Úschova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Úschova''' (latinsky ''depositum'') je typ závazkového právního vztahu, který vznikne uzavřením ''[[Smlouva|smlouvy]] o úschově''. Smluvní strany jsou značeny jako schovatel a uschovatel. V jejím rámci se ''schovatel'' zavazuje převzít od ''uschovatele'' věc a opatrovat ji. V českém právu je úschova upravena v §§ 2402–2414 [[Občanský zákoník|občanského zákoníku]].<ref>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 Zákony pro lidi.cz].</ref> Speciálně je upravena úschova [[Cenný papír|cenných papírů]] (§§ 2409–2414).
Úschova může být úplatná i bezúplatná, písemná, ústní i jen [[Konkludentní právní úkon|konkludentní]]. Jedná se o reálný kontrakt, vznikne až samotným předáním věci, jež ovšem může proběhnout i prostřednictvím mechanických prostředků (např. schránka v [[Banka|bance]], do které si klient - uschovatel může uložit cennosti, peníze atd.).
== Smlouva o úschově ==
{{Aktualizovat|část}}
[[Smlouva]] o úschově nemá zákonem předepsanou písemnou formu a jako reálná vzniká převzetím věci do úschovy. Avšak pro vznik smlouvy není podmínkou převzetí věci od uschovatele, protože souhlas s úschovou takové věci může být dán i poté, co se věc už u schovatele nachází (často se děje mezi [[Podnikatel|podnikateli]]).<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Švestka|jméno=Jiří|příjmení2=Dvořák|jméno2=Jan|příjmení3=Fiala|jméno3=Josef|spoluautoři=PELIKÁKOVÁ Irena, PELIKÁN Robert, BÁNYAIOVÁ Alena a kolektiv|titul=Občanský zákoník - Komentář - Svazek V|vydání=|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=|rok=2014|počet stran=1700|strany=
Schovatel je povinen opatrovat převzatou věc tak, aby na ní nevznikla škoda a po uplynutí doby úschovy je povinen vrátit uschovanou věc i s tím, co k ní přibylo. Protože předmětem úschovy není uschovanou věc užívat, nedá se bavit o opotřebení této věci. Naopak, schovatel má pečlivě věc opatrovat, aby zabránil jakékoliv změně.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Novotný|jméno = Petr|příjmení2 = Budíková|jméno2 = Petra|titul = Nový občanský zákoník - Smluvní právo|vydání = 1.|vydavatel = GRADA Publishing, a.s.|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 232|strany = 176|isbn = 978-80-247-5164-1}}</ref>
Může se stát, že uschovatel bude chtít vrátit věc dříve než uplyne ujednaná doba úschovy. V tomto případě mu schovatel věc vrátí. Schovatel však nemá to právo sám od sebe věc vrátit. Vyjímkou je, pokud schovatel není schopen z nepředvídatelných okolností věc bezpečně opatrovat, v tomto případě ji může uschovateli vrátit zpět.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Osnova občanského zákoníku - zákona o obchodních korporacích|vydání=|vydavatel=Aleš Čeněk, s.r.o.|místo=Plzeň|rok=2009|počet stran=574|strany=185-186|isbn=978-80-7380-205)9}}</ref>
Je možné, že nastane i případ kdy z jednání obou stran, ani z jiných souvislostí se smlouvou se nedá odvodit [[Konsenzus|konsensus]] stran ohledně doby úschovy. V tomto případě se na rozdíl od § 2403 [[Nový občanský zákoník|Nového občanského zákoníku]], je dána možnost smluvní vztah ukončit bez udání jakéhokoliv důvodu. I v tomto případě se musí navrátit uschovaná věc ve stejném stavu, ve kterém byla schovateli předána. Pokud tomu tak není a schovatel není schopen vydat věc ve stejném stavu, jako mu byla předána do úschovy, je odpovědný za vzniklé škody.<ref name=":1" />
=== Odpovědnost schovatele za škodu
Schovatel nese
Odpovědnost schovatele za škodu je vždy [[Objektivita|objektivní]] a schovatel se zprostí odpovědnosti jen tehdy, když bude prokázáno, že by škoda vznikla i kdyby schovatel neporušil své povinnosti, nebo kdyby věc nebyla převzata.
Namístě je zmínit i odpovědnost za odložené věci. V této činnosti se nevychází ze smlouvy o úschově, ale ze zákona a § 2945 říká, že je důležité, aby věc byla uložena na místo tomu určené, nebo na místě kam se takové věci obvykle ukládají. Příkladem může být v divadle odkládání kabátů do šatny a v šatně následně na věšák. Pokud se tomu tak nestane, prvotně odpovědnou osobou se stává osoba která věc odložila. V případě musí poškozený podat právo na náhradu vzniklé škody do 15 dnů.<ref name=":1" />
=== Náhrada nákladů a právo schovatele na odměnu
Zákon odlišuje náhradu nezbytných nákladů schovateli a [[Odměna|odměnu]] ([[Úplatek|úplatu]]) schovateli. Schovatel má ze zákona právo na zaplacení nezbytně vynaložených nákladů. Tyto náklady mají sloužit k [[Ochrana|ochraně]] uschované věci. Příkladem je uhrazení ceny za udržování teploty na dané hodnotě v místnosti, ve které jsou uschovány obrazy. Nicméně právo na odměnu musí být sjednáno ve smlouvě. Není- li odměna sjednána, musí tedy vyplývat ze zvyklostí ( např. Je zvykem platit za úschovu věcí v šatně).
Vyjímkou je nepřikázané jednatelství (§ 3006 až 3011). V tomto případě má nepřikázaný jednatel právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže odvracel hrozící škodu. Právo na náhradu těchto škod musí schovatel prokázat a vysvětlit okolnosti vzniku. <ref name=":0" />
=== Promlčení práva z úschovy
[[Promlčení]] práva z úschovy vzniká neuplatněním práva v [[Prekluze|prekluzivní lhůtě]] (stanovené lhůtě) tří měsíců. Je přesně specifikováno čeho se tato lhůta týká. Podmínkou pro počátek běhu této tříměsíční lhůty je, že k vrácení věci došlo. Toto vrácení musí být prokazatelné.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Švestka|jméno=Jiří|příjmení2=Dvořák|jméno2=Jan|příjmení3=Fiala|jméno3=Josef|titul=Občanský zákoník - Komentář - Svazek I|vydání=|vydavatel=Wolters Kluwer|místo=|rok=2014|počet stran=1736|strany=1634|isbn=978-80-7478-370-8}}</ref>
==
Schovatel má za povinnost vést [[Evidence|evidenci]] o cenném papíru a držet cenné papíry v úschově odděleně od vlastních cenných papírů a cenných papírů jiných uschovatelů. Pokud však bylo se schovatelem ujednáno jinak či se jedná o hromadnou úschovu, tak cenné papíry nemusí být oddělené. Úschova cenných papírů je spojena s některými zvláštními instituty (hromadná úschova, druhotná úschova, imobilizace) a vyžaduje i v jiných směrech zvláštní úpravu.<ref name=":1" /> Zákon neklade ve smlouvě o úschově specifické požadavky na uchovatele cenného papíru.
=== Klasifikace úschovy cenného papíru ===
Z hlediska [[klasifikace]] se rozlišuje jednak úschova samostatná a hromadná a jednak úschova prvotní a druhotná.<ref name=":1" />
==== Samostatná úschova ====
'''Hromadná úschova''' (§ 2250 - § 2254) - Cenné papíry všech uschovatelů jsou uschovány [[Společné právo EU|společně]] ( hromadně). Cenné papíry v této úschově náleží všem uschovatelům. Každý z uschovatelů má nárok na vrácení svého cenného papíru bez souhlasu ostatních uschovatelů. Dokud závazek k úschově trvá můžeme si cenný papír vyzvednout a poté ho zpět navrátit do úschovy. Jestliže vyzvedneme všechny cenné papíry, závazek k úschově zaniká, pokud nebylo ujednáno jinak. Dále se můžeme setkat s úschovou na dobu neurčitou. V této úschově můžou obě strany úschovu [[Výpověď (pracovní právo)|vypovědět]]. Vypoví-li schovatel úschovu jeho [[Výpovědní doba|výpovědní lhůta]] činí jeden měsíc, který začne běžet první den následujícího měsíce ( po doručení výpovědi). Pokud úschovu vypoví uschovatel, úschova zaniká účinnosti výpovědi.▼
U Samostatné úschovy se uschovává cenný papír uschovatele odděleně od cenných papírů jiných uschovatelů. Tímto způsobem se zabrání riziku vrácení nesprávného cenného papíru.<ref name=":2" />
==== Hromadná úschova ====
'''Druhotná úschova''' (§ 2255) - Schovatel může převzatý cenný papír předat i bez souhlasu uschovatele do druhotné úschovy u jiného schovatele; [[Právo|práva]] a [[Povinnost|povinnosti]] uschovatele vůči prvnímu schovateli tímto nejsou dotčena. ▼
V Hromadné úschově se uschovávají cenné papíry společně s cennými papíry jiných uschovatelů, ale odděleně od cenných papírů uschovatele. Tato možnost společného uschovávání je dána tím, že při tomto druhu úschovy cenných papírů není zapotřebí rozlišovat, kdo byl v rámci společně uschovaných cenných papírů původně vlastníkem (uschovatelem). Postačí vědět, že mohou být vždy uloženy jen zastupitelné cenné papíry, mezi kterými není nutné rozlišovat. Protože do hromadné úschovy se dají uložit jen zastupitelné cenné papíry, nemůžeme do ní uložit např. [[akcie]] a [[Dluhopis|dluhopisy]].<ref name=":1" />
▲
==== '''Druhotná úschova''' ====
▲
==== '''Imobilizace cenných papírů''' ====
Imobilizace cenných papírů spočívá v tom, že [[emitent]] cenného papíru předá schovateli do úschovy listinný cenný papír ve prospěch vlastníka, který je oprávněn na emitentovi požadovat, aby mu cenný papír za splnění emisních podmínek odevzdat. Schovatel před vydáním cenného papíru z úschovy doplní na cenném papíru na jméno nebo na řad jméno jeho vlastníka.<ref name=":0" /><nowiki/>
== Reference ==
|