|
|loc-map =
|stavitel =
|další majitelé = [[páni z Říčan]], [[Dubečtí z Dubče]], [[Zápští ze Záp]], [[Ondřej Hannewald z Eckersdorfu]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], [[Nosticové|Nostic-Rýnkové]], [[SylvaSilva-TarouccovéTaroucové]],
|současný majitel = Botanický ústav
|sloh = vrcholné [[Novorenesanční architektura|Novorenesance]]
|rejstřík památek =
}}
'''Zámek Průhonice''' leží ve [[Průhonice|stejnojmenné obci]] v [[okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Poblíž zámku se rozkládá [[Zámecký park Průhonice|Průhonický zámecký park]], chráněný jako památka [[UNESCO]].
== Historie ==
[[Soubor:Průhonice - kostel narození Panny Marie.jpg|náhled|vlevo|Vstupní část zámku s [[Kostel Narození Panny Marie (Průhonice)|kostelem Narození Panny Marie]]]]
Na místě dnešního zámku vybudovali ve [[14. století]] gotickou tvrz se statkem pánů z [[Říčany|Říčan]]. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do 90. let 14. století, kdy se stala majetkem měšťanů z [[Praha|Prahy]]. Od roku [[1404]] byla majetkem [[Jan Dubečský z Dubče|Jana Dubečského z Dubče]]. Jeho dědici později přistavěli věž a baštu s předsunutým opevněním. Po vymření rodu roku [[1508]] zdědili majetek [[Zápští ze Záp]]. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. Roku [[1616]] od nich zámek koupil rada císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], [[Ondřej Hannewald z Eckersdorfu]]. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek zpustošen. ▼[[Soubor:Zámek Průhonice - nádvoří.jpg|náhled|vlevo|Nádvoří zámku]]
▲Na místě dnešního zámku vybudovali ve [[14. století]] gotickou tvrz se statkem pánů z [[Říčany|Říčan]]. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do 90. let [[14. století ]], kdy se stala majetkem měšťanů z [[Praha|Prahy]]. Od roku [[1404]] byla majetkem [[Jan Dubečský z Dubče|Jana Dubečského z Dubče]]. Jeho dědici později přistavěli věž a baštu s předsunutým opevněním. Po vymření rodu roku [[1508]] zdědili majetek [[Zápští ze Záp]]. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. Roku [[1616]] od nich zámek koupil rada císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], [[Ondřej Hannewald z Eckersdorfu]]. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek zpustošen.
Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] z koleje [[Kostel svatého Klimenta (Staré Město)|svatého Klimenta]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě v Praze]]. Ti jej koupili v roce [[1669]] a začali stavbu rekonstruovat na trojkřídlém půdorysu. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku [[1685]]. Později opět střídal často majitele a chátral.
V roce [[1802]] se majitelem stal hrabě [[Jan z Nostic-Rienecku]], jenž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. V roce [[1885]] se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca|Arnošta Silva-Taroucu]]. Na jeho podnět byl zámek v letech [[1889]] až [[1894]] přestavěn novorenesančně. Přitom byla zvýšena věž, osazeny renesanční štíty a atiky. Souběžně začal Silva-Taroucca budovat okolní park.
Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce [[1927]] zámek i park prodal [[Československo|československému státu]]. Jeho správa po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] spadala pod [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanický ústav ČSAV]], po rozdělení Československa přešla na [[Botanický ústav Akademie věd České republiky]], který zde sídlí.
V roce [[2010]] byl zámek spolu s parkem zapsán na seznam [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]].
== Literatura ==
| strany = 151–154
}}
{{pahýl}}
{{Portály|Česko|architektura a stavebnictví}}
[[Kategorie:Zámky v okrese Praha-západ]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Praha-západ]]
| 