Hrabaví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - hlava (anatomie) -> hlava |
značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
== Rozšíření ==
Kocíček
JIDFVUIAVJDZ UCB U JUi co xs
vshi vlisb colisbdbcv
sPopis
Jsou to ptáci velmi rozmanité velikosti, nejmenší [[křepelka]] měří jen 15 cm a váží 20 g, kdežto krocan může vážit 10 kg (domestikovaná forma až 20 kg) a [[páv]] měří téměř 250 cm (z toho připadají dvě třetiny na ocas). Nápadným znakem téměř všech hrabavých je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], kdy samci (kohouti) jsou větší a pestřeji vybarvení než samice (slepice). Jejich [[křídlo (biologie)|křídla]] jsou poměrně malá, i když [[prsní svaly]] mají silně vyvinuté. Létají prudce, hlasitě a nízko nad zemí na krátké vzdálenosti. Výjimkou je v severních oblastech [[Evropa|Evropy]] žijící [[křepelka polní]], která je jediným tažným hrabavým ptákem. Ručních [[pero|letek]] mají 10, [[ocas]]ních [[péro|pér]] od 8 po 32. Péra i celkové opeření vyměňují většinou jednou ročně a postupně tak, že jsou stále schopní létat.
Řádek 37 ⟶ 42:
Hrabaví jsou [[všežravec|všežravci]] živící se jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou. Hlavní složku tvoří nejrůznější [[semeno|semena]] a [[plod (botanika)|plody]], mladé výhonky rostlin a drobní živočichové, nejčastěji [[hmyz]]. Velké druhy uloví i malé [[hlodavci|hlodavce]]. Mají velké [[trávicí soustava ptáků|vole]] jako zásobárnu potravy. Jejich [[žaludek]] je uzpůsoben k rozemílání tvrdých semen, polykají za tím účelem drobná zrna písku.
V převážné míře jsou [[polygamie|polygamní]], kohout má více slepic, jen několik málo druhů žije v párech. Před vlastním pářením nastává dělení hejna, kromě vzájemných šarvátek kohoutů bývá nápadný [[tok]], kdy různými vizuálními i hlasovými projevy soupeří o co největší počet slepic. Po spáření se u polygamních druhů o stavbu [[Ptačí hnízdo|hnízda]], [[inkubace|inkubaci]] a péči o [[potomek|potomstvo]] stará jen slepice. Hnízdo bývá většinou na skrytém místě v hlíně vytvořený důlek vystlaný trávou a listí, hokové mívají skromná hnízda na stromech. Samice snese do hnízda až 20 vajec a sedí na nich v průměru 25 dnů. Výjimku tvoří taboni, jejichž samice vejce nevysezují, ale snášejí je do teplého písku nebo kup tlejícího listí. Vylíhnutá [[mládě|mláďata]] jsou nekrmivá, potravu si hned hledají sama na zemi v okolí hnízda, pouze někteří hnízdící na stromech přinášejí mláďatům potravu do hnízda. Slepice všeobecně o kuřata pečují, vodí je k vodě, za chladu je zahřívají a ochraňují před [[predátor]]y, u [[monogamie|monogamních]] druhů jim pomáhají i kohouti.<ref name="zvířata">{{Citace monografie|příjmení=Felix|jméno=Jiří|titul=Zvířata
== Význam ==
|