Jan Kalvín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Literatura: Vložení dvou titulů
+ 1x média, podnadpis, hřbitov, 1x ref.
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
[[Soubor:Tombe Calvin.jpg|náhled|250x250pixelů|Kalvínův hrob na hřbitově 'Cimetière des Rois' v Ženevě]]
 
'''Jan Kalvín''' ([[francouzština|franc.]] psán '''Jean Calvin''', [[Italština|it.]] '''Giovanni Calvino'''; vlastním jménem '''Jean Cauvin''') ([[10. červenec|10. července]] [[1509]], [[Noyon]] v [[Pikardie|Pikardii]] – [[27. květen|27. května]] [[1564]], [[Ženeva]]) byl [[Švýcarsko|švýcarský]] teolog [[Francie|francouzského]] původu, významný představitel křesťanské [[reformace]] [[16. století]], zakladatel [[Kalvinismus|kalvinismu]].
 
Řádek 8:
Kalvín vydal svůj Ženevský katechismus a zavedl ve městě přísný řád, a i když nevykonával přímo vládu, měl na ni velký vliv. Svojí autoritou prosadil mj. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a nezřízenosti (tanec, jisté hry), aby se lidé mohli soustředit na Boha, na poctivou práci a šetrnost. Zákaz zlatých šperků přinutil ženevské zlatníky, aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství.<ref>http://www.fhs.ch/en/history.php</ref> Za čarodějnictví bylo roku [[1545]] upáleno 23 osob a pronásledování heretiků vyvrcholilo upálením francouzského teologa [[Michael Servetus|Michaela Serveta]] roku [[1553]], což nebylo pouze Kalvínovo rozhodnutí, nicméně se o ně významně přičinil.
 
Kalvínovi šlo o upevnění reformace v Ženevě a chtěl se také postarat o tamní francouzské uprchlíky, kterým v jejich vlasti hrozilo pronásledování pro víru. To se mu také i přes počáteční neshody podařilo a v roce [[1560]] přijala Ženeva oficiálně kalvinistické vyznání. Zemřel roku 1564, pochován byl na hřbitově 'Cimetière des Rois' v Ženevě.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Genf|url=http://www.ekd.de/calvin/reise/genf.html|vydavatel=www.ekd.de|datum přístupu=2016-05-17}}</ref>

=== Učení a význam ===
Stejně jako Zwingli prosazoval i Kalvín přísné a doslovné dodržování [[Bible]]. Jeho učení o [[predestinace|předurčení]] navázalo na myšlenky [[Svatý Augustin|Augustinovy]], které Kalvín silně radikalizoval. Podle něho je o člověku předem rozhodnuto, kdo dojde spásy a kdo bude zatracen. Člověk se o tom však dozvídá podle toho, jak se mu daří vést poctivý a mravný život.
 
Ženeva, do které proudilo mnoho [[Exulant|exulantů]] z celé Evropy, se pak stala jedním z hlavních protestantských center na starém kontinentě. Po Kalvínově smrti v zásadě splynula jeho církev se zwingliány (založil [[Ulrich Zwingli]]), a dala tak základ švýcarské národní církvi (vznikla v roce 1566), načež velmi ovlivnila [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]] a [[Utrakvismus|utrakvisty]] v [[Česko|Česku]]. Později na kalvinismus navázala mimo jiné i [[Českobratrská církev evangelická]].