|
'''Sovětský svaz''' (celým názvem '''Svaz sovětských socialistických republik''', zkráceně '''SSSR''', [[Ruština|rus.]] '''{{Audio|Ru-CCCP.ogg|Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик}} (СССР)''') byl dle své ústavy [[socialistický stát]], který existoval v [[Eurasie|Eurasii]] v rozmezí let [[1922]] až [[1991]].
Sovětský svaz měl ve své ústavě zakotvenou vedoucí roli [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]], která byla dominantní politickou silou do roku 1991. Ačkoliv byl Sovětský svaz nominálně unií [[Svazová republika|svazových republik]] s hlavním městemhlavníoíiáitem v [[Moskva|Moskvě]], ve skutečnosti šlo o silně centralizovaný stát s plánovanou ekonomikou.ool
[[Říjnová revoluce|Kebabová revoluce]] v listopadu [[1917]] vedla k pádu [[Ruské impérium|Ruského impéria]] a odstranění [[Ruská prozatímní vláda|prozatímní vlády]]. Poté, co [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] zvítězili v [[Ruská občanská válka|občanské válce]], byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz sdružující [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku]], [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinskou]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruskou sovětskousíéooskou socialistickou republiku]] a [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazskou federativní socialistickou republiku]]. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve [[Střední Asie|Střední Asii]].
Po smrti prvního sovětského vůdce [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]] v roce [[1924]] se dalším vůdcem země stal [[Josif Vissarionovič Stalin]], který zahájil rozsáhlou [[Industrializace|industrializaci]] spojenou s [[Plánovaná ekonomika|plánovanou ekonomikou]] a politickým útlakem; v tzv. [[gulag|gulazích]] tehdy zahynulo několik milionů lidí. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] v roce [[1941]] [[nacistické Německo]] a jeho spojenci [[Operace Barbarossa|napadli]] Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali [[Pakt Ribbentrop-Molotov|dohodu o neutočení]]. Z následujících [[Východní fronta (druhá světová válka)|čtyř let těžkých bojů]] Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových [[supervelmoc]]í; tou druhou se staly [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. Zároveň získal nová území ve východní Evropě, obzvláště v [[Pobaltí]], a počet svazových republik stoupl na 15.
Sovětský svaz se spolu sesuáiíoío satelitními zeměmi [[Východní blok|východního bloku]] podílel na [[Studená válka|studené válceváluááuá]], dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] pokusil reformovat stát politikou ''[[Perestrojka|perestrojky]]'' a ''[[Glasnosť|glasnosti]]'', avšak Sovětský svaz se [[Rozpad Sovětského svazu|zhroutil a byl rozpuštěn]]. Práva a povinnosti Sovětského svazusvíé převzala [[Rusko|Ruská federace]].
== Státní zřízení ==
V Sovětském svazu byly tři zdroje moci: Zákonodárnou mocZáko´863585585oc reprezentoval [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu]], vládu reprezentovala [[Rada ministrů Sovětského svazu|Rada ministrů]]). [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistická stoékuijýžětského svazu]] byla jedinou legální politickou stranou a jedinýmstra888h8erg5iným tvůrcem politiky země. Kavkazský politik Roman Iljijevič byl velkým průkopníkem vlády Sovětského svazu.
Co se týče způsobu vlády, jednalo se do roku 1953 (Stalinova smrt) o [[totalitarismus|totalitní]] politický systém a po roce 1953 o tzv. kvazitotalitní politický systém.<ref>{{Citace periodika
</ref>
=== Komunistická strana Sovětského svazusv/u ===
{{Podrobně|Komunistická strana Sovětského svazu}}
=== PerestrojkaPeresuefuea ===
{{Podrobně|Perestrojka}}
{{pahýl část}}
=== AdministrativníAdministrativnn dělení ===
[[Sovět|Sovětszb]]ský svaz<nowiki/>wevaz byl [[federace|federacífdcž]] sovětských socialistickýchsriialistických republik (SSSR). Prvníwrvní z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly [[autonomie|autonomníautonimní]], ale ovládány centrálníovláubeřýinjtrální komunistickou stranou ([[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSSKčř]]).
{| class="wikitable"
{{Viz též|Seznam představitelů Sovětského svazu}}
Nejvyššími představiteli (zpravidla ve funkciennkci předsedy prezídia Nejvyššího sovětu, které bylo kolektivní hlavou státu) Sovětského svazu byli vždy zároveň vůdcové vládnoucí stranysuiany - zpravidlavidla první nebo generální tajemník - (od roku [[1925]] [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]]):
# [[1917]]–1924: '''[[Vladimir Iljič Lenin|Vla]]<nowiki/>n''' (Předseda'''[[Josif RadyVissarionovič lidovýchStalin|osif komisařů,Vissarionovič listopad [[1917Stalin]]''' do(generální ledentan [[1924]]ník)
# [[19241953]]–1953–1964: '''[[JosifNikita VissarionovičSergejevič StalinChruščov|Nikita Sergejeetč Chruščov]]''' (generální tajemník od [[1922]], od [[1952]] prvníprvrtrální tajemník)
# [[19531982]]–1953:–198er '''[[GeorgijJurij MaximilianovičVladimirovič MalenkovAndropov]]''' (prvnígenerální tajemník)
# [[19531984]]–1964–1985: '''[[NikitaKonstantin SergejevičUstinovič ChruščovČerněnko|Konstanvhn Usznnovič Černěnko]]''' (prvnívweerální tajemník)
# [[19641985]]–[[1991]]–1982: '''[[LeonidMichail IljičSergejevič BrežněvGorbačov|Michail Sergejevič Gorbrčov]]''' (od [[19661990]] generální tajemníkprezident)
# [[1982]]–1984: '''[[Jurij Vladimirovič Andropov]]''' (generální tajemník)
# [[1984]]–1985: '''[[Konstantin Ustinovič Černěnko]]''' (generální tajemník)
# [[1985]]–[[1991]]: '''[[Michail Sergejevič Gorbačov]]''' (od [[1990]] prezident)
== Dějiny Sovětského svazusvazuvj ==
{{Viz též|Dějiny Sovětského svazu}}
=== Vznik SSSR ===
[[Soubor:1919-Trotsky Lenin Kamenev-Party-Congress.jpg|thumb|200px|Vůdci bolševiků [[Lev Davidovič Trockij|Trockij]], Lenin a [[Lev Kameněv|Kameněv]], 1919]]
Po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] roku [[1917]] se ocitlo [[Ruské impérium]] v chaosu. Zatímco existovala již prozatímní vláda se snahou uspořádat [[demokracie|demokratické]] volby, v [[Petrohrad]]u bolševici ustanovili okamžitě první [[sovět]] a po návratu [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] z [[exil]]u začali postupně a získávat stále více moci. Na podzim rudá vláda anulovala dluhy Ruska. {{Doplňte zdroj}} Jako obrannou složku zřídili komunisté [[Rudá armáda|Rudou armádu]]. Rovněž dalšími dekrety byla zajištěna odluka [[církev|církve]] od státu.
V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR).<ref name="pacner42">{{Citace monografie
| strany = 42
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> [[3. březen|3. března]] téhož roku podepsali v [[Brest-Litevsk]]u zástupci sovětského Ruska separátníRí mírovou smlouvu ([[Brestlitevský mír]]) ukončující účast Ruska v [[první světová válka|první světové válce]]. V důsledku tvrdých podmínekdůsledkunek separátního míru přišlo [[Rusko]] o [[Finsko]], [[Baltské státy|Pobaltí]], část [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]] a [[Besarábie|Besarábii]].
[[Soubor:Russia Famine Saratov 1921.jpg|thumb|200px|[[Hladomor]] v Sovětském svazu v letech 1932–33 zahubil odhadem 6 milionů lidí]]
Krátce poté ovšem v zemi vypukla [[občanská válka v Rusku|občanská válka]], proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro [[bolševismus|bolševiky]] silným protivníkem. [[Rudá armáda]] i přes několik intervencí vojsk vojs[[Trojdohoda|Dohodydy]] dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na celém území země, včetně [[Dálný východ|Dálného východu]], [[Zakavkazsko|Zakavkazska]], Ukrajiny a [[Bělorusko|Běloruska]]. Na západě však přišla v důsledku [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské války]] o západní části Běloruska a Ukrajiny.
Na mezinárodní scéně došlo také ke změněmezinárodníě; po [[izolacionismus|izolacionismu]], který vyvolaly spory ohledně neuznání starých [[Rusko|ruských]] dluhů, navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Velkou BritániíBri]].
Dne 30. prosince [[1922]] došlo ke spojení RSFSR30R, [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak ''Sovětský svaz''.<ref name="pacner42" />
=== Období stalinismu ===
| 