Verze z 8. 9. 2015, 15:19 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací nadpis ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 5. 2016, 21:30 editovat zrušit editaci Adam Hauner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 955 editací m →‎Život a dílo: rozsahy, mezera Přejít na další porovnání →
Řádek 12: Jaroslav Brůha v šesti letech ztratil otce a při dětské hře se zranil a přišel o oko. Vyučil se štukatérem, což mu umožnilo vydělávat si na vlastní studia. V letech 1908-1911 absolvoval střední Uměleckoprůmyslovou školu u prof. [[Josef Drahoňovský\|Drahoňovského]]. Na [[Akademie výtvarných umění v Praze\|Akademii výtvarných umění]] začal studovat ve 22 letech, nejprve u [[Josef Václav Myslbek\|Josefa Myslbeka]] (~~1911-1914~~1911–1914) a poté u [[Stanislav Sucharda\|Stanislava Suchardy]] (~~1915-1916~~1915–1916). Během studií se věnoval portrétu a byl oceněn za sochu Šimon Lomnický žebrá na mostě - motiv ztvárněný ve slavném obrazu malíře [[Jaroslav Čermák (malíř)\|Jaroslava Čermáka]]. Myslbek v době Brůhových studií dokončoval sochu Hudba pro Národní divadlo a pomník Karla Hynka Máchy, ale lyrizmus Myslbekovy pozdní tvorby ovlivnil jeho žáka méně, než poválečná vlna sociálního civilismu. Řádek 26: Alegorické sochy Republiky a Vítězství pro [[Všesokolský slet\|všesokolský slet v Praze]] patřily mezi vrcholná Brůhova díla a byly vytvořeny v atmosféře blížící se války jako antické ideály krásné ženy-bojovnice. Díla se zachovala pouze na dobových fotografiích. Mnohé návrhy pomníků získaly ocenění, ale nebyly realizovány (ve 20. letech T. G. Masaryk, za Protektorátu Neruda, Smetana). Po válce Brůha vyhověl požadavkům na realistické ztvárnění postav a vytvořil pomník Rudé armády pro Olšanské hřbitovy, nebo plastiky ke II. celostátní spartakiádě s dělníky a nezbytným symbolem dívky s holubicí. Jeho návrh pomníku Barikádníků pro Vinohrady nebyl realizován.

Jaroslav Brůha: Porovnání verzí