, č. odkaz |
||
Řádek 1:
[[Soubor: Prag Vladislav-Saal.jpg|
'''Vladislavský sál''' je největší slavnostní prostor středověké části [[Pražský hrad|Pražského hradu]], součást [[Starý královský palác|Starého královského paláce]]. Byl postaven za panování [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], po němž je pojmenován, architektem [[Benedikt Rejt|Benediktem Rejtem]] a představuje jednu z předních ukázek české pozdní, [[Jagellonská gotika|vladislavské gotiky]]. V minulosti sloužil jako místo [[korunovace|korunovačních]] hostin [[Seznam představitelů českého státu|českých panovníků]] a dokonce se zde konaly jezdecké [[rytíř]]ské [[turnaj]]e na koních apod. Dnes je sál vyžíván pro reprezentační shromáždění o státních svátcích, slavnostní zasedání Parlamentu a podobně.
== Historie ==
Vladislavský sál vznikl v letech [[1490]] až [[1502]] pod vedením architekta [[Benedikt Rejt|Benedikta Rieda]] (Rejta) a stavebně se zachoval v původní podobě.<ref>P. Vlček a kol., ''Umělecké památky Prahy: Hradčany''. Praha 2000, str. 174n. </ref> Navzdory rozšířenému mínění nesloužil jako sněmovní sál (sněmy se konaly v přilehlé Staré sněmovně), nýbrž spíše jako komunikační prostor. Byl však rovněž využíván pro pořádání šlechtických zábav ([[turnaj]]e, tanec, divadelní představení) a od korunovace [[Karel VI.|Karla VI.]] roku [[1723]] se zde pořádaly [[Korunovace|korunovační]] hostiny (dříve rovněž konané ve Staré sněmovně). Ve Vladislavském sále se v roce [[1791]] konala průmyslová výstava a od roku [[1918]] slouží pro nejvýznamnější státní slavnosti, volbu [[Prezident České republiky|prezidenta republiky]] a podobně.
Řádek 8 ⟶ 9:
Pozdně [[gotika|gotický]] obdélný sál o rozměrech 62 × 16 m s bohatou krouženou klenbou v pěti polích (výška 13 m) a [[Renesanční architektura|renesančními]] pravoúhlými okny. Vznikl spojením několika starších prostor na místě, kde bývaly sněmovní sály patrně už od [[Vratislav II.|Vratislava II.]] (zčásti jsou zachovány v podzemí). Ve své době byl největším světským klenutým sálem na světě.<ref>http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/fotogalerie/prazsky-hrad/9.shtml</ref>
Na jižní straně je sál lemován kamenným balkonem s krásnou vyhlídkou na město, z jihozápadního rohu sálu je přístup do České kanceláře (tzv. [[Ludvíkovo křídlo]], vyčnívající z jižní fronty Hradu). Na severní straně je menší sál Staré sněmovny a [[Jezdecké schody (Pražský hrad)|Jezdecké schodiště]], přímý vstup do sálu na [[Náměstí U Svatého Jiří|Jiřské náměstí]] před [[Bazilika svatého Jiří|bazilikou sv. Jiří]]. Na východní straně k sálu přiléhá [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostel Všech svatých]], na jehož [[Kruchta|kruchtu]] je ze sálu přímý vstup. Do sálu se dnes vstupuje pod balkonem na východní straně [[Třetí nádvoří Pražského hradu|III. nádvoří]], historický vstup byl Jezdeckým schodištěm.
== Archeologie ==
Řádek 15 ⟶ 16:
== Galerie ==
<gallery>
▲Soubor:Vladislavský sál.jpg|Vladislavský sál na počátku XVII. stol.
Soubor:FFridrich, Praha, Vladislavsky sal.jpg|Vladislavský sál roku 1870
Soubor:2011-06-11-praha-by-RalfR-041.jpg|Vladislavský sál zvenčí
| |||