'''Táborský svaz''' ('''táboři, táborité'''; ''[[Latina|lat.]]:Thaboritae'') je označení pro [[radikalismus|radikální]], [[Husitství|husitskou]], [[politika|politickou]], [[náboženství|náboženskou]] a [[Voják|vojenskou]] stranu. Ačkoliv byla většina '''táboritů''' vesnického původu, hrála hlavní mocenskou roli v táborském svazu [[město|města]]. Do táborské politiky také zasahovali jejich velmi radikální [[kněz|kněží]]. Mezi nejvýznamnější '''tábory''' patřili [[hejtman (vojenství)|hejtmané]] [[Jan Žižka|Jan Žižka z Trocnova]], [[Mikuláš z Husi]], [[Bohuslav ze Švamberka]], [[Chval Řepický z Machovic]], [[Jan Roháč z Dubé]] a kněz [[Prokop Holý]]. Hlavním centrem svazu bylo město [[Tábor]].
== Historie ==
=== Založení Tábora ===
Na jaře roku [[1420]] se houfu jihočeských husitů vedených [[Petr Hromádka|Petrem Hromádkou]] podařilo zmocnit města [[Sezimovo Ústí]] a zanedlouho také nedalekého hradu Hradiště. Na jeho místě začali budovat vzorové husitské město Hradiště hory Tábor – zkráceně Tábor, – pojmenované podle hory [[Tábor (hora v Galileji)|Thabor]] u [[Nazaret]]u. Ve městě byla prosazena společenská i majetková rovnost a táboři se vzájemně oslovovali bratry a sestrami. Mezi tábority bylo očekáváno zjevení [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jeho tisícileté panování. Do Tábora se z celé země začaly hrnout houfy husitů.
