Poměrný volební systém: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Výhody a nevýhody: stylistika |
Oprava větné stavby značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
'''Poměrný''' ('''proporční''') '''volební systém''' je kategorie [[volební systém|volebního systému]], ve které jsou mandáty na úrovni [[volební obvod|volebního obvodu]] rozdělovány poměrně. Při použití tohoto volebního systému, při volbách do [[zastupitelský orgán|zastupitelských orgánů]], kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od [[volič]]ů. Převod hlasů na mandáty se děje pomocí různých metod. Součástí systému je myšlenka ''volebních obvodů'' i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).
Poměrný volební systém může být vybaven [[uzavírací klauzule|uzavírací klauzulí]] stanovující, že subjekty, které ve volbách získají menší procentní podíl hlasů než je stanoveno (např. 5 %),
V [[Česko|Česku]] se poměrný volební systém používá při volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá [[D'Hondtova metoda]], která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. [[Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000|Změna volebního systému]] do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] byla schválena v roce 2000. Hlavními prvky bylo zvýšení počtu volebních obvodů na 35 a zavedení modifikované D'Hondtovy metody pomocí tzv. [[Zdeněk Koudelka|Koudelka]] dělitele. Tuto změnu však následně zrušil Ústavní soud.
| |||