Verze z 10. 3. 2016, 12:32 editovat 89.103.42.247 (diskuse) Finální editační verze - Jan Růžička, FS - ČVUT ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 5. 2016, 19:58 editovat zrušit editaci Hugo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 15 987 editací m →‎Princip: typo Přejít na další porovnání →
Řádek 21: Do dnešní doby jsou v provozu pouze dva výzkumné reaktory v Asii. Prvním je [[HTTR]] (High-Temperature Test Reactor) spuštěný roku 1998 v Japonsku. Reaktor má tepelný výkon 30 MW a stejně jako americké reaktory je typu PMR. Tím druhým je [[HTR-10]] fungující od roku 2010 v Číně, který je typu PBR, poskytuje tepelný výkon 10 MW.<ref name="[1]" /> <ref name="[2]" /> == Princip == Teplo je vyvíjeno v [[Aktivní zóna\|aktivní zóně]] reaktoru, která je tvořena kulovými či hranolovými tělesy. Ty se skládají z povlakovaných palivových tělísek z [[Oxid uraničitý\|oxidu uraničitého]] (~~UO2~~UO<sub>2</sub>) o průměru několik desetin milimetru, která jsou zapouzdřená v grafitové matrici. HTGR reaktory také často používají palivo obohacené o [[thorium]] (Th). Palivo u PBR zařízení je měněno a doplňováno za provozu systémem odebírání a třídění kuliček umístěným vespod nádoby. Aktivní zóna je chlazena plynem proudícím v případě PBR od shora dolů, aby se jednotlivé segmenty držely pohromadě. Tlak [[Primární okruh\|primárního okruhu]] se pohybuje kolem 6 MPa. Pro koncepci PBR i PMR lze k přeměně tepelné energie na mechanickou využít buď [[Ericssonův-Braytonův cyklus\|Braytonův plynový cyklus]], nebo [[Rankinův parní cyklus]]. V případě Braytonova plynového cyklu se prozatímní technická řešení potýkají především s velkými úniky helia, což je hlavním důvodem uplatňování Rankinova parního cyklu, který ovšem zahrnuje [[parogenerátor]]. Parní cyklus byl uplatněn u reaktoru AVR, Peach Bottom Unit 1, Fort St. Vrain a THTR-300.

HTGR: Porovnání verzí