V roce 1709 byla populace města zdecimována [[mor]]em, a tak nabídl pruský král [[Fridrich Vilém I.]] rakouským protestantům vyhnaných ze Salzburského arcibiskupství, aby se usadili v roce 1732 právě v Insterburgu. Pruský královský dvůr se přestěhoval do místního hradu v roce 1723 a k městu byly oficiálně přičleněny okolní osady a i samotný hrad. V letech 1721 - 1748 koupil rozsáhlá území na západ od města kníže [[Leopold I. Anhaltsko-Desavský]] a rozvinul výrazně místní zemědělství. V letech 1758 - 1762 během [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] bylo město obsazeno ruskými vojsky.
Za [[Napoleonské války|NapoleónskýchNapoleonských válek]] v roce 1812 město navštívil samotný [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]. Na cestě do Německa v roce 1818 zde zemřel významný ruský generál [[Michail Bogdanovič Barclay de Tolly]], který se velkou měrou zasloužil za Napoleonovu porážku v ruském tažení. Mezi lety 1828 - 1835 bylo město napojeno na silniční síť a v roce 1860 se Insterburg stal železničním uzlem mezi [[Kaliningrad|Köningsbergem]] a [[Kaunas]]em a mezi [[Sovetsk (Kaliningradská oblast)|Tylží]] a [[Toruń|Toruní]]. Díky dobrému dopravnímu spojení se začal ve městě rozvíjet průmysl. Vznikly zde slévárny, ocelárny a přádelny lnu. Rozvíjelo se i místní školství. V roce 1860 vzniklo gymnázium a dále ve městě fungovala zemědělská a zdravotní škola. V roce 1863 zde začala operovat tajná polská organizace, která zajišťovala zbraně Polákům pro připravované [[Lednové povstání]] proti ruské nadvládě. Po vzniku [[Německé císařství|Německého císařství]] v roce 1871 se stal Insterburg především vojenskou základnou německé armády. V 1914 bylo ve městě na 2 000 vojáků.
=== 20. století ===
Na počátku První světové války bylo město na necelý měsíc obsazeno ruskými vojsky (mezi 24. srpnem a 11. zářím 1914) a následně se stalo hlavním stanem pro [[Paul von Hindenburg|generála Hindenburga]]. Mezi světovými válkami došlo k dalšímu rozvoji města. Insterburg se stal sídlem místní správy, soudu, celního úřadu, pobočky říšské banky a obchodní komory. Hospodářství se rozrostlo se vznikem závodů na výrobu cukrovinek, octa, chemikálií a dílny na zpracování kůží. Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 vznikly ve městě velké kasárny a vojenské letiště. V roce 1939 došlo k rekostrukcirekonstrukci nejvýznamnějších památek města. Před vypuknutím války mělo město téměř 49 000 obyvatel. Za války byl Insterburg bombardován dne 27. července 1944 britským [[RAF]]. Následně začala německá [[operace Hanibal]], které měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Z původních 50 tisíc zbylo ve městě v lednu 1945 pouze něco okolo 8 - 10 000, zejména těch co pracovali v továrnách a ve státních institucích. Sověti od 20. ledna 1945 město neustále bombardovali, čímž ho v podstatě srovnali se zemí. Rudá armáda vstoupila do města 22. ledna 1945.
