Jan Smuts: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad značka: editace z Vizuálního editoru |
překlad značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 76:
Po konferenci se vrátil Smuts do místní politiky. Když v roce 1919 zemřel Botha, byl zvolen ministerským předsedou a byl jím až do šokující volební porážky od Národní strany v roce 1924. Po smrti bývalého amerického prezidenta Woodrowa Wilsona prohlásil, že "ne Wilson, ale celé lidstvo v Paříži selhalo."
U příležitosti Konference Briského Impéria v roce 1920 si Smuts zajel do Irska na setkání s Eamonem de Valerou a pokusil se zprostředkovat příměří mezi válčícími britskými a irskými nacionalisty. Snažil se prosadit pro Irsko statut dominia stejný, jako měla Austrálie a Jihoafrická Unie.
Smuts byl také botanik a sbíral náruživě rostliny z celé Jižní Afriky. Mezi lety 1920 - 1930 se zúčastnil s významným botanikem Johnem Hutchinsonem několika výprav. Byl také aktivním horolezcem a podporovatelem tohoto sportu. Jedna jeho oblíbená výstupová cesta na Stolovou horu nad Kapským městem je také po něm pojmenována. V únoru 1923 odhalil pomník členům Horolezeckého klubu padlým ve válce.
V třicátých letech byl Smuts čelným představitelem politiky usmíření (appeasmentu). V prosinci 1934 v projevu v Královském Institutu Mezinárodních záležitostí řekl:
"Jak odstranit pocit ponížení, kterým je posedlá a bojím se že i otrávená duše Německa? Existuje jediná cesta, a to je přiznat jí upřímně, svobodně a bezvýhradně stejný status jako okolním sousedům. ...I když rozumím a chápu francouzský strach, chápu i to, že se Německo cítí jako vězeň i šestnáct let po ukončení války. Pokračování důsledků Versaillské konerence by mělo být špatným svědomím Evropy a nebezpečím pro zachování budoucího míru....Již kvůli smyslu pro fair-play by bylo třeba tento stav zrevidovat. Jeví se to nezbytné a bylo by to rozhodně prozíravé. Zlomte jejich okovy, humánně vysvoboďte tyto zakomplexované duše a Evropa za to bude odměněna klidem, bezpečím a budoucí prosperitou."
I když v říjnu 1934 v projevu pro Univerzitu Svatého Ondřeje říká zase:
"Nová tyranie převlečená do atraktivních vlasteneckých barev láká všude mladé do svých služeb. Svoboda musí podniknout mohutný protiútok, aby ochránila sama sebe a celou naši západní civilizaci. Zase jednou jsou naši mladí osloveni výzvami k hrdinství. Boj za lidskou svobodu je a vždycky bude hlavním úkolem budoucnosti."
'''Holismus a s ním spojená akademická práce'''
Během svého působení na akademii prosazoval myšlenky holismu, který definoval jako "základní prvek nutný ke stvoření celého vesmíru", což popsal ve své knize ''Holismus a vývoj'' z roku 1926. Smutsova definice holismu byla spojena s jeho politicko-vojenskými aktivitami, hlavně s jeho touhou vytvořit společenství národů. Jak jeden jeho životopisec napsal:
Mělo to mnohé společné s jeho životní filosofií, která se postupně rozvinula a ztělesnila v jeho knize. Malé jednotky se musí proměnit ve větší celky a ty poté musí bez ustání růst do stále větších struktur. Apouze tento postup znamená pokrok. Tudíž spojení čtyř provincií do Jihoafrické Unie, vytvoření Britského společenství národů a konečně vytvoření Společnosti národů celého světa bylo logickým důsledkem jeho filosofických dogmat.
Během První světové války velel Smuts armádám Jižní Afriky proti Německu, dobyl [[Německá jihozápadní Afrika|Německou jihozápadní Afriku]] a velel také britské armádě ve Východní Africe. V letech 1917-1919 byl členem Válečného kabinetu impéria a napomáhal k založení Královského letectva (RAF). V roce 1941 se stal Polním maršálem Britského impéria a sloužil ve Válečném kabinetu impéria pod Winstonem Churchillem. Byl to jediný muž, který podepsal obě mírové smlouvy, které ukončily První i Druhou světovou válku.
| |||