Obžaloba: Porovnání verzí

'''Obžaloba''' je v trestním řízení rozhodnutím svého druhu, kterým je na základě výsledků [[přípravné řízení|přípravného řízení]] postaven [[obviněný]] před [[soud]]. Pojem obžaloba někdy bývá rovněž používán k označení [[státní zástupce|státního zástupce]] či [[prokurátor]]a, který jako veřejný žalobce v postavení procesní strany před soudem obžalobu zastupuje. Při kontradiktorním pojetí trestního řízení, je trestní soudní proces chápán jako druh určitého sporu strany obžaloby a strany [[obhajoba|obhajoby]], k jehož rozhodnutí je povolán soud.

 

V [[Česko|České republice]] podle aktuálně účinného [[trestní řád|trestního řádu]] obžalobu může podat pouze státní zástupce, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K obžalobě se připojí spisy shromážděné v přípravném řízení a o jejím podání se vyrozumí obviněný, [[obhájce]] a [[poškozený]]. Obžaloba je promítnutím obžalovací zásady, podle které je trestní stíhání před soudy možné právě pouze na základě obžaloby nebo [[návrh na potrestání|návrhu na potrestání]], které podává státní zástupce. Tím je garantováno oddělení rolí státu v trestním řízení mezi [[státní zastupitelství]], které trestní stíhání před soudem iniciuje, a soud, který o věci nestranně a nezávisle rozhoduje. Z obžalovací zásady dále vyplývá, že soud může rozhodnout pouze o skutku, který je uveden v žalobním návrhu obžaloby, obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání (sděleno [[obvinění]]).

 

 

Obžaloba musí obsahovat:

 

*jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě i jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou,

*žalobní návrh, jehož součástí je:

**uvedení, jaký [[trestný čin]] obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků,

*odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, a právní úvahy, kterými se státní zástupce při posuzování rozhodných skutečností řídil.

 

Pro soud není právní kvalifikace žalovaného skutku státním zástupcem závazná. Rozhoduje o daném skutku, který může posuzovat jako jiný trestný čin. Podanou obžalobu spolu s předloženými spisy soud nejprve přezkoumá z hlediska, zda poskytuje spolehlivý podklad pro další řízení, prověří, zda je k projednání věci příslušný, zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých nelze provést hlavní líčení a rozhodnout v něm.