Antoine Lavoisier: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: Doplnění ocenění zlatou medailí Akademie věd.
Bez shrnutí editace
Řádek 42:
 
== Život ==
Narodil se v Paříži jako syn bohatého právníka. Již v devíti letech studoval na prestižní [[Collège des Quatre-Nations|Collége Mazarin]]. Jeho zájem v učení upoutala především [[matematika]], [[chemie]] a [[fyzika]]. Byl to mimořádně pilný, energický a ctižádostivý člověk. Tyto vlastnosti mu také dopomohly k tomu, aby se stal ředitelem [[Akademie věd (Francie)|Akademie věd]]. Jako jeden z prvních zavedl do chemické analýzy váhy, a tím vytvořil základy moderní chemie. Roku 1765 podal akademii práci ''O různých druzích sádry'', v níž jako prvý vysvětlil příčinu tvrdnutí pálené sádry s vodou.<ref>Světozor, 28. ročník, 13. sešit, Praha 1894</ref> Za tuto práci obdržel zlatou medaili Akademie věd.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Haškovec|jméno = Vít|příjmení2 = Müller|jméno2 = Ondřej|titul = Galerie géniů|vydání = 3.|vydavatel = Albatros nakladatelství, a. s.|místo = Praha|rok = 2004|počet stran = 464|strany = 243 - 244|isbn = 13-886-004}}</ref> Roku 1774 zformuloval zákon o zachování hmoty a definitivně vyvrátil teorii [[flogiston]]u. Roku 1787 vydal spis o chemickém názvosloví a v roce 1789 publikoval ''Pojednání o základech chemie''.
 
Roku 1771 se oženil se svou čtrnáctiletou asistentkou. Jejich manželství bylo šťastné i přesto, že bylo bezdětné. Když vypukla [[Velká francouzská revoluce]], Lavoisier byl zatčen a 8. května 1794 pod [[gilotina|gilotinou]] popraven.