|
ajišťují [[protonefridie]], které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří [[mozková zauzlina]] (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle [[nepřímý vývoj|nepřímý]], především [[parazitismus|parazité]] mají složité vývojové cykly.
{{Taxobox
| jméno = Ploštěnci
| obrázek = Pseudoceros dimidiatus.jpg
| šířka obrázku = 225 px
| popis obrázku = ploštěnka ''[[Pseudoceros dimidiatus]]''
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| podříše = [[Eumetazoa]]
| oddělení = [[Lophotrochozoa]]
| nadkmen = [[Platyzoa]]
| kmen = ploštěnci (Platyhelminthes)
| kmen popsal = [[Carl Gegenbaur|Gegenbaur]], 1859
| druhotné dělení = [[Třída (biologie)|Třídy]]
| podřazené taxony =
* [[Ploštěnky]] (Turbellaria) (''[[parafyletismus|parafyl.]]'')
* [[Jednorodí]] (Monogenea)
* [[Tasemnice]] (Cestoda)
* [[Motolice]] (Trematoda)
| sesterska = [[břichobrvky]] (Gastrotricha)
}}
'''Ploštěnci''', dříve občas ''ploší červi'', zastarale ''ploští červi'', (Platyhelminthes, též Plathelminthes<ref>http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/</ref>) jsou [[kmen (biologie)|kmen]] [[prvoústí|prvoústých]] [[živočichové|živočichů]]. Je známo kolem 20 000 [[druh (biologie)|druhů]].<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref> Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako [[Parazitismus|paraziti]] ve vnitřních orgánech hostitelů.
== Stavba ==
Mají dvojstrannou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstranná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou [[schizocoel|schizocelní]] (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 17 m (některé tasemnice).<ref name="Sychra_2012">SYCHRA O. a kol. ''Zoologie pro veterinární mediky. Kmen: PLOŠTĚNCI.'' Brno, 2012. [http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200205%20plostenci/Plo%C5%A1t%C4%9Bnci.html Dostupné online]</ref> Jsou to obvykle [[hermafrodit]]é, jen vzácně [[gonochorista|gonochoristé]]. Mají ploché (dorzoventrálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou [[trávicí soustava|trávicí soustavu]]. [[Cévní soustava|Cévní]] a [[dýchací soustava]] není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně ([[endoparazit]]i). Vylučování zajišťují [[protonefridie]], které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří [[mozková zauzlina]] (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle [[nepřímý vývoj|nepřímý]], především [[parazitismus|parazité]] mají složité vývojové cykly.
== Taxonomie ==
=== Tradiční systém ===
==== Třída: [[ploštěnky]] (Turbellaria) ====
Žijí hlavně ve sladké vodě, v mořích již méně. Na souši žije jen několik zástupců. Jejich tělo je pokryto obrvením, které přihání čerstvou vodu s kyslíkem. Mohutná svalovina se skládá ze 3 vrstev svalů - podélné, okružní, šikmé. Trávicí soustava začíná vychlípitelným hltanem. V přední části těla se nacházejí jednoduchá očka. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Vajíčka kladou do zvláštních schránek (''kokonů'') a nedospělí jedinci žijí a živí se jako dospělci. Většina ploštěnek je dravých.
Zástupci: [[ploštěnka mléčná]] (''Dendrocoelum lacteum''), [[ploštěnka potoční]] (''Dugesia gonocephala''), ploštěnka kalužní (''Dugesia lugubris)''
==== Třída: [[jednorodí]] (Monogenea) ====
Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytávají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: [[žábrohlíst ouškovaný]] (''Dactylogyrus vastator''), [[žábrohlíst dvojitý]] (''Diplozoon paradoxum'')
| 