Karel II. Falcký: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 3 lety
m
Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m (Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy)
Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta [[Karel Ludvík Falcký|Karla Ludvíka Falckého]] ([[1617]]–[[1680]]) z jeho prvního manželství s [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarlotou Hessensko-Kasselskou]] ([[1627]]–[[1686]]), dcerou hessenského landkraběte [[Vilém V. Hessensko-Kasselský|Viléma V.]] Karlova mladší sestra byla [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)|Alžběta Šarlota Falcká]], pozdější [[vévodkyně orléanská]]. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce [[1654]] rozvratem a matka se vrátila zpět do [[Kassel]]u; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu [[morganatický sňatek|morganaticky oženil]]. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]].
 
Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
 
Když v roce [[1680]] v říšské válce falcké centrum [[Germersheim]] opanovali Francouzi, odešel Karel do Anglie na dvůr svého příbuzného (otcův bratranec), anglického krále [[Karel II. Stuart|Karla II. Stuarta]] a zde hledal pomoc proti francouzskému králi [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]] Tohoto cíle nedosáhl, byl však dekorován [[Podvazkový řád|Podvazkovým řádem]] a na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské universitě]] jmenován [[Lékařství|doktorem medicíny]]. Během tohoto anglického pobytu zemřel [[28. srpen|28. srpna]] [[1680]] Karlův otec a Karel po něm jako '''Karel II. Falcký''' zdědil titul falckého kurfiřta a správce [[Svatá říše římská|říšské pokladny.]]
 
=== Manželství ===
[[20. září]] roku [[1671]] se v Heidelbergu oženil, na nátlak svého otce a za zprostředkování své tety Žofie Hannoverské, s [[Dánsko|dánskou princeznou]] [[Vilemína Ernestina Dánská|Vilemínou Ernestinou Dánskou]], dcerou dánského krále [[Frederik III. Dánský|Frederika III.]] V průběhu stavebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. [[7. červenec|7. července]] roku [[1671]] byl dánským králem dekorován nejvyšším dánským státním vyznamenáním [[Řád slona|Řádem slona]] jako jeho 123. nositel.
 
Manželé si od počátku nebyli nakloněni, manželství, uzavřené z dynastických důvodů, nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. V roce [[1677]] Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul značné úsilí o [[anulace|anulaci]] sňatku, nepochybně u vědomí neblahých důsledků absence následníka a dědice, jeho snaha však ztroskotala mimo jiné na odporu Karlovy matky [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarloty Hessensko-Kasselské]] ([[1627]]–[[1686]]). Další vývoj však dal Karlu Ludvíkovi za pravdu.
 
=== Vláda ===
* Peter Fuchs: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz), in: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, S. 249 f.
 
{{Panovník|co titul =[[Seznam rýnských falckrabat a falckých kurfiřtů|Falcký kurfiřt]]|soubor obrázek =Blason Palatinat Rhenan.svg|kdy=[[1680]] - [[1685]]|pred předchůdce =[[Karel I. Ludvík Falcký|Karel I. Ludvík]]|po nástupce =[[Filip Vilém Falcký|Filip Vilém]]}}
 
{{DEFAULTSORT:Karel II. Falcký}}
1 085 123

editací