Ernst Mach: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 3 lety
m
Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
m (Editace uživatele 2A00:1028:96C4:BBDA:3953:2176:AC74:CA5B (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:Tišn…)
m (Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy)
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1916|2|19|1838|2|18}}
| místo úmrtí = [[Vaterstetten]]<br /> {{Vlajka a název|Německé císařství}}
| citát =
}}
'''Ernst Mach''' ([[18. únor]]a [[1838]] [[Brno-Chrlice|Chrlice]], [[Markrabství moravské|Morava]], [[Rakouské císařství]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8439/?strana=112 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[19. únor]]a [[1916]] [[Vaterstetten]], [[Německé císařství]]) byl rakouský teoretický [[fyzik]], [[filozof]], [[děkan]] a později i [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|rektor]] [[Německá univerzita v Praze|německé Karlo-Ferdinandovy univerzity]] pocházející z [[Morava|Moravy]].
Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti [[experimentální fyzika|experimentální fyziky]]. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě.
 
Na jeho počest uděluje [[Akademie věd České republiky]] [[Čestná oborová medaile Ernsta Macha|Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha]] vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.
 
Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. [[Machův princip]], který zavedl [[Albert Einstein]], vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá [[Machův vlnostroj]] a [[Machovo kyvadlo]], aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez [[Machův kužel|Machova kužele]], [[Machův úhel|Machova úhlu]] a [[Machovo číslo|Machova čísla]].
| url =
| issn = 0862-8963
}}</ref> Josefu Machovi a Marii Anně roz. Hürbe ze [[Záskalí]]<ref>http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=11269&scan=63 - Matrika N, I-N • 1800 - 1820 • L41/11 • Hodkovice nad Mohelkou</ref>, člen [[Řád zbožných škol|piaristického řádu]]<ref>http://www.historie.hranet.cz/heraldika/ghi/ghi1991.pdf - Ernst Mach - chrlický rodák, str. 15</ref>) bylo dvaadvacet let, když jako profesor gymnázia v Praze poznal třináctiletou sestru svého žáka [[Emerich Lanhaus|Emericha Lanhause]] z moravských [[Chrlice|Chrlic]]. Už tehdy prý prohlásil, že pokud se někdy ožení, tak jenom s ní. O deset let později, v říjnu [[1836]], si [[Josefa Lanhausová|Josefu Lanhausovou]], dceru chrlického biskupského důchodního, skutečně vzal.<ref>http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8448/?strana=62 - Matrika Brno</ref> Protože nebyla ještě plnoletá (podle tehdejších zákonů mohla samostatně rozhodovat teprve ve čtyřiadvaceti), musela mít sňatek písemně povolený od otce. Ten jistě rád souhlasil. Ženich byl totiž v té době vychovatelem u majitele zlínského panství barona [[Bretton]]a, a to znamenalo solidní společenské postavení s příjmem postačujícím k zabezpečení rodiny.
 
Jak uvádí matrika v [[Tuřany (část Brna)|Tuřanech]] u Brna, dostalo nejstarší ze třech dětí Johanna a Josefy Machových, syn narozený dne [[18. únor]]a [[1838]] v čp. 1 (zámek), křestní jména ''Ernst Waldfried Joseph Wenzel''. První dvě byla po otcových zaměstnavatelích (baronce Ernestině a jejím manželovi), třetí a čtvrté po dědech z otcovy a matčiny strany.
 
„Z doby před koncem svého druhého roku mám mnoho živých, zvláště zrakových vzpomínek,“ píše Mach ve své [[autobiografie|autobiografii]]. „Později jsou vzpomínky řidší, ačkoliv jsem přestěhováním rodičů přišel do nového prostředí, totiž do dolnorakouského Moravského pole, kde otec koupil osamělou rolnickou usedlost“. Od roku [[1840]] byl dvanáct let Ernstovým domovem [[Untersiebenbrunn]]. Až na krátké období ([[1847]]–[[1848]]), kdy navštěvoval primu benediktinského gymnázia v [[Seitenstetten]]u (a dostal od tamějších pedagogů hodnocení „sehr talentlos“ s radou, aby místo studií šel raději na řemeslo nebo zkusil obchodovat), pečoval o jeho výchovu sám otec. Naštěstí nezůstal jen u předmětů, které potřebují řemeslníci a [[hokynář]]i, ale učil syna i latině, řečtině, dějepisu, [[algebra|algebře]] a [[geometrie|geometrii]]. Když bylo Ernstovi čtrnáct, šel skládat přijímací zkoušku do sexty [[Piaristické gymnázium v Kroměříži|kroměřížského piaristického gymnázia]]. Ukázalo se, že ho otec na střední školu připravil výborně. Znalostí měl dost: chyběla jen praxe, jak obstát mezi spolužáky. „Ze začátku jsem moc dobrý dojem nedělal, protože všechnu k tomu nutnou obratnost a školské chytráctví bylo třeba teprve získat“. Bude poctivé nezamlčet ani další Machův názor na výchovu. „Neznám nic strašnějšího než ubohé lidi, kteří se učili příliš mnoho. Místo zdravého silného úsudku, který by se byl snad vyvinul, kdyby se neučili ničemu, se jejich myšlenky úzkostlivě plíží stále po týchž cestách za jakýmisi slovy, větami a formulacemi. To, co mají, je pavučina myšlenek, příliš slabá, aby se na ni dalo spoléhat, ale dost komplikovaná, aby popletla“.
 
=== Život fyzika ===
Nikdo před ním ještě nevystoupil s tak ostrou kritikou [[Newton]]ových představ: prostor i čas jsou v [[Principie|Principiích]] ([[1687]]) definovány jako něco absolutního, na ničem nezávislého, objektivního a nepohyblivého. Přitom skutečná měření prostorových vzdáleností, časových intervalů, rychlostí pohybu a hmotností fyzikálních objektů mají povahu měření relativních. Vzdálenosti přece určujeme vzhledem k vybraným vztažným objektům, k [[laboratoř]]i, [[Země|Zemi]], [[Slunce|Slunci]] nebo hvězdnému systému: proč má tedy být zaváděn pojem absolutního prostoru? Podobně je tomu s časovými údaji odvozenými z pravidelně se opakujících procesů, např. rotace nebo oběhu Země apod. Pochyboval i o hmotnosti jako absolutní míře hmoty. Být praotcem [[relativita|relativity]] ovšem kategoricky odmítl. K [[Einstein]]ově teorii měl dokonce zásadní výhrady.
 
Další Machova kritika patřila [[atomová hypotéze|atomové hypotéze]]. Nedokázané představy, vytvářené jen pro názornost, se mu zdály nadbytečné a zavádějící. Všechny poznatky je prý třeba opírat výhradně o bezprostřední smyslové vnímání. Fakta byla vším, žádné modelové představy a úvahy o nich nepřipouštěl. Snažil se oprostit poznání od jakýchkoliv mimozkušenostních složek. Proč máme považovat svět za mozaiku, když její jednotlivé kamínky ([[atom]]y) nevidíme? Atomy bere na milost jen jako pojmové pomůcky umožňující ekonomický popis počitků. Vývoj ukázal, že se mýlil. Podle jeho vlastních slov však „chyby jedněch lidí bývají nezřídka ve svých důsledcích plodnější než objevy druhých“.
 
=== Život filosofa ===
„Není žádná Machova filosofie,“ tvrdil, „nanejvýš snad přírodovědná [[metodologie]] a [[psychologie]] poznání, a obě jsou – jako všechny přírodovědné teorie – pouze předběžné nedokonalé pokusy.“ Přesto je počítán mezi nejvýznamnější teoretiky poznání, a to nejen fyzikálního.
 
Všechno, co nešlo dokázat zkušeností ([[experiment]]em), chtěl vyřadit. Spolu s [[Richard Avenario|Richardem Avenariem]] ([[1843]]–[[1896]]), švýcarských filosofem a svým vrstevníkem, patří k hlavním představitelům empiriokriticismu – filosofie kritické zkušenosti. [[Empiriokriticismus]], nazývaný také [[machismus]], je zvláštní odrůdou pozitivismu. Pozitivistického filosofa zajímá jen to, co je jisté, určité a spolehlivé, co nám předvádějí naše smysly: omezuje se tedy na sbírání skutečností a nepovažuje za nutné pátrat po jejich významu. Účelné je pouze pořádání jednotlivých věd, aby se staly přehlednější a mohly sloužit praktickému životu.
 
Empiriokriticismus usiluje o vytvoření přirozeného konceptu světa na základě čisté zkušenosti, bez [[metafyzika|metafyziky]] (poznatků přesahujících hranice smyslů, zkušenosti a názornosti). Cílem přírodovědy nemá být výzkum fenoménů, tedy toho, co se nám jeví, dává ve smyslech, ve zkušenosti, ale „hledání vzájemných vztahů mezi fenomény“, tvrdí Mach. To však neznamená, že by snad popíral prioritu ideje před jejím praktickým ověřením. Naopak „myšlenkový experiment je naprosto nutným předpokladem fyzikálního experimentu“. Velké fyzikální objevy dvacátého století daly za pravdu Machovým kritikům, např. [[Heinrich Hertz|Heinrichu Hertzovi]] nebo [[Ludwig Boltzmann|Ludwigu Boltzmannovi]]: fyzika bez metafyziky (teoretického domýšlení) není možná.
 
== Co o Machovi řekl Albert Einstein ==
Mach nebyl svým duchovním vývojem filozof, který si zvolil přírodní vědy jako objekt [[spekulace|spekulací]], ale mnohostranně zainteresovaný, horlivý přírodovědec, jemuž bylo zřejmě potěšením zkoumat dílčí otázky ležící i mimo ohnisko obecného zájmu.
 
Machovy filozofické studie pramení jedině z přání propracovat se k hledisku, z něhož by se daly různé vědní obory, jimž věnoval svou životní práci, posuzovat jednotně. Všechnu vědu chápe jako úsilí o uspořádání elementárních jednotlivých zkušeností, které označil jako počitky.
* D. Hoffmann und H. Laitko (Hrsg.), Ernst Mach -Studien und Dokumente..., Berlin, 1991.
* V. Prosser and J. Folta (eds.), "Ernst Mach and the development of Physics - Conference Papers", Prague, 1991.
* Joachim Thiele (Hrsg.), "Wissenschaftliche Kommunikation - Die Korrespondenz Ernst Machs", Kastellaun, 1978.
* John T. Blackmore, "Ernst Mach - His Life, Work, an Influence", Berkeley and Los Angeles, 1972.
* John Blackmore (ed.), ."Ernst Mach - A Deeper Look", Dordrecht, 1992.
* J. Blackmore, R. Itagaki and S. Tanaka (eds.): "Ernst Mach's Vienna - 1895-1930", Dordrecht, 2001.
{{posloupnost|co=[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|Rektor Univerzity Karlovy (Ferdinandova univerzita u sv. Klimenta)]]
|kdy=od [[1879]]/[[1880|80]]
|pred předchůdce =[[Jan Streng]]
|po nástupce =[[Hugo Kremer-Auenrode]]}}
{{posloupnost|co=[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita)]]
|kdy=od [[1883]]/[[1884|84]]
|pred předchůdce =[[Ewald Hering]]
|po nástupce =[[Ferdinand Lippich]]}}
 
{{Autoritní data}}
1 085 123

editací