Fjodor I.: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 5 lety
m
rozsahy, pomlčky
m (Sjednocení obrázků)
m (rozsahy, pomlčky)
| obrázek = Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg
| popisek =
| vláda = [[1584]] –[[1598]]
| datum korunovace =
| tituly =
| podpis =
|}}
'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. květen|11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]] - [[1598]], třetí syn [[Ivan IV.|Ivana IV.]], poslední z [[dynastie]] [[Rurikovci|Rurikovců]]. Skutečnou moc ve státě však držel [[Boris Fjodorovič Godunov|Boris Godunov]], bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
 
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''.
 
== Život ==
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem - [[19. listopad]]u [[1582]] - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. březen|8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.
 
Fjodor se oženil s [[Irina Godunovová|Irinou Fjodorovnou Godunovovou]], s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]).
 
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]], od roku [[1587]] fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
 
== Významné události za panování Fjodora Ivanoviče ==
* [[1586]]: ruský zbrojíř ''Andrej Čochov'' odlil [[dělo]] "[[Car-puška]]"
* [[1589]]: ustavení [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchátu]] v Rusku; prvním [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] se stal ''Jov'', spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
* [[1590]]-[[1593]]: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města [[Jam]], [[Ivangorod]], [[Koporje]], Korela ([[Priozersk]])
 
== Vztah k dynastii Romanovců ==