Hrabaví: Porovnání verzí

Přidáno 551 bajtů ,  před 5 lety
m
Editace uživatele 81.200.63.188 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značky: editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus
m (Editace uživatele 81.200.63.188 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ)
 
== Rozšíření ==
Ptáci z&nbsp;řádu hrabavých se vyskytují mimo [[Antarktida|antarktických]] a [[Arktida|arktických]] oblastí na všech [[kontinent]]ech. Nejvyšší počet [[druh (biologie)|druhů]] (asi 40 %) žije ve volné přírodě v&nbsp;[[Asie|Asii]], nejmenší (asi 4 %) v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]. Nejvíce jsou rozšířeni v&nbsp;[[subtropický podnebný pás|subtropických]] a [[tropický podnebný pás|tropických]] oblastech, většinou v&nbsp;horských krajích. Jejich oblíbené [[biotop]]y jsou rozličné, lze je nalézt poblíž obdělávaných polí a luk, na travnatých i křovinatých [[step]]ích i [[savana|savanách]], v&nbsp;hustě zarostlých březích řek i v&nbsp;[[tundra|tundrách]]. Žijí v&nbsp;lesích v&nbsp;nížinách i na svazích hor do výše 5000&nbsp;m, mnohdy nad hranici lesa. Na rozšíření některých druhů byl účasten člověk, když např. ze [[Starý svět|Starého světa]] vědomě vysadil v&nbsp;[[Amerika|Americe]] nebo [[Austrálie|Austrálii]] do volné přírody [[bažant]]y nebo jsou tam chováni v&nbsp;domestikované formě [[kur]]ové a naopak z&nbsp;Ameriky byla celosvětově rozšířena zdomácněla forma [[krocan]]a.<ref name =" zvířata"> {{Citace monografie | příjmení = Felix | jméno = Jiří | titul = Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 188 | jazyk = čs}} </ref>
Balíč... je to dement balič....
 
na travnatých i křovinatých [[step]]ích i [[savana|savanách]], v&nbsp;hustě zarostlých březích řek i v&nbsp;[[tundra|tundrách]]. Žijí v&nbsp;lesích v&nbsp;nížinách i na svazích hor do výše 5000&nbsp;m, mnohdy nad hranici lesa. Na rozšíření některých druhů byl účasten člověk, když např. ze [[Starý svět|Starého světa]] vědomě vysadil v&nbsp;[[Amerika|Americe]] nebo [[Austrálie|Austrálii]] do volné přírody [[bažant]]y nebo jsou tam chováni v&nbsp;domestikované formě [[kur]]ové a naopak z&nbsp;Ameriky byla celosvětově rozšířena zdomácněla forma [[krocan]]a.<ref name="zvířata">{{Citace monografie | příjmení = Felix | jméno = Jiří | titul = Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 188 | jazyk = čs}} </ref>
 
== Popis ==
itéJsou to ptáci velmi rozmanité velikosti, nejmenší [[křepelka]] měří jen 15&nbsp;cm a váží 20&nbsp;g, kdežto krocan může vážit 10&nbsp;kg (domestikovaná forma až 20&nbsp;kg) a [[páv]] měří téměř 250&nbsp;cm (z toho připadají dvě třetiny na ocas). Nápadným znakem téměř všech hrabavých je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], kdy samci (kohouti) jsou větší a pestřeji vybarvení než samice (slepice). Jejich [[křídlo (biologie)|křídla]] jsou poměrně malá, i když [[prsní svaly]] mají silně vyvinuté. Létají prudce, hlasitě a nízko nad zemí na krátké vzdálenosti. Výjimkou je v&nbsp;severních oblastech [[Evropa|Evropy]] žijící [[křepelka polní]], která je jediným tažným hrabavým ptákem. Ručních [[pero|letek]] mají 10, [[ocas]]ních [[péro|pér]] od 8&nbsp;po 32. Péra i celkové opeření vyměňují většinou jednou ročně a postupně tak, že jsou stále schopní létat.
Ahoj tome
 
ité velikosti, nejmenší [[křepelka]] měří jen 15&nbsp;cm a váží 20&nbsp;g, kdežto krocan může vážit 10&nbsp;kg (domestikovaná forma až 20&nbsp;kg) a [[páv]] měří téměř 250&nbsp;cm (z toho připadají dvě třetiny na ocas). Nápadným znakem téměř všech hrabavých je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], kdy samci (kohouti) jsou větší a pestřeji vybarvení než samice (slepice). Jejich [[křídlo (biologie)|křídla]] jsou poměrně malá, i když [[prsní svaly]] mají silně vyvinuté. Létají prudce, hlasitě a nízko nad zemí na krátké vzdálenosti. Výjimkou je v&nbsp;severních oblastech [[Evropa|Evropy]] žijící [[křepelka polní]], která je jediným tažným hrabavým ptákem. Ručních [[pero|letek]] mají 10, [[ocas]]ních [[péro|pér]] od 8&nbsp;po 32. Péra i celkové opeření vyměňují většinou jednou ročně a postupně tak, že jsou stále schopní létat.
 
[[Zobák]] mají poměrně krátký, v&nbsp;základu široký, u&nbsp;některých druhů je až mohutný. Některé rody mají vyvinuty masité hřebeny na [[hlava|hlavách]] nebo barevné laloky po stranách [[tvář]]e, jiní mají neopeřené hlavy. [[Končetina|Nohy]] mají silné [[prst]]y s&nbsp;plochými, tupými drápy přizpůsobenými k&nbsp;hrabání, na zadní straně nohy samcům často vyrůstá rohovitá [[ostruha (kurovití)|ostruha]]. Dobře chodí a běhají po zemi kde tráví větší část svého života, jen některé druhy čeledě hokovitých považujeme za stromové. Hrabaví žijí převážně v&nbsp;suchých místech, do vody nevstupují, o&nbsp;peří pečují popelením v&nbsp;hlinitém prachu. Jsou to až na výjimky denní ptáci, v&nbsp;době mezi [[páření]]m žijí v&nbsp;různě velkých [[hejno|hejnech]] nebo osamoceně.