Verze z 5. 2. 2016, 14:37 editovat Maruska.tinterova (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 722 editací Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 5. 2016, 14:56 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta [[Karel Ludvík Falcký\|Karla Ludvíka Falckého]] ([[1617]]–[[1680]]) z jeho prvního manželství s [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)\|Šarlotou Hessensko-Kasselskou]] ([[1627]]–[[1686]]), dcerou hessenského landkraběte [[Vilém V. Hessensko-Kasselský\|Viléma V.]] Karlova mladší sestra byla [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)\|Alžběta Šarlota Falcká]], pozdější [[vévodkyně orléanská]]. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce [[1654]] rozvratem a matka se vrátila zpět do [[Kassel]]u; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu [[morganatický sňatek\|morganaticky oženil]]. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry [[Žofie Hannoverská\|Žofie Hannoverské]]. Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko\|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice\|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie\|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach\|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel. Když v roce [[1680]] v říšské válce falcké centrum [[Germersheim]] opanovali Francouzi, odešel Karel do Anglie na dvůr svého příbuzného (otcův bratranec), anglického krále [[Karel II. Stuart\|Karla II. Stuarta]] a zde hledal pomoc proti francouzskému králi [[Ludvík XIV.\|Ludvíku XIV.]] Tohoto cíle nedosáhl, byl však dekorován [[Podvazkový řád\|Podvazkovým řádem]] a na [[Oxfordská univerzita\|Oxfordské universitě]] jmenován [[Lékařství\|doktorem medicíny]]. Během tohoto anglického pobytu zemřel [[28. srpen\|28. srpna]] [[1680]] Karlův otec a Karel po něm jako '''Karel II. Falcký''' zdědil titul falckého kurfiřta a správce [[Svatá říše římská\|říšské pokladny.]] === Manželství === [[20. září]] roku [[1671]] se v Heidelbergu oženil, na nátlak svého otce a za zprostředkování své tety Žofie Hannoverské, s [[Dánsko\|dánskou princeznou]] [[Vilemína Ernestina Dánská\|Vilemínou Ernestinou Dánskou]], dcerou dánského krále [[Frederik III. Dánský\|Frederika III.]] V průběhu stavebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. [[7. červenec\|7. července]] roku [[1671]] byl dánským králem dekorován nejvyšším dánským státním vyznamenáním [[Řád slona\|Řádem slona]] jako jeho 123. nositel. Manželé si od počátku nebyli nakloněni, manželství, uzavřené z dynastických důvodů, nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. V roce [[1677]] Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul značné úsilí o [[anulace\|anulaci]] sňatku, nepochybně u vědomí neblahých důsledků absence následníka a dědice, jeho snaha však ztroskotala mimo jiné na odporu Karlovy matky [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)\|Šarloty Hessensko-Kasselské]] ([[1627]]–[[1686]]). Další vývoj však dal Karlu Ludvíkovi za pravdu. === Vláda === Řádek 29: * Peter Fuchs: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz), in: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, S. 249 f. {{Panovník\|co titul =[[Seznam rýnských falckrabat a falckých kurfiřtů\|Falcký kurfiřt]]\|~~soubor~~ obrázek =Blason Palatinat Rhenan.svg\|kdy=[[1680]] - [[1685]]\|~~pred~~ předchůdce =[[Karel I. Ludvík Falcký\|Karel I. Ludvík]]\|po nástupce =[[Filip Vilém Falcký\|Filip Vilém]]}} {{DEFAULTSORT:Karel II. Falcký}}

Karel II. Falcký: Porovnání verzí