Úschova: Porovnání verzí

'''Úschova''' (latinsky ''depositum'') je typ závazkového právního vztahu, který vznikne uzavřením ''[[Smlouva|smlouvy]] o úschově''. Smluvní strany jsou značeny jako schovatel a uschovatel. V jejím rámci se ''schovatel'' zavazuje převzít od ''uschovatele'' věc, a opatrovataby ji pro něj opatroval. V českém právu je úschova upravena v § 2402–2414 Nového [[Občanský zákoník|občanského zákoníku]].<ref>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 Zákony pro lidi.cz].</ref> Speciálně je zde upravena úschova [[Cenný papír|cenných papírů]] ( v § 2409–2414 občanského zákoníku).

Úschova může být úplatná i bezúplatná, a forma vyjednávání může být písemná, ústní i jen [[Konkludentní právní úkon|konkludentní]]. Jedná se o reálný kontrakt, který vznikne až samotným předáním věci, jež ovšem může proběhnout i prostřednictvím mechanických prostředků (např. schránka v [[Banka|bance]], do které si klient - uschovatel může uložit cennosti, peníze atd.). Předmětem úschovy může být jak věc vlastníve vlastnictví uschovatele, tak věc cizí.<ref name=":0" />

[[Smlouva]] o úschově nemá zákonem předepsanou písemnou formu a jako reálná vzniká převzetím věci do úschovy. Avšak pro vznik smlouvy není podmínkou převzetí věci od uschovatele, protože souhlas s úschovou takové věci může být dán i poté, co se věc už u schovatele nachází (často se děje mezi [[Podnikatel|podnikateli]]).<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Švestka|jméno=Jiří|příjmení2=Dvořák|jméno2=Jan|příjmení3=Fiala|jméno3=Josef|spoluautoři=PELIKÁKOVÁ Irena, PELIKÁN Robert, BÁNYAIOVÁ Alena a kolektiv|titul=Občanský zákoník - Komentář - Svazek V|vydání=|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=|rok=2014|počet stran=1700|strany=|isbn=978-80-7478-638-9}}</ref> [[Vlastnické právo]] uschovatele k převzaté věci také není podmínkou smlouvy o úschově, postačí oprávnění osoby ([[Majitel|majitele]]) s věcí nakládat. Velmi důležitou podmínkou smlouvy o úschově je, že do úschovy se může přijmout pouze věc cizí. Je důležité odlišovat smlouvu o úschově od jiných smluv jí podobných a to hlavně od smlouvy o [[skladování]]. Základním rozdílem je už ten fakt, že smlouva o úschově je bezúplatná, pokud úplata není sjednána. nebo neplyne-li to ze zvyklostí a předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele ( § 2406)<ref name=":0" />

Schovatel je povinen opatrovat převzatou věc tak, aby na ní nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy je povinen vrátit uschovanou věc i s tím, co k ní přibylo. Protože předmětem úschovy není uschovanou věc užívat, nedá se bavit o opotřebení této věci. Naopak, schovatel má pečlivě věc opatrovat, aby zabránil jakékoliv změně.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Novotný|jméno = Petr|příjmení2 = Budíková|jméno2 = Petra|titul = Nový občanský zákoník - Smluvní právo|vydání = 1.|vydavatel = GRADA Publishing, a.s.|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 232|strany = 176|isbn = 978-80-247-5164-1}}</ref>

Standardně vrací schovatel převzatou věc uschovateli po uplynutí doby úschovy. Může se ale stát, že uschovatel bude chtít vrátit věc dříve než uplyne ujednaná doba úschovy. V tomto případě mu schovatel věc vrátí. Schovatel však nemá to právo sám od sebe věc před uplynutím doby úschovy vrátit. Vyjímkou je, pokud schovatel není schopen zpro nepředvídatelnýchnepředvídatelnou okolnostíokolnost věc bezpečně opatrovat, vnebo tomtobez případěvlastní jiškody může uschovateli vrátit zpětopatrovat.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Osnova občanského zákoníku - zákona o obchodních korporacích|vydání=|vydavatel=Aleš Čeněk, s.r.o.|místo=Plzeň|rok=2009|počet stran=574|strany=185-186|isbn=978-80-7380-205)9}}</ref>

Je možné, že nastane i takový případ, kdy z jednání obou stran, ani z jiných souvislostí, které( jsouokolností) uvedeny ve smlouvě se nebude dátnelze odvodit [[Konsenzus|konsensus]] stran ohledně doby úschovy. V tomto případě se naje rozdíl od § 2403 [[Nový občanský zákoník|Nového občanského zákoníku]], je <nowiki/>dána možnost smluvnía,by vztahuschovatel ukončitkdykoli bez udání jakéhokoliv důvodu. I žádal vrácení věci a uschovatel může věc kdykoli vrátitI v tomto případě se musí navrátit uschovaná věc ve stejném stavu, ve kterém byla schovateli předána. Pokud tomu tak není a schovatel není schopen vydat věc ve stejném stavu, jako mu byla předána do úschovy, je odpovědný za vzniklé škody.<ref name=":1" />

=== OdpovědnostPovinnost schovatele zak škodunáhradě škody ===

Schovatel nese [[Odpovědnost|odpovědnos]]je<nowiki/>t zapovinen nahradit škodu, pokud napříkladvznikla užitím věci schovateleschovatelem, převzetímumožnění užití věci třetí osobou, předání věci do úschovy jinému bez předchozího nebo následného souhlasu uschovatele či chybí-li zákonemk předpokládanátomu nezbytná potřeba svěřit i bez souhlasu věc třetí osobě. Schovatel neseje odpovědnostpovinen inahradit za vznik škody a toškodu i v podobě ušléhoušlý [[Zisk|zisku]], který měl po dobu úschovy vzniknout. DáleSchovatel schovatelnahradí odpovídáuschovateli i za nahodilou škodu.<ref name=":2" />

OdpovědnostPovinnost schovatele zak škodunáhradě škody je vždykoncipována jeho [[Objektivita|objektivníobjektivita]] a schovatel se jí zprostí odpovědnosti jen tehdy, když bude prokázáno, že by škoda vznikla i jinak, kdyby schovatel neporušil své povinnosti, nebo kdyby věc nebyla do úschovy převzata.

Namístě je zmínit i odpovědnostotázku zanáhrady škody na odložené věci., Vkterá tétose činnostineřídí seustanovením nevycházíobčanského zezákoníku smlouvyo smlouvách o úschově, aleresp. ze§ zákona a2944, ale § 2945 dle říká,tohoto žeustanovení je důležité, aby věc byla uložena na místo tomu určené, nebo na místě kam se takové věci obvykle ukládají. Příkladem může být v divadle odkládání kabátů do šatny anebo v šatně následně na věšák. Pokud se tomu tak nestane, prvotně odpovědnoupovinnou osobou se stává osoba která věc odložila. V tomto případě musí poškozený podatmůže uplatnit právo na náhradu vzniklé škody do 15 dnů.<ref name=":1" />

Zákon odlišuje náhradu nezbytných nákladů schovateli a [[Odměna|odměnu]] ([[Úplatek|úplatu]]) schovateli. Schovatel má ze zákona právo na zaplacení nezbytně vynaložených nákladů. Tyto náklady mají sloužit k [[Ochrana|ochraně]] uschované věci. Příkladem je uhrazení ceny za udržování teploty na dané hodnotě v místnosti, ve které jsou uschovány obrazy. Nicméně právoPrávo na odměnuúplatu však musí být sjednáno ve smlouvě. Není- li odměna sjednána, musínebo tedymusí vyplývat ze zvyklostí (z napřpředchozího styku nebo z předmětu činnosti schovatele. JeÚhrada zvykemjiných platitnež zanež úschovunezbytných věcínákladů může být požadována jen v šatně)případě, je-li tak ujednáno ve smlouvě.

=== Promlčení právapráv z úschovy ===

( § 2407) K [[Promlčení]] práva zna úschovynáhradu vznikáškody neuplatněnímnebo práva vna [[Prekluze|prekluzivnízaplacení lhůtě]]úplaty (stanovenénebo lhůtě)nákladů třídochází měsíců.neuplatněním Jepráva přesněv specifikovánopromlčecí čeholhůtě setří tato lhůta týkáměsíců. Podmínkou pro počátek běhu této tříměsíční lhůty je, že došlo k vrácení věci došlo. Toto vrácení musí být prokazatelné.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Švestka|jméno=Jiří|příjmení2=Dvořák|jméno2=Jan|příjmení3=Fiala|jméno3=Josef|titul=Občanský zákoník - Komentář - Svazek I|vydání=|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=|rok=2014|počet stran=1736|strany=1634|isbn=978-80-7478-370-8}}</ref> Ostatní, zde neuvedená práva, se řídí obecným ustanovením občanského zákoníku o promlčecích lhůtách ( § 609 - 653 obč. zák.)

SchovatelObecně má Schovatel za povinnost vést [[Evidence|evidenci]] o cenném papíru a držet cenné papíry v úschově odděleně od vlastních cenných papírů a cenných papírů jiných uschovatelů. Pokud však bylo se schovatelem ujednáno jinak či se jedná o hromadnou úschovu, tak cenné papíry nemusí být uschovány oddělené. Úschova cenných papírů je spojena s některými zvláštními instituty (hromadná úschova, druhotná úschova, imobilizace) a vyžaduje i v jiných směrech zvláštní úpravu.<ref name=":1" /> ZákonObčanský zákoník neklade ve smlouvě o úschově specifické požadavky na uchovateleuschovatele cenného papíru specifické požadavky.

U Samostatnésamostatné úschovy se uschovává cenný papír uschovatele odděleně od cenných papírů jiných uschovatelů. Tímto způsobem se zabrání riziku vrácení nesprávného cenného papíru.<ref name=":2" /> Schovatel má u tohoto druhu úschovy povinnost vrátit uschovateli právě jen ten cenný papír, který byl do úschovy uschovatelem svěřen.

V Hromadné úschově se uschovávají cenné papíry společně s cennými papíry jiných uschovatelů, ale odděleně od cenných papírů uschovateleschovatele. Tato možnost společného uschovávání je dána tím, že při tomto druhu úschovy cenných papírů není zapotřebí rozlišovat, kdo byl v rámci společně uschovaných cenných papírů původně vlastníkem (uschovatelem). Postačí vědět, že takto mohou být vždy uloženy jen zastupitelné cenné papíry, mezi kterými není nutné rozlišovat. Protože do hromadné úschovy se dají uložit jen zastupitelné cenné papíry, nemůžeme do ní uložit např. [[akcie]] a [[Dluhopis|dluhopisy]].<ref name=":1" />

Cenné papíry v této úschově náleží všem uschovatelům společně. Každý z uschovatelů má nárok na vrácení svého cenného papíru bez souhlasu ostatních uschovatelů. Dokud závazek k úschově trvá můžeme si cenný papír vyzvednout a poté ho zpět navrátit do úschovy. Jestliže budou vyzvednuté všechny cenné papíry, závazek k úschově zaniká, pokud nebylo ujednáno jinak. Dále je možné se setkat s úschovou na dobu neurčitou., Vv tétorámci úschověkteré můžoumohou obě strany úschovu [[Výpověď (pracovní právo)|vypovědět]]. Vypoví-li schovatel úschovu jeho [[Výpovědní doba|výpovědní lhůta]] činí jeden měsíc, který začne běžet první den následujícího měsíce ( po doručení výpovědi). Pokud úschovu vypoví uschovatel, úschova zaniká účinnosti výpovědi.<ref name=":2" />

Schovatel může převzatý cenný papír předat i bez souhlasu uschovatele do tzv. druhotné úschovy u jiného schovatele; [[Právo|práva]] a [[Povinnost|povinnosti]] uschovatele vůči prvnímu schovateli tímto nejsou dotčena.<ref name=":2" /> Schovatel v druhotné úschově cenné papíry přímo neopatruje., Schovatelale realizuje opatrovnictví cenných papírů, právě pomocí druhotné úschovy. I v případě druhotné úschovy má uschovatel nárok na svévrácení cennésvých papírycenných papírů svěřených schovateli do úschovy a má uschována i jiná práva a povinnosti vyplývající pro něj ze smlouvy o úschově navržené se schovatelem.

Imobilizace cenných papírů spočívá v tom, že [[emitent]] cenného papíru předá schovateli do úschovy listinný cenný papír ve prospěch jeho vlastníka, který je oprávněn na emitentovi požadovat, aby mu cenný papír zapři splnění emisních podmínek odevzdatodevzdal. Schovatel před vydáním cenného papíru z úschovy doplní na cenném papíru na jméno nebo na řad jméno jeho vlastníka.<ref name=":0" /><nowiki/>