Klášter Milevsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kostel sv. Jiljí: korekce |
→Kostel sv. Jiljí: link kostel v treboni |
||
Řádek 71:
Uprostřed současného [[hřbitov]]a stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s [[empora|emporou]] v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny [[12. století]]. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velmož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám [[řeholník]]ů.
Kolem roku [[1400]] byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťová klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančními nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku [[1407]] o výstavbě klenby v kostele svatého Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s krovem dendrochronologicky datovaným do let 1445/1446, původně ovšem byla zamýšlena jako klenuté dvoulodí s řadou sloupů v ose lodi (jak je tomu např. v lodi [[Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny|kostela sv. Jiljí v Třeboni]]). V roce [[1785]] byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku [[1883]], kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat [[Zikmund Antonín Starý]].<ref name="kytka48">KYTKA, Josef, str. 48.</ref>
Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky. V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v 80. letech 20. století rozsáhle upraven. Při této příležitosti proběhl také archeologický výzkum [[Antonín Hejna|Antonína Hejny]]. Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem. Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů.<ref name="kytka49">KYTKA, Josef, str. 49.</ref> Kostel je vedený v [[Seznam kulturních památek v okrese Písek|Seznamu kulturních památek v okrese Písek]].
| |||