Verze z 11. 2. 2016, 02:46 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 5. 2016, 00:29 editovat zrušit editaci Sestiocka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 194 editací m →‎Životopis: oprava odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Narodil se v [[Kroměříž\|Kroměříži]] a zde též studoval na [[Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž\|konzervatoři P.J. Vejvanovského]]. Na [[Akademie múzických umění v Praze\|AMU]] absolvoval u prof. [[František Maxián\|Františka Maxiána]]. [[Aspirantura\|Aspiranturu]] absolvoval u prof. [[Ivan Moravec\|Ivana Moravce]]. V roce 1975 získal čestné uznání v soutěži královny [[Alžběta II.\|Alžběty]] v [[Brusel\|Bruselu]] a rok nato zvítězil v soutěži v italské [[Senegálie\|Senegálii]]. Je držitelem [[Grand Prix du Disque]] 1982 za nahrávku francouzských klavírních koncertů. Od roku 1992 učí na pražské Akademii múzických umění. Boris Krajný patří mezi naše přední klavíristy. Působil jako sólista [[Pražský komorní orchestr\|Pražského komorního orchestru]] a [[Česká filharmonie\|České filharmonie]]. Vystoupil na koncertech v rámci festivalů v [[Besançon\|Besanconu]], [[Ateny\|Aténách]], [[Baalbek\|Baalbeku]], [[Bergen\|Bergenu]], [[Lublaň\|Lublani]] a [[~~Harogate~~Harrogate]]. Dále koncertoval v [[Carnegie Hall]], v [[Kennedy Center]] a [[National Gallery]] ve [[Washington, D.C.\|Washingtonu]], v londýnské [[~~Wigmor~~Wigmore Hall]], v [[Čajkovského sál\|Čajkovského sále]] v [[Moskva\|Moskvě]], v [[Berlín\|Berlíně]], [[Mnichov\|Mnichově]], [[Salzburg\|Salzburku]], [[Paříž\|Paříži]], Salcburku, Bruselu, [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Buenos Aires]], [[Havana\|Havaně]], [[Egypt\|Egyptě]], [[Mexiko\|Mexiku]], ve [[Vídeň\|Vídni]] a.t.d. Hrál pod taktovkou významných dirigentů jako [[Václav Neumann]], [[Zdeněk Košler]], [[Václav Smetáček]], [[Jiří Bělohlávek]], [[Zdeněk Mácal]], [[Libor Pešek]], [[Vladimír Válek]], [[Petr Altrichter]], [[Ali Rahbari]], [[Michel Tabachnik]], [[Kazimierz Kord]], [[Marek Pijarowski]], M. Tracz, J. Winkler, [[Douglas Bostock]] a dalších. Na festivalu [[Pražské jaro (festival)\|Pražské jaro]] premiéroval v roce 1990 2. symfonii [[Leonard Bernstein\|Leonarda Bernsteina]] (''The Age of Anxiety''), v sezóně 1999–2000 přednesl 4. klavírní koncert [[Bohuslav Martinů\|B. Martinů]] ([[Inkantace]]) v [[New York\|New Yorku]] a v [[Kuala Lumpur\|Kuala Lumpuru]], na festivalu ve francouzském [[~~Ruanne~~Rouen]]u provedl kompletní klavírní a komorní dílo [[Leoš Janáček\|L. Janáčka]]. Boris Krajný je autorem mnoha nahrávek na [[gramofon\|gramofonové]] desky. Pořídil snímky skladeb [[Johann Sebastian Bach\|J.S. Bacha]] (Chorální předehry, [[~~Ciaconne~~Ciaccona]]). Nahrál klavírní koncert č. 3 [[Béla Bartók\|Bély Bartóka]], Beethovenovy skladby (Andante favori, sonáta C dur, op. 53), skladby [[~~Fryderik~~Fryderyk Chopin\|~~Fryderika~~Fryderyka Chopina]] (Fantazie f moll, op. 49), [[Albert Roussel\|Alberta Roussela]] (Koncert pro klavír), [[~~Arthuir~~Arthur Honegger\|~~Arthuira~~Arthura Honeggera]] (Concertino), [[~~Francoise~~Francis Poulenc\|~~Francoise~~Francise Poulenca]] (Aubade). Dále nahrál kompletní klavírní dílo [[Maurice Ravel\|Maurice Ravela]] a skladby [[Antonín Dvořák\|Antonína Dvořáka]] (Klavírní kvintet), [[Erwin Schulhoff\|Erwina Schulhoffa]], [[César Franck\|Césara Francka]], [[Claude Debussy\|Claude Debussyho]], [[Sergej Prokofjev\|Sergeje Prokofjeva]] a díla řady dalších významných skladatelských osobností. Krajný dokáže maximálně využít vynikající zvukové a technické možnosti nástroje. Jeho hra na klavír má kultivovaný jemný zvuk, který vyniká zejména v interpretaci impresionistického a romantického repertoáru.

Boris Krajný: Porovnání verzí