Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m typo |
||
Řádek 233:
Síly a rezervy Rudé armády se v zimních a jarních bojích velmi vyčerpaly a Stalinův cíl, kterým bylo vyhnat nepřítele z území [[Sovětský svaz|SSSR]], tak už nebylo možné realizovat. [[Wehrmacht]] jako celek se ze svých ztrát vzpamatoval rychleji než Sověti a počátkem roku [[1942]] znovu přešel do útoku, nyní však na jihu [[Sovětský svaz|SSSR]], kde nejprve zlikvidoval výpad [[Jihozápadní front|Jihozápadního]] a [[Brjanský front|Brjanského frontu]] k [[Charkov]]u. 28. června zahájili Němci velkou letní ofenzívu jižním směrem na [[Voroněž]], [[Volgograd|Stalingrad]] a [[Kavkaz]], která byla nazvána operace Blau. Německá vojska dobyla [[1. červenec|1. července]] po několikaměsíčním obléhání [[Sevastopol]]. Tvrdé boje probíhaly v oblasti [[Voroněž]]e (padla [[7. červenec|7. července]]) a [[Vorošilovgrad]]u (padl [[17. červenec|17. července]]), odkud byly sovětské jednotky vytlačeny na východ. Ztracený byl celý [[Donbas]], [[Rostov na Donu]] (padl [[24. červenec|24. července]]) a německá vojska pronikla rovinatým terénem až 650 km mezi řeky [[Don]] a [[Volha]] a plánovala dojít až ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]]. Němci pokračovali i v útoku na [[Kavkaz]]. Do podzimu [[1942]] německé tankové armády bez větších obtíží postupovaly [[kubáň]]skou rovinou k ropným polím na Kavkaze. Padlo rozhodnutí přetnout Volhu u města [[Volgograd|Stalingrad]]. Přerušili by tak prakticky nejkratší sovětské spojení s vojsky na Kavkaze. Vojskům pod velením Friedricha Pauluse se tak povedlo dostat se ke Stalingradu za 3 měsíce.
Wehrmacht na město zaútočil [[24. srpen|24. srpna]] [[1942]]. Hned od začátku se rozpoutaly zuřivé pouliční boje. V nich se ztratila německá výhoda v lepší pohyblivosti a kvalitativní převaha velitelských kádrů na nižších úrovních. Sověti se odhodlaně bránili, bojovalo se o každý dům. Situace na frontě si vyžádala zásobování sovětských vojsk ve městě ležícím na západním břehu Volhy výhradně loděmi. Na východním břehu zatím sovětská armáda soustředila silné jednotky [[dělostřelectvo|dělostřelectva]] a protiletecké obrany. Zejména jejich kvalitní dělostřelectvo pak pomáhalo početně slabším obráncům města odříznutým na západním břehu odrážet silné německé útoky. Zásobování města přes Volhu bylo možné pouze v noci. I německá 6. armáda, jejímž úkolem bylo obsadit město, měla problémy se zásobováním po přetížených komunikacích. Velmi těžké boje boje probíhaly v polovině září o [[Matka vlast volá|Mamajevovu mohylu]] a hlavní železniční stanici ve středu města. Sovětská vojska přišla s novou taktikou: Bojovat co nejblíže u Němců, třeba jen na šířku ulice. Taktika se osvědčila: letecká převaha byla Němcům k ničemu, bombardováním by
[[23. září]] dobyl [[Jakov Fedotovič Pavlov|Jakov Pavlov]] s dalšími třemi vojáky [[Pavlovův dům]] na jednom z náměstí a bránil ho do 25. listopadu. [[14. říjen|14. října]] podnikla německá vojska silný útok na průmyslovou čtvrť. Urputné boje se rozhořely v komplexu traktorového závodu, závodu rudého října a závodu Barikády. 6. armáda se boji ve městě velmi vyčerpala a byla nucena postupně nasadit prakticky všechny své jednotky. Velitelství [[Skupina armád B|skupiny armád B]] proto přesunulo na zajištění jejích křídel maďarské a rumunské svazky. Zatímco se bojovalo ve městě, sovětské velení posbíralo četné zálohy a připravilo útočnou operaci namířenou na oslabená křídla vojsk stojících před Stalingradem.
| |||