Telemedicína: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nefunkční ref odstraněn |
|||
Řádek 8:
===USA===
První lékařské telemetrické programy byly v polovině '''60. let 20. století''' v programu NASA na pilotované vesmírné lodi za účelem monitorování tělesných funkcí astronautů. V roce '''1964''' vznikl první TV telemedicínský projekt pro poskytování zdravotní péče, TV (uzavřené) spojení mezi Psychiatrickým institutem v Nebrasce a Nortfok State Hospital. Toto spojení měřilo 112 mil (přibližně 180 kilometrů). '''1967''' TV spojení bylo nainstalováno mezi Všeobecnou nemocnicí Massachusetts a Loganským mezinárodním letištěm. '''70. léta 20. století''' velké množství projektů telemedicíny. Satelitní projekty ATS-6, zdravotnictví v odloučených lokalitách aljašských a kanadských vesnicích. Bohužel však v této době byla drahá komunikační infrastruktura, absence komerčního lékařského, informačního a komunikačního vybavení. Velké nedostatky a výrazné omezení v interakci člověka a počítače. (Většina z projektů podporována americkou vládou.) To vše způsobilo vysoký poměr nákladu na užitek. Důsledkem toho bylo oslabení telemedicíny v USA v '''70. letech 20. století'''. V '''90. letech 20. století''' díky národní krizi ve zdravotnictví, politickým rozhodnutím, telekomunikační a výpočetní revoluci vznikla druhá vlna telemedicínské popularity. Důkazem jsou projekty z tohoto období: projekt telemedicíny WellCare: Massachusetts General Hospital (MGH), Boston, WellCare (Paris, France), mezinárodní telerentgenologický systém mezi Saúdskou Arábií a MGH (více jak 6000 lékařských snímků a telekonzultace v případě přibližně 600 pacientů).<ref name="zdroj4">[http://www.cittadella.cz/e3zdravi/sites/File/Zvarova/MP306/zvaraj06.pps/ Síť podpory vzdělávání ve zdravotnické telematice a eHealth]</ref>
===Evropa===
Počátky telemedicíny v Evropě datujeme na počátek '''70. let 20. století'''. Ve Skotsku vznikl požadavek na poskytování zdravotní péče dělníkům na ropných plošinách, které byly umístěny v Severním moři a vědeckému personálu v Britském teritoriu na Antarktidě. '''V 70. a 80. letech 20. století''' byly zavedeny i vědecké národní telemedicínské programy v Itálii, Norsku a dalších zemích.<ref name="zdroj4">[http://www.cittadella.cz/e3zdravi/sites/File/Zvarova/MP306/zvaraj06.pps/ Síť podpory vzdělávání ve zdravotnické telematice a eHealth]</ref>
==Mechanismy==
▲:*<div>[[Point-to-Point Protocol]](PPP) propojení pomocí soukromé vysokorychlostní sítě se používají v nemocnicích a na klinikách, které poskytují služby přímo nebo zadávají speciální služby pro nezávislé poskytovatele zdravotní služby. Tyto externě zajišťované služby zahrnují radiologii, hodnocení mrtvice, duševní zdraví a služby náročné na péči. <div/>
▲:*<div>Propojení s monitorovacím centrem je používáno pro srdeční, plicní a fetální monitorování, domácí péči a související služby. Ty poskytují pacientům péči v domácnosti. Často jsou pro tuto potřebu používané pevné linky nebo bezdrátové připojení služby ke komunikaci mezi monitorovacím centrem a pacientem (v některých variantách se používá i internet). <div/>
▲:*<div>Webové služby na základě [[eHealth]], poskytují přímý dosah k pacientovi a služby přes internet. V rámci telemedicíny sem patří stránky, které poskytují přímou péči o pacienty. <div/><ref name="zdroj3">[http://www.americantelemed.org/learn/what-is-telemedicine Americká telmedicínská asociace]</ref>
== Telemedicínské služby ==
*'''Telekonzultace''': přístup k expertize či poznatkům specialistů na dálku (telerentgenologie)
*'''Telediagnostika''': určení diagnózy u [[pacient]]ů pomocí vzdáleného [[lékař]]e prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií (telekardiologie)
*'''Telemonitorování''': dálkový monitoring [[pacient]]ů, kteří se nenacházejí v prostředí [[nemocnice]] (monitorování plodu)
*'''Telepéče''': využívání dat z telemonitorování při poskytování pomoci na dálku ([[diabetik|diabetici]])
*'''Televzdělávání''': vzdělávání [[pacient]]ů a [[lékař]]ů na dálku
Řádek 35 ⟶ 32:
== Literatura ==
* STŘEDA, Leoš a PANÝREK, Petr. eHealth a telemedicína. 1. vyd. Praha: High Tech Park, 2011. 37 s. ISBN 978-80-254-9508-7.
[[Kategorie:Lékařství]]
|