Bohumil Bydžovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání funkčního odkazu na matriku narozených
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Řádek 9:
| místo úmrtí = [[Jindřichův Hradec]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| podpis =
| citát =
}}
'''Bohumil Bydžovský''' ([[14. březen|14. března]] [[1880]], [[Duchcov]]<ref name="matrika">[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-78b0&scan=42#scan42 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Duchcov</ref> - [[6. květen|6. května]] [[1969]], [[Jindřichův Hradec]]) byl přední český matematik.
 
== Život ==
Bohumil Bydžovský vystudoval [[akademické gymnázium]] v [[Praha|Praze]], kde v roce [[1898]] s vyznamenáním maturoval. Od následujícího školního roku byl přijat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu]] [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity]] ke studiu [[Matematika|matematiky]] a [[Fyzika|fyziky]]. V prvních letech se vedle studia zmíněných dvou předmětů věnoval i svým zálibám, a to [[Filosofie|filozofii]] a [[Literatura|literatuře]]. Na vysoké škole byl žákem profesora [[Eduard Weyr]]a, který v něm vzbudil zájem o [[Geometrie|geometrii]] a při obhajobě své disertační práce a doktorských zkouškách se setkal i s profesorem [[Karel Petr|Karlem Petrem]]. Vysokoškolská studia ukončil v roce [[1902]]. O rok později, v listopadu [[1903]], byl promován doktorem filozofie.
 
Následovalo období, kdy Bohumil Bydžovský působil jako středoškolský učitel. V roce 1903 se stal učitelem na střední škole v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], poté na reálkách v Praze 3 a v [[Kladno|Kladně]] ([[1905]]). V letech [[1907]] - [[1910]] byl profesorem na reálce v Praze-Karlíně. V roce [[1909]] se habilitoval pro matematiku na univerzitě a v roce [[1910]] začal suplovat přednášky na České vysoké škole technické v Praze. V roce [[1911]] mu byla habilitace rozšířena i na techniku, kde přednášel až do roku [[1917]]. V tomto roce byl totiž jmenován titulárním profesorem matematiky na univerzitě. Po dvou letech přišlo jmenování mimořádným profesorem ([[1919]]) a v roce [[1920]] pak profesura řádná. Své působení na univerzitě přerušil po [[První světová válka|1. světové válce]], kdy rok pracoval jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty.
 
Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou fakultu byl ve studijním roce [[1930]]–[[1931|31]] jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce [[1946]] byl jednomyslně zvolen rektorem. Když v roce [[1948]] odstoupil z funkce rektora profesor K. Engliš, byl Bohumil Bydžovský zvolen na jeho místo a řídil průběh oslav 600 let trvání univerzity. V roce [[1955]] odešel Bohumil Bydžovský na trvalý odpočinek.
 
Jako vědecký pracovník v oblasti matematiky byl Bohumil Bydžovský členem mnoha vědeckých spolků. Od roku [[1919]] byl dopisujícím členem [[Česká akademie věd|České akademie věd a umění]], roku [[1929]] byl zvolen řádným členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]], v roce [[1949]] byl zvolen předsedou Československé národní rady badatelské. V roce [[1952]] se stal jako jeden z prvních řádným členem Akademie věd.
 
== Dílo ==
Řádek 38:
* {{matematici.muni|bohumil_bydzovsky|Jaroslav Folta, Pavel Šišma}}
 
{{posloupnost|co=[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|Rektoři Karlovy univerzity]]|kdy= [[1946]]-[[1947]]|pred předchůdce =[[Jan Bělehrádek]]|po nátupce =[[Karel Engliš]]}}
{{Portály|Matematika}}
{{DEFAULTSORT:Bydžovský, Bohumil}}