Josip Vidmar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno
| obrázek
| úřad
| od
| do
| úřad2
| od2
| do2
|
|
|
|
| národnost
| strana
| profese
| poznámky
}}
'''Josip Vidmar''' ([[14. říjen|14. října]] [[1895]], [[Lublaň]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[11. duben|11. dubna]] [[1992]], [[Lublaň]], [[Slovinsko]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[literární kritik]] a [[esejista]], který se podílel na slovinském [[odboj]]i v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Sehrával také významnou roli v kulturní politice [[Josip Broz Tito|titovské]] [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] od poloviny padesátých do poloviny sedmdesátých let.
== Život a politická činnost ==
Narodil se v [[Lublaň|Lublani]], kde vystudoval [[gymnázium]] a filozofickou fakultu.<ref name="KJK-762763">{{Citace monografie | titul = Ko je ko u Jugoslaviji | editoři = Janković, S., Milanović, M | vydavatel = Sedme sile | místo = Beograd | rok = 1957 | počet stran = 810 | strany = 762-763| jazyk = srbochorvatsky}}</ref> V letech 1934 až 1941 byl [[dramaturg]]em [[Národní divadlo v Lublani|Národního divadla v Lublani]].<ref name="KJK-762763" /> V meziválečném období vzrostlo jeho postavení mezi literárními a politickými kritiky. V roce 1933 publikoval esej ''Kulturní problémy slovinské identity'' (''{{cizojazyčně|sl|Kulturni problem slovenstva}}''), ve které reflektoval centralistickou politiky prvního [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávského království]], přičemž se zaměřil na utváření jugoslávského kulturního a politického národa.
Po zhroucení [[Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] se stal spoluzakladatelem ''[[Osvobodilna fronta|Osvobozenecké fronty]]'' (''{{cizojazyčně|sl|Osvobodilna fronta}}''). Ke konci války byl jejím předsedou. Členem [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJe]] byl od jeho druhého zasedání.<ref name="KJK-762763" /> Po skončení války se stal předsedou jugoslávského Svazového lidového svazového sněmu (později Sněmovny republik a oblastí). V letech [[1945]] až [[1953]] byl předsedou [[Zákonodárné sbory Slovinska|slovinského parlamentu]]. V letech [[1952]] až [[1976]] byl předsedou [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]] a v letech [[1950]] až [[1964]] vedoucím Akademického výzkumného centra.
| |||