Prokop Lucemburský: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 3 lety
m
Sjednocení; kosmetické úpravy
m
m (Sjednocení; kosmetické úpravy)
 
=== Markraběcí války ===
Na stranu Jošta se postavila většina moravských pánů, kteří si však za to nechali zaplatit a bojovali fakticky jako [[žoldnéř]]i. Prokop získal spojence zejména na severní Moravě a ve [[Slezsko|Slezsku]]. Boje byly střídány s neúspěšnými mírovými jednáními. Na Moravě začalo bezvládí, při kterém se mnozí šlechtici přeměnili v loupežné rytíře a přepadávali nejen hrady a vesnice svých protivníků, ale i vozy obchodníků nebo věznili rukojmí, od jejichž příbuzných požadovali výkupné. Roku [[1394]] vznikla proti králi Václavovi IV. panská jednota, která krále zajala a uvěznila. Z vězení ho vysvobodil jeho bratr [[Jan Zhořelecký]], na jejich stranu se přidal i Prokop. Ten se stal Václavovým hlavním spojencem i po záhadné smrti Jana Zhořeleckého. Po smrti olomouckého biskupa [[Mikuláš z Riesenburka|Mikuláše z Riesenburka]] v období [[sedisvakance]] pověřil král [[Václav IV.]] Prokopa správou tamních biskupských statků. Prokop nechal všechny biskupské hrady obsadit svou posádkou a ty se staly tak oporou krále Václava. Kapitula se bránila tím, že zábor biskupských statků oznámila [[papež]]i a ten uvalil na Prokopa a jeho příznivce, v jejichž čele stál známý válečník [[Jan Sokol z Lamberka]], [[klatba|klatbu]]. Boje mezi jednotlivými šlechtici pokračovaly, docházelo k vzájemnému ničení majetku, vypalování vesnic a žalob u zemských soudů v [[Brno|Brně]] či [[Olomouc]]i, přičemž právo bylo v době bojů zcela nevymahatelné.
 
V březnu roku [[1402]] byl Zikmundem Lucemburským zajat znovu jeho bratr král [[Václav IV.]], v červnu byl společnou akcí Zikmunda a Jošta lstí z [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] vylákán a poté zajat i Prokop, který se stal vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]]. Ve vězení zůstal dva roky. V tomtéž roce však došlo i k zásadnímu obratu v Joštově politice. Rozešel se se Zikmundem a naznačil mu, že sám uvažuje o vládě v [[Čechy|Čechách]]. V zemích koruny české se postavil na stranu Václava IV. a navázal spojení s opozicí v [[Uhersko|Uhrách]] proti Zikmundovi. Ten se spojil s [[Albrecht IV. Rakouský|Albrechtem Rakouským]] a válka nabyla nových rozměrů. Roku [[1403]] však vypuklo v Uhrách povstání, a tak Zikmundova a Albrechtova vojska se stáhla z Moravy a účastnila se jeho potlačování. Koncem roku [[1403]] se podařilo králi Václavovi IV. uprchnout z vězení z [[Vídeň|Vídně]] a sesadit Zikmundem dosazenou vládu. K rozhodujícímu střetnutí došlo v létě roku [[1404]] u [[Znojmo|Znojma]]. Město, které drželi Prokopovi hejtmani [[Jan Sokol z Lamberka]] a [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic|Hynek Suchý Čert z Kunštátu na Jevišovicích]], bylo obleženo Zikmundovými a Albrechtovými vojsky. Po dvou měsících bylo obležení rozpuštěno, protože Zikmund i Albrecht byli otráveni. Zatímco [[Zikmund Lucemburský]] se uzdravil, [[Albrecht IV. Rakouský]] zemřel.
 
=== Konec Prokopova života a smrt ===
Roku [[1402]] se Prokop stal s Joštovým přispěním vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]] a ve vězení zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o jeho propuštění, Prokop ale brzy poté podlehl nemoci a 24. září roku 1405 v Brně zemřel. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy (Jan Soběslav zemřel již roku [[1394]]).
 
Prokop strávil údajně poslední měsíce svého života po propuštění z prešpurského vězení v [[Kartuziánský řád|kartuziánském]] [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|klášteře]] v [[Královo Pole|Králově Poli]], jehož byl spoluzakladatelem. Místo jeho posledního odpočinku nebylo známo, až teprve při výměně dlažby v hlavní lodi [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|kostel Nejsvětější Trojice]] královopolského kláštera v roce 1975 byla uprostřed chóru Otců nalezena podzemní hrobka s poškozenou kostrou muže. Antropolog [[Emanuel Vlček]] z [[Národní muzeum|Národního muzea v Praze]] tyto pozůstatky odborně posoudil a identifikoval je jako ostatky mladšího moravského markraběte Prokopa. Jeho ostatky byly vloženy do olověné [[tumba|tumby]], kterou zdobí na podélných stěnách reliéfní pás s postavami apoštolů a na víku nápis: ''„Ostatky Prokopa Lucemburského, markraběte moravského, nalezené roku 1975 v hlavní chrámové lodi a znovu uložené v roce 1988“''. Tumba byla vložena do komory v podlaze zrestaurované Andělské kaple. Hrobka je přikryta mramorovou deskou s bronzovým nápisem ''„Prokop Lucemburský, moravský markrabě, 1358 – 1405“.''
* [http://www.farnost.katolik.cz/krpole/historie/index.php?stranka=chram stránky římskokatolické farnosti v Brně-Králově Poli]
 
{{Panovník|co=[[Seznam vládců Moravy|Mladší moravský markrabě]]|soubor obrázek =Moravia.svg|kdy=[[1375]] – [[1405]]|pred=[[Jan Jindřich]]|po=[[Jošt Moravský]]|jmeno=s [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Jan Soběslav Lucemburský|Janem]]}}
 
{{Portály|Středověk}}
1 084 921

editací