Třtice: Porovnání verzí

| katastrální území = Třtice u  Nového Strašecí

| obrázek = Třtice, pohlednáves k obci od Bucku2.JPG

| popisek obrázku = PohledNáves nave obecTřtici ods rybníkaobecním Buckuúřadem. Vlevo pomníček válečným hrdinům a vpravo kostel sv. Mikuláše

Obec '''Třtice''' ([[Jednotné číslo|j. č.]], tedy ''ta Třtice, do Třtice, ve Třtici'') se nachází v [[Okres Rakovník|okrese Rakovník]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 13 km severovýchodně od [[Rakovník]]a a 4,5 km severozápadně od [[Nové Strašecí|Nového Strašecí]]. Ke dni 9. 10. 2009 zde žilo 450 obyvatel.

Třtice bývala odedávna příslušenstvím hradu [[Křivoklát]]u, stávala zde [[tvrz]], zemanský statek s [[manská soustava|manskou]] služebností ke Křivoklátu. Majitelé třtického statku se často střídali – roku 1458 vlastnil jej Jan Zlýkněz z Lipna, [[1506]] jej měl Mikuláš Kába z Rybňan. V [[16. století]] patřila jedna část Třtice ke [[Mšec]]i a jiná část ke Křivoklátu. Oboje připadlo pak k panství [[Krušovice]]. Posledním majitelem nájemného dvora byl Václav Kasalický, který byl 8. října [[1941]] zatčen a jako bývalý československý důstojník a náměstek sokolské župy umučen v [[Auschwitz-Birkenau|koncentračním táboře v Osvětimi]]. Od roku [[1776]] měla obec [[základní škola|školu]].

V roce [[1928]] byl do vsi zaveden [[telefon]] a o rok později se poprvé rozsvítilo elektrické světlo.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

V &nbsp;obci Třtice ''(760&nbsp;obyvatel, poštovna)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;1738-1739. (česky a německy)</ref> cihelna, 3&nbsp;obchody s&nbsp;dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Třtici, 2&nbsp;holiči, 4&nbsp;hostince, 2&nbsp;koláři, konsum Včela, 2&nbsp;kováři, krejčí, mlýn, 3&nbsp;obuvníci, pekař, obchod s&nbsp;lahvovým pivem, pumpař, rolník, 3&nbsp;řezníci, trafika, 3&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Třtici, obchod se střižním zbožím

Kostel [[SvatýKostel svatého MikulášMikuláše (Třtice)|sv.&nbsp;Kostel svatého Mikuláše]] byl původně [[Gotická architektura|gotickou]] stavbou a [[Patrocinium|zasvěcen]] patrně [[Svatý Václav|sv.&nbsp;VáclavuVáclavovi]], což by mohl dokazovat záhadný, dosud ne uspokojivě rozluštěný nápis na kameni ve zdi kostela na východní straně za [[kněžiště]]m. Ve druhé čtvrtině [[18. století|18.&nbsp;století]] prošel chrám významnou [[Barokní architektura|barokní]] přestavbou podle návrhu architekta [[František Ignác Prée|F.&nbsp;I.&nbsp;Prée]]. V&nbsp;době kolem roku [[1840]] byl kostel upraven do dnešní podoby. Stavba je jednolodní, sklenutá [[Klenba#Klenba valená|valenou klenbou]] s&nbsp;[[luneta]]mi, čtvercové [[kněžiště]] je plochostropé. Kostelní věž, zakončená cibulovitou bání, skrývá vinou válečných rekvizic už jen jediný [[zvon]] ze čtyř – zvon ''Svaté Trojice'' z&nbsp;dílny rakovnického mistra [[Matouš Flemmik|Flemmika]] z&nbsp;roku [[1607]]. Hlavní [[oltář]] z&nbsp;roku [[1881]] namaloval Z.&nbsp;J.&nbsp;Bernard. Roku [[1875]] byla na postranní oltář přivezena socha Panny Marie z&nbsp;pražského [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Praha, Malá Strana)|kostela sv.&nbsp;Maří Magdaleny]] na Malé Straně v&nbsp;Karmelitské ulici. Unikátní cínová [[křtitelnice]] patří dnes k&nbsp;expozici hradního muzea na Křivoklátě.