Verze z 14. 5. 2016, 05:03 editovat Vit.skorpik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 960 editací vytvoření článku		Verze z 14. 5. 2016, 05:03 editovat zrušit editaci Vit.skorpik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 960 editací oprava Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Při přechodu elektronu mezi první a druhou energetickou hladinou vzniká čára Lα (s vlnovou délkou 121,5 nm), při přechodu mezi první a třetí čára Lβ (102,5 nm), mezi prvou a čtvrtou čára Lγ (97,2 nm), mezi prvou a pátou čára Lδ (94,9 nm). Lymanova série končí při hraně s vlnovou délkou 91,2 nm. Všechny čáry Lymanovy série leží v ~~[[ultrafialová\|~~ultrafialové]] oblasti spektra, která je pro zemskou atmosféru neprůhledná. Výzkum Lymanovy série v spektrech kosmických objektů je proto možné dělat pouze metodami mimoatmosférické astronomie. V spektrech velmi vzdálených kosmických objektů, například [[kvasar\|kvasarů]], se přesouvají čáry Lymanovy série v důsledku [[rudý posuv\|rudého posuvu]] až do viditelné oblasti spektra a stávají se tak přístupnými i pro pozemské pozorovaní. Lymanova série je pojmenovaná po T. Lymanovi, který ji objevil v roku 1906.

Lymanova série: Porovnání verzí