Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
m
→‎Historie: narovnání linku.
Bubny bývala ves rybářů nedaleko [[Praha|Prahy]] na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], proti rozlehlému ostrovu [[Ostrov Štvanice|Štvanice]] (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí (Praha)|Poříčí]] přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k [[Pražský hrad|Pražskému hradu]]. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku [[1088]]. Brod u Bubnů je zmiňován k roku [[1105]], kdy jej použil kníže [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk]] při svém tažení proti svému bratranci [[Bořivoj II.|Bořivojovi II.]], usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves jistého Gumpolda.
 
Zasvěcení bubenského [[Kostel svatého KlementaKlimenta (Holešovice)|kostela sv. Klimenta]] je písemně zmíněno k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými [[Klement I.|stejnému patronovi]] vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1334]]<!-- ? Někdo znalý upřesněte -->. Bubny jsou zmiňovány také k r. [[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným [[Ovenec]], Holišovice a Bubny“.
 
K letům 1620–30 spadajícím do období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] je uvedeno, že statek Bubny je v držení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války [[1648]] byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech [[1659]]–[[1677|77]] se dočkal (dík hraběti [[Maxmilián Martinic|Maxmiliánovi Martinicovi]]) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.