Vrchní soud v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace |
doplnění podle reference |
||
Řádek 42:
== Budova ==
[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník Milady Horákové před budovou soudu na náměstí Hrdinů]]
Justičnímu paláci předcházel areál [[Věznice Pankrác|věznice]] z roku 1889, který sloužil pro účely [[Krajský soud v Praze|zemského trestního soudu]]. Právě pro něj bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy, v roce 1929 se započalo se stavbou a soud se sem z Karlova náměstí přestěhoval v roce 1933. Zůstal zde spolu s krajským státním zastupitelstvím až do roku 1952, kdy objekt převzal Nejvyšší soud. Projekt vypracoval a realizoval pražský architekt [[Bedřich Bendelmayer]], zapojil do něj už dva stojící obytné domy a zároveň adaptoval vstupní budovu věznice. Jde o monumentální [[neoklasicismus|novoklasicistní]]
| název = Nejvyšší soud | ID = 118518 | datum = 2014-09-02 }}</ref> jejíž čelní stranu se sloupy zdobí dvě sochy od [[František Matějů|Františka Matějů]], ''Justice s mečem'' a ''Justice s váhami''. Nejvýraznější součástí soudu je velká porotní síň, kde se mj. odehrávaly zásadní procesy české historie.<ref name="Kýr, Kafková">{{Citace monografie | příjmení = Kýr
| jméno = Aleš
Řádek 56 ⟶ 60:
Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] období byl spolu s pankráckou věznicí symbolem německé okupace, kromě českého krajského trestního soudu zde sídlily i soudy německé (okresní Amtsgericht a krajský Landesgericht) a také [[gestapo]]. Ve věznici bylo v letech 1943–1945 popraveno celkem 1075 osob. Po válce zda naopak působila část mimořádného lidového soudu a [[Národní soud]], trest smrti vyslechl např. [[Karl Hermann Frank]] nebo [[Josef Pfitzner]], v rámci retribucí byli odsouzeni také někteří členové protektorátní vlády a další kolaborující osoby. Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] se historie mimořádných soudů opakovala, sídlil zde [[Státní soud]], který ve vykonstruovaných politických procesech odsoudil k trestu smrti např. [[Milada Horáková|Miladu Horákovou]] nebo [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].<ref name="Kýr, Kafková" />
Poté budova sloužila [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššímu soudu]] a generální prokuratuře, po federalizaci státu také republikovému nejvyššímu soudu, který zde zůstal i po rozdělení Československa a transformoval se na Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud se přesunul do [[Brno|Brna]]. V letech 1993–1997 prošel justiční palác zásadní rekonstrukcí, respektující původní [[První republika|prvorepublikový]] charakter budovy a jejího interiéru, a přestěhovalo se sem Vrchní státní zastupitelství v Praze.<ref name="Kýr, Kafková" /> Stavba je
== Odkazy ==
| |||