Ratajské rybníky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava textu, doplnění odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
'''Ratajské rybníky''' jsou soustavou tří rybníků, [[přírodní památka|přírodní památkou]] ([http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1634 kód ÚSOP 1634]) a [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] ([http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11967 kód ÚSOP 2972]) [[Česká republika|v České republice]] na katastrálním území města [[Hlinsko|Hlinska]] ([[okres Chrudim]]) v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]].
Důvodem pro [[Chráněná území v Česku|zvláště chráněné území]] přírodní památky vyhlášené v roce 1990 na ploše 11,4 ha je společenstvo tří [[Rybník|rybníků]] se zachovalými [[Mokřad|mokřady]] a vlhkými [[Slatiniště|slatinnými loukami]] v jejich okolí, s cenným [[Biotop|biotopem]] chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
==== Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky ====
Přírodní památku (PP)
Předmětem ochrany [http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000104282 EVL Ratajské rybníky] jsou [[Bezkolenec|bezkolencové louky]] na vápnitých, rašelinných a hlinito-jílovitých půdách, přechodová [[rašeliniště]] a [[třasoviště]], výskyt vzácných motýlů ([[modrásek bahenní]], [[modrásek očkovaný]]) a z [[Mechorosty|mechorostů]] například [[Srpnatka fermežová|srpnatky fermežové]].
===
Soustava tří Ratajských rybníků je průtočná. Nejvýše položený je Horní ratajský rybník, ze kterého při jeho naplnění odtéká voda do „prostředního" blíže nepojmenovaného a také nejmenšího rybníku a z něho pak do Dolního ratajského rybníku.
Řádek 34:
Pobřežní porosty Ratajských rybníků s hustými skupinami dřevin i solitérních stromů přechází v druhově pestré rašelinné až slatinné louky a vytvářejí tak příznivá stanoviště pro hnízdění [[Ptáci|ptactva]], bohatou populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Hmyz|hmyzu]], jejichž život je spjat s [[Voda|vodou]].
==== Geologie ====▼
[[Podloží]] lokality přírodní památky je tvořeno fylitickými břidlicemi a svorovými fylity okraje hlinecké zóny. Půdotvorným substrátem jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nichž jsou vytvořeny pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.▼
==== Geomorfologie ====
=== Krajina ===
Lokalita se třemi kaskádovitě nad sebou vybudovanými rybníky leží v nejsevernější části CHKO Žďárské vrchy ve výšce 585 - 600 m n.m. v široce rozevřeném [[údolí]].
Směrem k jihovýchodu stoupá z údolí v polesí Na Balkovském prodloužený svah [[Pešava|Pešavy]] s vrcholem 697 m n.m., který je v některých mapách a turistických průvodcích dosud uváděn jako nejvyšší vrchol [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Železné hory|Železných hor]]. Severovýchodním směrem od břehu Horního ratajského rybníku s rozsáhlými mokřady a vlhkými loukami se skupinami dřevin, se zvedá terén nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji ve svahu až k vrchu s názvem [[Čertovina (vrch)|Čertovina]] (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Od Ratajských rybníků na sever stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a polnostmi, který (už za hranicí CHKO) dosahuje výšky 638 m n.m. na vrcholu nazvaném [[Medkovy kopce (vrch)|Medkovy kopce]].
Údolí s Ratajskými rybníky je otevřeno směrem na jihozápad k městu [[Hlinsko|Hlinsku]], kde leží jeho místní část Rataje, od které bylo převzato jméno jak pro soustavu tří rybníků, tak pro obě vzájemně se překrývající chráněná území (PP a EVL).
Řádek 50 ⟶ 56:
==== Vodní zdroje ====
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - Horní ratajský rybník.JPG|thumb|261x261px|Horní ratajský rybník s hladinou částečně pokrytou slabou lední vrstvou a loukami nad ním se sněhovou pokrývkou.]]
Pro rybniční soustavu
Druhý a vydatnější vodní tok, pramenící u malé vesnice Pláňavy (součást obce [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchov]]), soustavu rybníků obtéká, i když na [https://mapy.cz/s/yZmY turistických mapách] Česka jsou obě vodoteče uvedeny se zaústěním do Horního ratajského rybníku. Poměrně snadnou [[Rekognoskace|rekognoskací]] terénu (pozorováním na místě) je možné zjistit, že delší a jižněji položená vodoteč vtéká od severovýchodu na území přírodní památky, ale v úrovni břehu Horního ratajského rybníku je již výškou svého toku níže, než výška hladiny plně naplněného rybníku a podél jeho břehu odvádí vodu mimo území přírodní památky.
Řádek 63 ⟶ 69:
Voda z výpusti Dolního ratajského rybníku a z lokality přírodní památky je odváděna vodotečí nejdříve do potoku obtékající soustavu tří rybníků a následně do zhruba sto metrů vzdáleného [[Blatenský potok|Blatenského potoka]]. Ten je pravostranným přítokem [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] na k.ú. města Hlinska v místní části [[Blatno (Hlinsko)|Blatno]], podle které byl i pojmenován.
▲=== Geologie ===
▲[[Podloží]] lokality přírodní památky je tvořeno fylitickými břidlicemi a svorovými fylity okraje hlinecké zóny. Půdotvorným substrátem jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nichž jsou vytvořeny pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.
▲[[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je lokalita součástí [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]], [[Geomorfologický celek|celku]] [[Železné hory|Železných hor]] a [[Geomorfologická oblast|oblasti]] [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]].
=== Flóra ===
| |||