Verze z 5. 5. 2016, 09:35 zobrazit zdroj 77.104.210.87 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 5. 2016, 09:36 zobrazit zdroj OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 719 editací m Editace uživatele 77.104.210.87 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 62.204.249.254 Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg\|thumb\|Pobřeží [[Severní moře\|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko\|Dánsku]]]] oceany na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například [[ostrov]]y, [[souostroví]]mi či [[poloostrov]]y), se nazývají [[okrajová moře]] (např. [[Severní moře]], [[Karibské moře]]). Okrajová moře se svými systémy proudů, [[slanost]]í vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení [[vnitřní moře]] ([[Středozemní moře]], [[Baltské moře]], [[Rudé moře]]). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší (Rudé moře) či nižší (Baltské moře) slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost ([[salinita\|salinitu]]) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají [[salinitní mapa\|salinitní mapy]] generované přístroji zvanými [[solnografy]], jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry.▼ {{Různé významy\|tento=velké ploše pokryté slanou vodou a spojené se světovým oceánem}} '''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda\|slané]] či [[brakická voda\|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em. ▲~~oceany~~Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například [[ostrov]]y, [[souostroví]]mi či [[poloostrov]]y), se nazývají [[okrajová moře]] (např. [[Severní moře]], [[Karibské moře]]). Okrajová moře se svými systémy proudů, [[slanost]]í vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení [[vnitřní moře]] ([[Středozemní moře]], [[Baltské moře]], [[Rudé moře]]). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší (Rudé moře) či nižší (Baltské moře) slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost ([[salinita\|salinitu]]) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají [[salinitní mapa\|salinitní mapy]] generované přístroji zvanými [[solnografy]], jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry. Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) [[jezero]], kterému schází přirozený odtok (např. [[Kaspické moře]] nebo [[Mrtvé moře]]). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.

Moře: Porovnání verzí