Bezdůvodné obohacení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
== Závazek z bezdůvodného obohacení ==
Vznik závazku se ze zákona váže k momentu, kdy někdo (obohacený) získá vyčíslitelný majetkový prospěch. Tímto prospěchem může být hmotný i nehmotný majetek, finanční prostředky, pohledávky, ale také zánik nebo zmenšení závazků či jiné výhody přinášející prospěch.<ref name=":4">RABAN, Přemysl a kol.: ''Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva.'' 1. vydání, Brno: nakladatelství Václav Klemm, 2013, s. 460</ref> Obohacenému vzniká na základě zákona povinnost neoprávněně nabytý majetkový prospěch vydat tomu, komu z majetkového stavu nezákonně (nespravedlivě) ušel.<ref name=":3">BÍLKOVÁ, J.: ''Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář.'' 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, s. 7</ref>
Vznik bezdůvodného obohacení vyžaduje existenci obecných předpokladů, jež musí být splněny v každém případě neoprávněného nabytí majetkových hodnot. Jedná se o:
Řádek 17:
# majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a
# příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetku nebo majetkového práva obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného.<ref name=":3" />
Zákonným předpokladem pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení není protiprávnost činu obohacené osoby, ani [[Subjektivní právo|subjektivní stránka]] založená na [[zavinění]]. K naplnění zákonem nastavené hypotézy postačuje faktický stav obohacení.<ref name=":5">BÍLKOVÁ, J.: ''Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář.'' 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, s. 8</ref>
== Úprava v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) ==
Řádek 97:
Kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci.
== Vybrané úryvky z důvodové zprávy k NOZ vysvětlující jednotlivá ustanovení ==
'''§ 2991'''
Obecné ustanovení prvního odstavce spojuje povinnost vydat obohacení s tím, že bylo nabyto bez ospravedlněného důvodu. […] Jaké obohacení je ospravedlněné a jaké nikoli, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života (např. spropitné se poskytuje bez právního důvodu, ale přesto nejde o bezdůvodné obohacení).<ref name=":6">Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2991) s. 581</ref>
'''§ 2992'''
Pojetí, podle něhož musí být vydáno bezdůvodné obohacení vždy, vyžaduje stanovit, v kterých případech obohacení vydání nepodléhá, respektive kdy obohacení není bezdůvodné.<ref name=":6" />
'''§ 2993'''
Často se stává, že si strany plní navzájem, pak jsou povinny k vzájemnému plnění. […] Při vzájemném plnění z neplatné smlouvy vznikají každé ze stran její majetková práva a je věcí každé strany, zda své právo uplatní.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2993) s. 582</ref>
'''§ 2994 a 2995'''
Ochrana uživatele nebo poživatele cizí věci má rozumný důvod, byl-li v dobré víře, že má k užívání nebo požívání řádný titul. […] Není-li však uživatel nebo poživatel v dobré víře, ztrácí jeho ochrana odůvodnění.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2993) s. 582</ref>
'''§ 2996'''
Jde-li o závazek s alternativním plněním a splní-li dlužník omylem více, než plnit měl, může požadovat vydání všeho, co plnil více. Navržené ustanovení řeší, co má být vydáno.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2996) s. 583</ref>
'''§ 2997'''
Navržené ustanovení vychází z platné právní úpravy (§ 455 občanského zákoníku), volí však obecnější formulace a doplňuje výjimku zakládající ochuzenému právo požadovat vydání v některých mimořádných situacích, kdy obohacení nelze ze zřejmých důvodů uznat za ospravedlněné.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2997) s. 583</ref>
'''§ 2998'''
V obou případech se vyžaduje vědomost toho, kdo plnil, v době, kdy plní, že plní za účelem zakázaným nebo nedovoleným.<ref name=":7">Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2998) s. 584</ref>
Ustanovení druhého odstavce řeší případ, kdy strana plní druhé, aby ji odvrátila od zakázaného činu. V takovém případě přijme příjemce plnění z nemravné příčiny (ob turpem causam), neboť se zavazuje zdržet se činu, který stejně vykonat nesmí, a proto ochuzenému musí být právo na vydání obohacení přiznáno.<ref name=":7" />
'''§ 2999'''
Hlavní zásada je, že musí být vydána věc nebo jiný předmět, který obohacený bezdůvodně získal.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2999) s. 584</ref>
Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má být poskytnuta náhrada v penězích.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2999) s. 585</ref>
'''§ 3000'''
Po osobě, která nabyla prospěch bezdůvodně, ale v dobré víře, lze žádat, jen co z obohacení ještě má při vznesení požadavku na vydání.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 3000) s. 585</ref>
'''§ 3001'''
Zcizil-li obohacený v dobré víře předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, mohou nastat různé situace: buď utržil více, než činí obecná cena, anebo utrží méně. Proto mu musí být ponechána volba, zda jako náhradu poskytne jedno či druhé.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 3001) s. 586</ref>
'''§ 3002'''
V případě, že úmysl stran směřoval k uzavření úplatné smlouvy, byť nebyla platně uzavřena, je třeba vycházet z toho, co strany chtěly.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 3001) s. 586</ref>
'''§ 3003 až 3005'''
Nepoctivý příjemce, tedy ten, kdo obohacení nabyl ve zlé víře, má mít povinnost vydat nejen nabytý předmět – případně náhradu za něj – ale i povinnost vydat plody a užitky, které získal […], popřípadě náhradu za ně.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 3003 až 3005) s. 586</ref>
== Skutkové podstaty ==
Ustanovení § 451 odst. 1 „starého“ občanského zákoníku sice obecně stanovilo, že bezdůvodné obohacení musí být vydáno, ale vzhledem k výčtu jednotlivých právních důvodů bezdůvodného obohacení v § 451 odst. 2 a v § 454 se v praxi projevovala důsledná tendence chápat tyto důvody jako výlučné, což vylučovalo samostatné použití obecné klauzule v § 451 odst. 1.<ref>Důvodová zpráva k NOZ - konsolidovaná verze (§ 2991) s. 580</ref>
Nový občanský zákoník upravuje povinnost k vydání bezdůvodného obohacení obecně, přičemž úprava je doplněna příkladným výčtem typických případů.<ref>RABAN, Přemysl a kol.: ''Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva.'' 1. vydání, Brno: nakladatelství Václav Klemm, 2013, s. 459</ref>
Ve druhém odstavci § 2991 je uveden demonstrativní výčet toho, co se považuje za bezdůvodné obohacení.<ref name=":4" /> Jde zvláště o:
# zisk majetkového prospěchu bez právního důvodu
# plnění z právního důvodu, který odpadl
# protiprávním užitím cizí hodnoty
# plnění za někoho, kdo měl po právu plnit sám
Ad 1) Jde o absenci právního důvodu pro získání majetkového prospěchu od samého počátku.<ref name=":4" />
Ad 2) Sice právní důvod původně existoval, později ale odpadl.<ref name=":4" />
Ad 3) Ve třetím případě se předpokládá jednání obohaceného spočívající v protiprávním užívání cizí hodnoty.<ref name=":8">RABAN, Přemysl a kol.: ''Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva.'' 1. vydání, Brno: nakladatelství Václav Klemm, 2013, s. 461</ref>
Ad 4) Zákon předpokládá existenci třetí osoby s platným nárokem vůči obohacenému, neexistenci právní povinnosti k plnění na straně ochuzeného a poskytnutí plnění třetí osobě ochuzeným místo obohaceným.<ref name=":8" />
== Způsob navrácení bezdůvodného obohacení ==
Z hlediska toho, co má být vydáno, preferuje zákon naturální restituci,<ref name=":8" /> tj. vydat bezdůvodné obohacení formou obnovení původního stavu ([[restitutio in integrum]]).<ref name=":9">BÍLKOVÁ, J.: ''Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář.'' 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, s. 5</ref> To spočívá ve vydání věci nebo jiného předmětu, který obohacený získal.<ref name=":8" /> Není-li možné vydání neoprávněného majetkového prospěchu [[in natura]], vzniká povinnost k poskytnutí peněžité náhrady (zásadně) ve výši [[Obvyklá cena|obvyklé ceny]].<ref name=":9" /> Došlo-li ke vzájemnému plnění, například podle neplatné smlouvy, může požádat každá strana o vrácení toho, co plnila.<ref name=":8" />
Pokud jde o rozsah a způsob vydání bezdůvodného obohacení, rozlišuje zákon mezi poctivým a nepoctivým příjemcem.<ref name=":8" />
Za nepoctivého příjemce považuje zákon takového, který nebyl v [[Dobrá víra|dobré víře]]. Nepoctivý příjemce musí vydat vše, co nabyl v době, kdy obohacení získal. Vedle toho, co obohacením nabyl, musí vydat i plody a užitky a rovněž nahradit užitek, který by ochuzený byl získal.<ref name=":8" />
Byl-li naopak obohacený s dobrou vírou, že nabývá majetkové hodnoty po právu, je de lege povinen vydat ochuzenému bezdůvodné obohacení toliko v rozsahu,<ref name=":5" /> v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.<ref name=":10">RABAN, Přemysl a kol.: ''Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva.'' 1. vydání, Brno: nakladatelství Václav Klemm, 2013, s. 462</ref>
Ochrana poctivého příjemce jde až tak daleko, že v případě, kdy získal obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nemůže-li jej dobře vydat (například jej spotřeboval), není povinen k náhradě.<ref name=":10" />
Protože podle obecné zásady musí být vydáno bezdůvodné obohacení vždy, stanoví zákon, ve kterých případech získaný majetkový prospěch vydání nepodléhá, resp. kdy obohacení není bezdůvodné (§ 2992 NOZ). Jedná se o případy:
# kdy byl plněn dluh, a to i předčasně,
# nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo,
# učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí,
# obohatila-li jedna osoba druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu se právně zavázat,
# dlužník plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený (§ 2997),
# ochuzený obohatil obohaceného s vědomím, že k tomu není povinen (neplatí, pokud plnil z důvodu, který později nenastal, nebo odpadl).
Bod 5 a 6 neplatí v případě, že někdo byl k plnění donucen hrozbou nebo zneužitím závislosti, nebo plnila osoba nesvéprávná.<ref name=":11">RABAN, Přemysl a kol.: ''Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva.'' 1. vydání, Brno: nakladatelství Václav Klemm, 2013, s. 463</ref>
Pokud někdo poskytl jinému nějaké plnění proto, aby něco vykonal za účelem zakázaným nebo zcela nemožným, nemá právo požadovat, aby mu plnění bylo vráceno.<ref name=":11" />
== Odkazy ==
| |||