Karel II. Neapolský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| jméno = Karel II. Neapolský
| titul = král neapolský
| obrázek = Karel2Neapol.jpg
| popisek =
| vláda =
| datum korunovace =
| předchůdce =
| následník =
| partner1 = [[Marie Uherská (1257–1323)|Marie Uherská]]
| potomstvo = [[Karel I. Martel]]<br>[[Ludvík z Toulouse]]<br>[[Robert I. Neapolský]]<br>[[Filip I. z Taranta]]<br>[[Ramon Berengar z Andrie]]<br>Jan<br>Tristan<br>[[Petr Tempesta]]<br>[[Jan z Durazza]]<br>[[Markéta z Anjou (1273–1299)|Markéta z Anjou]]<br>[[Blanka z Anjou]]<br>[[Eleonora z Anjou]]<br>[[Marie z Anjou (1290)|Marie z Anjou]]<br>[[Beatrix z Anjou]]
| rod = [[Anjouovci]]
| otec = [[Karel I. z Anjou]]
| matka = [[Beatrix Provensálská]]
| datum narození = [[1254]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = [[6. květen|6. května]] [[1309]]
| místo úmrtí = [[Neapol]]
| místo odpočinku = Dominikánský kostel v Neapoli
|
}} '''Karel II. Neapolský''' (''[[francouzština|francouzsky]] Charles le Boîteux'', ''[[italština|italsky]] Carlo II d'Angiò''; [[1254]]{{nejisté datum|narození}} – [[6. květen|6. května]] [[1309]] [[Neapol]]) byl [[seznam neapolských králů|neapolský král]].
Řádek 25 ⟶ 26:
Jako princ měl Karel, svými současníky byl pro tělesný handicap zván ''Chromý'', od roku 1268 titul vévody ze Salerna. V květnu či červnu [[1270]]<ref name="Mar-fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/HUNGARY.htm#MariaMCharlesIIAnjouSicily www.fmg.ac]</ref>
se jako šestnáctiletý se oženil s uherskou princeznou [[Marie Uherská (1257–1323)|Marií]], dcerou [[Seznam uherských králů|krále]] [[Štěpán V. Uherský|Štěpána V.]] a [[Alžběta Kumánská|Alžběty]], dcery [[Kumáni|kumánského]] [[chán]]a [[Kuthan]]a.
{{Citát|Král Štěpán V... měl kromě dalších dcer jednu, která se jmenovala Marie. Tu dal za manželku Karlovi Kulhavému, synovi Karla Velikého...|''Dubnická kronika''<ref name="Dub96">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 |
[[Isabela Neapolská]] byla naopak provdána za mladého [[seznam uherských králů|uherského krále]] [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV. Kumána]].
=== Aragonské vězení ===
{{viz též|Sicilské nešpory}}
{{viz též|Aragonská křížová výprava}}
Roku 1282 se Sicílie [[sicilské nešpory|vzbouřila]] proti anjouovské nadvládě. Karel tehdy žil v provensálském hrabství a otec jej poslal na pařížský dvůr, kde měl mladík získat příslib vojenské pomoci. Královský bratranec [[Filip III. Francouzský|Filip III.]] ochotně strýci poslal posily. Roku 1284 Karel v bitvě u Neapole upadl do zajetí aragonského admirála Rogera z Laurie a svého otce tím velmi popudil. Roger z Laurie přislíbil Karlovo propuštění na oplátku za propuštění [[Beatrix Sicilská (1307)|Beatrix]], dcery krále Manfréda, ale klamal a Karla s sebou odvezl do Katalánska.
V internaci strávil Karel celé roky<ref name="Nicolle14">{{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Pád Akkonu 1291 : krvavý zánik křižáckých států | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-3414-9 | poznámka = dále jen ''Pád Akkonu'' | strany = 14}}</ref> O propuštění se zasloužila anglická královna [[Eleonora Kastilská (1241)|Eleonora]], která nelitovala peněz ani času a její snaha byla korunována úspěchem.<ref name="Pernoud203">{{Citace monografie | příjmení = Pernoudová | jméno = Régine | odkaz na autora = Régine Pernoudová | titul = Žena v době katedrál | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 255 | isbn = 80-7021-544-5 | poznámky = Dále jen ''Žena v době katedrál'' | strany = 203}}</ref> Karel byl po opakovaných diplomatických vyjednáváních propuštěn v říjnu 1288 a donucen slíbit, že nebude používat titul sicilského krále a dát tři ze svých synů jako rukojmí aragonskému králi. Po nuceném příjezdu na francouzský dvůr nechal král Filip IV. jeho průvodce zatknout a Karla s vojenským doprovodem a mnoha rytíři poslal do Itálie, kde byl nadšeně přivítán guelfy a papežem [[Mikuláš IV.|Mikulášem IV.]]
=== Vláda ===
S otcem se po návratu domů již nesetkal{{#tag:ref|Karel z Anjou zemřel v lednu 1285 a nástupcem po dobu synovy nepřítomnosti určil vnuka Karla Martela. Regentem měl do doby Karlova návratu nebo dosažení vnukovy plnoletosti být [[Robert II. z Artois]].|group="pozn."}} a 29. května 1289 byl v [[katedrála v Rieti|katedrále v Rieti]] korunován králem Sicílie. V červnu 1295 podepsal se svým aragonským protějškem [[smlouva z Anagni|smlouvu z Anagni]], která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 [[smlouva z Caltabellotta]], v níž získal Sicílii [[Fridrich II. Sicilský|Fridrich Aragonský]], mladší bratr aragonského krále [[Jakub II. Aragonský|Jakuba II.]] a vnuk krále Manfréda.
Karel se rozhodl se ujmout po otci zděděného jeruzalémského trůnu, což je donutilo k otevřenému sporu s kyperskými [[Lusignanové|Lusignany]]. Posléze na jeruzalémskou korunu rezignoval a upřel své úsilí k udržení panství v Řecku a Albánii, kde se střetl se Štěpánem Urošem a byzantským císařem [[Andronikos II.|Andronikem II.]]<ref name="Nicolle14" />
Zemřel roku 1309 ve věku 55 let a byl pohřben v dominikánském kostele v Neapoli. Na sicilský trůn nastoupil jeho třetí syn [[Robert I. Neapolský|Robert]].
Řádek 69 ⟶ 70:
|13 = [[Garsinde ze Sabranuu]]
|14 = [[Tomáš I. Savojský]]
|15 = [[Marie ze Ženevy]]
}}
Řádek 84 ⟶ 85:
* [http://images.alinari.it/img/480/CAL/CAL-F-011033-0000.jpg Socha Karla z Anjou v katedrále v Luceře]
{{Panovník|
{{Albánský král|kdy=[[1285]]–[[1301]]|
{{Portály|Itálie|Středověk}}
| |||