Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 7 233 bajtů ,  před 3 lety
Přepracováno. Odstraněny omyly a tvrzení bez zdrojů. Rozšířeno, nová struktura, nové zdroje.
| citát =
}}
[[Soubor:Kubín N CZEC0004D Matriky-Church-books-Jičin-70-3347-1857-1871 00284.jpg|thumb|J. Š. Kubín, záznam o narození a křtu]]
'''Josef Štefan Kubín''' ([[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1864]] [[Jičín]] – [[31. říjen|31. října]] [[1965]] [[Praha]]<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1965/11/2/1.png Rudé právo, 2.11.1965, s.1, ''Národní umělec J.Š.Kubín zemřel'']</ref>) byl středoškolský [[Učitel|pedagog]], [[folklór|folklorista]], sběratel lidových vyprávění a&nbsp;pohádek, [[etnografie|etnograf]], [[dialektologie|dialektolog]], literární [[publicistika|publicista]] a&nbsp;[[spisovatel]]. Narodil se v&nbsp;rodině jičínského kováře. Jeho otec sadařil, obchodoval s&nbsp;ovocem a byl zároveň jakýmsi všeumělem. Maminka pocházela z&nbsp;[[Lázně Bělohrad|Bělohradu]]. Své druhé [[Rodné jméno|křestní jméno]] [[Štefan]] používal až od roku [[1918]] na počest [[Slováci|Slováků]] v&nbsp;novém státě.{{zdroj?}}
'''Josef Štefan Kubín''' ([[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1864]] [[Jičín]] – [[31. říjen|31. října]] [[1965]] [[Praha]]<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1965/11/2/1.png Rudé právo, 2.11.1965, s.1, ''Národní umělec J.Š.Kubín zemřel'']</ref>) byl středoškolský [[Učitel|pedagog]], [[folklór|folklorista]], sběratel lidových vyprávění a&nbsp;pohádek, [[etnografie|etnograf]], [[dialektologie|dialektolog]], literární [[publicistika|publicista]] a&nbsp;[[spisovatel]].
 
== Život ==
===Mládí a studia===
Po absolvování jičínského gymnázia začal studovat v&nbsp;Praze medicínu, ale přešel na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filozofickou fakultu]], kterou dokončil v&nbsp;roce [[1890]], a&nbsp;začal vyučovat jako středoškolský profesor. Prošel nejrůznější místa přes Prahu, [[Kutná Hora|Kutnou Horu]], [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]], [[České Budějovice]], [[Jičín]], nakonec se vrátil zpět do Prahy. Putoval nejen profesně, rád i&nbsp;cestoval. Kromě [[Afrika|Afriky]], kterou navštívil v&nbsp;roce [[1883]], zavítal do mnoha evropských, převážně jižních zemí. Literárně činný byl Josef Štefan Kubín už za svých studentských let a&nbsp;jeho překlad [[Francie|francouzského]] [[epos]]u ''[[Píseň o Rolandovi]]'' vyšel ve [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlického]] ''Sborníku poezie světové''. S&nbsp;vlastní spisovatelskou činností však začal až po své šedesátce, když v&nbsp;roce [[1925]] odešel do penze. Za připomenutí jistě stojí i&nbsp;fakt, že jeho podpis je připojen i&nbsp;pod známým [[Manifest českých spisovatelů|Manifestem českých spisovatelů]] z&nbsp;roku [[1917]]. Jeho odborná i&nbsp;literární práce byla oceněna francouzským ministerstvem školství za jazykové publikace o&nbsp;[[francouzština|francouzštině]], slovníky, učebnice, konverzační příručky a&nbsp;výbory spisovatelů. V&nbsp;roce [[1934]] se stal za vědecké zásluhy členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]], v&nbsp;roce [[1946]] členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], v&nbsp;roce [[1958]] čestným členem Národopisné společnosti a&nbsp;v&nbsp;roce [[1962]] prvním čestným členem mezinárodní společnosti International Society for Folk Narrative Research. Na sklonku jeho dlouhého života mu byly právem uděleny tituly [[zasloužilý umělec|zasloužilý]] a&nbsp;posléze [[národní umělec]] ([[1964]]).
Narodil se v Jičíně, jako syn obuvnického mistra Jana Kubína (1832-1921) a jeho manželky Anny, rozené Vágnerové (1823-1891).<ref>[http://195.113.185.42:8083/070-03347.zip Matrika narozených, Jičín sign. 70-3347, 1857-1871, s.282 (snímek 284)]</ref><ref group="p">Zdroje uvádějí i jiná otcova povolání. Např. Lexikon české literatury ho zmiňuje jako "malého obchodníka". Podle vzpomínke J. Š. Kubína měl otec krámek s ovocem a malou dílnu.</ref> Měl starší sestru Annu (1862-1934, provdaná Krupková). V [[Jičín]]ě prožil dětství a absolvoval gymnázium (1875-1884).<ref name="rubes">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Rubeš
| jméno = Zdeněk
| instituce = Jihočeská univerzita, filozofická fakulta
| odkaz na instituci =
| titul = Josef Štefan Kubín. Skutky soukromé, skutky veřejné
| url = http://www.ff.jcu.cz/documents/10832/18904/rigorozni_prace_Rubes.pdf/ef328ae5-e6e5-455e-9a79-754786ab9db4
| typ práce = Rigorózní práce
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo = České Budějovice
| rok = 2008
| počet stran =
| strany =
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}
</ref> Po maturitě začal studovat v&nbsp;Praze medicínu, ale po roce přestoupil na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filozofickou fakultu]], kterou dokončil v&nbsp;roce [[1890]].
 
===Pedagog===
== Charakteristika díla ==
Jako středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a němčiny vyučoval v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] (1891-1892), [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] (1892-1902), [[Jičín]]ě (1902-1909) a [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] (1909-1911). Na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici působil v letech 1911-1925.<ref name="rubes"></ref>
Milan Jungman o&nbsp;něm napsal:<br />
„Kubínův svět je divoce barevný, strakatý a&nbsp;bláznivý, vymyká se skutečnosti‚ ale je ‚plný kouzla‘. Je uměleckou skutečností, která tu naši, přečasto příliš šedivou, uspěchanou a&nbsp;způsobnou, zaplavuje smíchem, fantazií, rozverností a&nbsp;mízami jara.“
 
V době pedagogické praxe se literární tvorba Josefa Štefana Kubína neomezovala jen na učební pomůcky (jazykové učebnice a slovníky). Po odchodu z Prahy se soustředil na systematický sběr lidových písní a na zápisy lidových pohádek, pověstí a veselých příbehů. Texty zaznamenával především v Kladsku a Podkrkonoší. Byly uspořádány podle vypravěčů a vesnic a doplněny charakteristikami vypravěčů.<ref name="forst"></ref>
„Je možné být sběratelem lidových písní, zvyků či výrobků a&nbsp;držet si nos, když sedlák kydá hnůj. Mezi kulturou sběratele a&nbsp;kulturou sbíranou, lidovou, zeje propast. J.&nbsp;Š.&nbsp;Kubín však s&nbsp;lidovou kulturou zcela splynul a&nbsp;beze zbytku ji v&nbsp;sobě asimiloval…“
 
===Soukromý život===
Po léta naslouchal lidovým baječům a&nbsp;zapisoval věrně jejich poudačky, po léta je zpovídal. Ve vysokém věku 77&nbsp;let debutoval knihou povídek. Nenapodoboval však staré vypravěče, neobměňoval to, co kdysi zapsal; netvořil ohlasy, neuhlazoval drsné humorky do literárně spořádané [[humoreska|humoresky]]. Zpovídal sám sebe. Pan profesor, na slovo vzatý odborník – folklorista, se stal sám baječem, proměnil se v&nbsp;jednoho z&nbsp;těch, které jako folklorista objevil.
Josef Štefan Kubín byl ženat dvakrát. S první manželkou, Růženou (Rosou) rozenou Ždichyncovou (1875-??) se oženil 4.9.1893 v Českých Budějovicích, kde byl v té době profesorem.<ref>[https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=2778 Matrika oddaných Č. Budějovice (sv. Mikuláš), s.409 (snímek 412)]</ref> Manželství bylo soudně rozvedeno v roce 1909. Synové Vlastimil a Milan (narozeni 1894 a 1895) žili po rozvodu s matkou v Jičíně,<ref name="soupis">[http://www.ahmp.cz/index.html?wstyle=2&catalogue=1 Soupis pražských obyvatel, Vyhledávání: Kubín Josef, 1864]</ref><ref group="p">Třetí syn Vladimír v osmi měsících zemřel.</ref> s otcem se ale stýkali.
 
S druhou manželkou Augustou, rozená Žaloudkovou (1883-??), se Josef Štefan Kubín seznámil během svého působení v Mladé Boleslavi. Když v roce 1911 získal profesorské místo v Praze, Augusta Žaloudková ho následovala a 12. 6. 1912 se jim narodila dcera Vlasta. I když bylo jeho předchozí manželství rozloučeno, nesměl se jako katolík znovu oženit. Svatba s Vlastou Žaloudkovou se proto konala až po Kubínově vystoupení z římskokatolické církve, 4. 11. 1919 (civilní sňatek v Praze); manželé spolu prožili přes padesát let.<ref name="soupis"></ref>
Splynul s&nbsp;lidovým světem, jaký zastihl na přelomu [[19. století|19.]] a&nbsp;[[20. století|20.&nbsp;století]] ve svém rodném kraji, v&nbsp;[[Podkrkonoší]]. Splynul s&nbsp;ním tak naprosto organicky, že se ve svém literárním díle jako vypravěč nestylizuje, ale dává jen přirozený výraz svému lidovému cítění a&nbsp;myšlení. Nedokáže psát články nebo dopisy jiným jazykem a&nbsp;stylem, než jakým píše své [[rapsodie]] či poudačky, nedokáže jinak hovořit a&nbsp;jednat. Jeho život a&nbsp;dílo jsou spjaty jednotou stylu.
 
Dcera Vlasta byla jako členka ilegální komunistické buňky v roce 1940 zatčena; zemřela v roce 1942 v nacistické věznici, pravděpodobně na záškrt.<ref name=rubes2">[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/5/o-cem-dilo-nehovori-/ Dějiny a současnost 2008, Zdeněk Rubeš: ''O čem dílo nehovoří. Tragická kapitola v životě Josefa Štefana Kubína'']</ref>
To mu umožnilo najít nový, moderní vztah k&nbsp;lidové slovesnosti. Rozbil [[romantismus|romantizující]] [[Jean-Jacques Rousseau|rousseauovské]] pojetí folklóru, které u&nbsp;nás převládalo od dob [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] a&nbsp;[[Karel Jaromír Erben|K.&nbsp;J.&nbsp;Erbena]]. Nechtěl jen udržovat staletou tradici a&nbsp;nechtěl ani hledat vzor jazykové čistoty a&nbsp;mravního ideálu. Nevybíral a&nbsp;necenzuroval, nezušlechťoval a&nbsp;neretušoval. Nedělal z&nbsp;lidu ani mýtus, ani ideál. Přijímal ho v&nbsp;každém projevu, protože za každým tímto projevem cítil život, život, který nevoní, ale čpí potem. Nešel za krásou, ale za pravdou.
 
===Odchod "na odpočinek"===
Hned od počátku s&nbsp;tím měl nepříjemnosti. Vytýkali mu, že jeho zápisy lidových vyprávění urážejí mravní cítění, že jsou vulgární a&nbsp;„sprosté“. Přejemnělá duše vzdělanecká chtěla nahradit hrubozrnné výrazy ušlechtilými a&nbsp;zavrhnout drsný humor příliš „nemravných“ scén.
Josef Štefan Kubín odešel na odpočinek (ukončil pedagogickou dráhu) v roce 1925. Vzhledem k jeho dlouhověkosti se však jednalo o počátek periody intenzivní tvorby a publikace.<ref group="p">Databáze NK ČR uvádí 47 publikací vydaných v letech 1925-1947, většinou pohádek.</ref> V tomto období (do roku 1948) vznikla také jeho nejdůležitější díla - pentalogie ''Jivínské rapsodie'', ''Zlatodol pohádek'' a další. Na rozdíl od dvacátých let jsou jeho dětské pohádkové knihy pojaty s vyšším podílem autorství, nejednalo se již jen o převod folklórních textů do literárního jazyka.<ref name="forst"></ref>
===Závěr života===
Po únorovém převratu v roce 1948 patřil Josef Štefan Kubín mezi spisovatele, které si tehdejší režim oblíbil a veřejně oceňoval (viz níže "Ocenění") a on sám se stal v roce 1949 členem KSČ.<ref name="rubes"></ref> Jeho starší díla, zejména pohádky byla často vydávána.<ref group="p">Jen v období od února 1948 do autorovy smrti (1948-1965) uvádí databáze NK ČR vydání 34 děl Josefa Štefana Kubína.</ref> Autor se naopak snažil vyhovět požadavkům doby, například verši o [[Suezská krize|Suezské krizi]], zveřejněnými v Rudém právu.<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1956/11/8/2.png Rudé právo, 8.11.1956, s.2, ''Lístek do Egypta'']</ref> nebo verši zesměšňujícími západoněmeckého kancléře [[Konrad Adenauer|Adenauera]].<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1956/12/24/4.png Rudé právo, 24.12.1956, s.4, ''Nepůjde to'']</ref> Protipapežské satiry ''Žíhavky vatikánské'' publikovány nebyly.
 
Zemřel v Praze ve 101 letech. Byl pochován ve vyšehradském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]]. Jeho osobní fond je uložen v Památníku národního písemnictví.<ref>[http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/974-kubin-josef-stefan/ Památník národního písemnictví, osobní fond Josefa Štefana Kubína]</ref>
Kubínovy povídky jsou neseny protiasketickým duchem [[François Rabelais|rabelaisovským]], neštítí se žádného projevu života a&nbsp;berou ho se vším všudy, překypují radostí nad tím, že člověk může pozemsky milovat, plodit a&nbsp;rodit, přejímat život a&nbsp;předávat ho, vnímat jeho drsnou krásu všemi smysly. Neznají [[církev]]nicky kárající představu hříchu. Vědí jen o&nbsp;pozemské spravedlnosti. Proto Kubína tak miloval umělec stejného ducha a&nbsp;životní víry, [[Vladislav Vančura]].
 
== Dílo ==
Ale Kubínovo dílo obsahuje i&nbsp;tvorbu nejsoučasnější. Je až s&nbsp;podivem, jak jeho lidovost je spřízněna s&nbsp;lidovostí zcela dnešního baječe – „pábitele“ [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]]. Kubínovy i&nbsp;Hrabalovy „naturalismy“ pobuřovaly pravověrné lidoznalce.
Pro původní dílo Josefa Štefana Kubína je charakteristický svérázný jazyk, nářeční slova, příměry a pořekadla, předjímající styl [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančury]], [[Jaromír John|Jaromíra Johna]], [[Jan Drda|Jana Drdy]], [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] či [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]].<ref name="forst"></ref>
 
===Časopisy===
Řeč Kubínových poudaček patří už ovšem historii. Přesto je jeho dílo naprosto moderní. Je totiž mladé svým duchem. Duchem, který vyrostl z&nbsp;práce, ze snění, z&nbsp;radostí i&nbsp;z&nbsp;hoře, z&nbsp;toho, co přetrvává a&nbsp;žije v&nbsp;lidech a&nbsp;co v&nbsp;nich bude žít, dokud budou lidmi. Prostý lid byl pro Kubína skutečnost, tedy život neupravený a&nbsp;neuhlazený, nikoli vyblejskaný ideál.{{zdroj?}}
Příspěvky Josefa Štefana Kubína se objevují v časopisech zhruba od počátku 20. století, jako Květy, Malý čtenář, Lumír. Přispíval i do deníků jako [[Národní politika<ref>{{Kramerius|ABA001|8598506 |Např. Národní politika, 8.7.1914, s.1, Česká píseň v Kladsku. v systému Kramerius}}</ref> a Lidové noviny. Po druhé světové válce jsou jeho příspěvky tištěny v Rudém právu, Literárních novinách, Svobodném slovu, Dikobrazu aj.<ref name="forst"></ref>
 
===Folklor, pohádky (sebrané a umělé)===
Některá jeho díla byla vydána i&nbsp;v&nbsp;[[Německo|Německu]].
(První vydání, výběr)
* ''Povídky kladské'' (vydala Společnost národopisného musea českoslovanského, Praha, 1908-1910)
* ''Lidomluva Čechů kladských, příspěvek k české dialektologii'' (vydala Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1913)
* ''Pohádky z Kladska'' (vydal P. Plaček, Pacov 1916)
* ''České Kladsko'' (vydal Československý cizinecký úřad, Praha, 1919)
* ''Lidové povídky z českého Podkrkonoší. Podhoří západní'' (vydala Česká akademie věd a umění, Praha, 1922-1923 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
* ''V moci kouzla'' (původní pohádky z Podkrkonoší, ilustr. Art. Scheiner, vydaly Českomor. podniky tisk. a vyd., Praha, 1923 nebo 1924)
* ''Dárek od pohádky'' (ilustrace [[Artuš Scheiner]], vydaly Českomor. podniky tisk. a vydav., Praha, 1924 nebo 1925)
* ''V čarodějném kole'' (ilustroval [[Jiří Trnka]], vydal J. Otto, Praha, 1941)
* ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání pohádek díl 1, vydala Mladá fronta, Praha, 1948)
* ''Zlatodol pohádek'' (souborného vydání - umělých pohádek] díl 2, vydala Mladá fronta, Praha, 1949)
 
===Vlastní Dílo próza===
(První vydání, výběr)
* ''Jivínské rapsodie'' – pětisvazkový soubor
* ''Kudrlinky'' (kniha českého humoru, ilustrace a obálka [[Josef Čapek]], vydal Max Forejt, Praha, 1928)
* ''Zlatodol pohádek'' – 4 díly
* ''Hrozná chvíle'' (jivínské rapsodie I., vydala Družstevní práce, Praha, 1941)
* ''Přijďte pobejt'' – výběr z povídek
* ''Blesky nad hlavou'' (jivínské rapsodie II., Družstevní práce, Praha, 1942)
* ''Kudrnaté povídky'' (ilustroval a obálku navrhl [[Jaroslav Fišer (malíř)|Jaroslav Fišer]], vydal Kvasnička a Hampl, Praha, 1946)
* ''S kytkou za kloboučkem'' (Obálka, ilustrace, vazba: [[Karel Müller (grafik)|Karel Müller]], vydal Tisk, Zlín, 1946)
* ''Stíny jdou za námi'' (nové jivínské rapsodie, vydal Fr. Borový, Praha, 1946)
===Překlady a jazykové učebnice===
(První vydání, výběr)
* ''Píseň o Rolandu"" (přeložil Josef Kubín, vydal J. Otto, Praha, 1892?)
* ''Poznámky a slovníček k francouzským pohádkám'' (sestavil Josef Kubin, vydal Emil Šolc, Praha, po r. 1900)
* ''Morceaux choisis de prose française'' (výbor francouzské prosy pro střední školy české s poznámkami a slovníčkem, vydal Emil Šolc, Telč, 1901)
* ''Nový kapesní slovník francouzsko-český a česko-francouzský'' (Nouveau dictionnaire manual français-tchèque et tchèque-français, vydal Lorenz, Třebíč, 1902 a 1905)
* ''Contes populaires français'' (pohádky, pro střední školy české s poznámkami a slovníčkem, Knihkupectví a nakladatelství Emila Šolce, Telč, 1906)
* ''Premier (Deuxième) cours de leçons françaises composé pour l’instruction des étudiants tchèques, Vocabulaire français-tchèque'' (vydala Unie, Praha, 1908 a 1906)
* ''A. Assolant: Slavný Honza'' (přeložil J. Kubín, ilustroval F. Horník, vydal Jos. R. Vilímek, Praha, 1911)
* ''Praktická škola francouzská; parlez vous français'' (vydal Jindřich Lorenz, Třebíč, 1920)
* ''Slovník slovenskočeský (diferenciální)'' (vydala Česká grafická Unie, Praha, 1920)
* ''Kniha pohádek pro dospělejší mládež'' (z různých jazyků vybral a přel. Jos. Š. Kubín, ilustrace [[Josef Lada]], vydala Unie, Praha, 1924)
 
===Filmografie===
Podle děl Josefa Štefana Kubína (především pohádek) byla natočena řada filmových povídek, televizních inscenací a seriálů. Převážně se jednalo o animované filmy.<ref>[http://www.fdb.cz/lidi/108950-josef-stefan-kubin.html Filmová databáze FDb.cz, Filmografie J.Š.K.]</ref>
 
==Ocenění==
===Za života===
* Jeho odborná i&nbsp;literární práce byla oceněna francouzským ministerstvem školství za jazykové publikace o&nbsp;[[francouzština|francouzštině]], slovníky, učebnice, konverzační příručky a&nbsp;výbory spisovatelů.
* V&nbsp;roce [[1934]] se stal za vědecké zásluhy členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]]<ref>Výroční zpráva Královské české společnosti nauk, 1934, s.59, dostupné online v NK ČR</ref>
* V roce 1946 se stal členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], v&nbsp;roce [[1958]] čestným členem Národopisné společnosti
* V roce [[1962]] prvním čestným členem mezinárodní společnosti International Society for Folk Narrative Research.<ref>[http://www.isfnr.org/index2.html Webová stránka ISFNR (anglicky)]</ref>
* Titul [[zasloužilý umělec|zasloužilý]] umělec obdržel v roce (1954), Řád práce 1962 a&nbsp;[[národní umělec]] při příležitosti stých narozenin v roce 1964<ref name="rubes"></ref>
===Posmrtně===
* Ulice a mateřská školka Josefa Štefana Kubína jsou v Jičíně
* Ulice Kubínova je v Praze, Ostravě, Litoměřicích, Příboru a České Vsi
* Je pochován ve vyšehradském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]]
 
==Zajímavost==
Druhé křestní jméno Štefan začal používat až po vzniku Československa, na počest druhého národa; tehdy se rozhodl, že přijme jméno od prvního Slováka, se kterým se seznámí. Podle Kubínových vzpomínek jím byl podomní obchodník Štefan Uherka.<ref name="forst">{{Citace monografie
| příjmení = Forst
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora =
| titul = Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, K-L
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1993
| vydání =
| počet stran =
| kapitola = Josef Štefan Kubín
| strany = 1032-1035
| isbn = 80-200-0345-2
| jazyk =
}}
</ref>
 
Jako připomínka se uděluje každoročně ocenění za pozoruhodný kulturní počin na území jičínského okresu, nazvané ''Jivínský Štefan''.<ref group="p">Josef Štefan Kubín nazýval Jičín ve svých dílech "Jivín".</ref> Cenou je dřevěná soška, kterou vytvořili Renata a Martin Lhotákovi. Uděluje se každoročně 25. února za počin uplynulého roku a za dlouhodobé zásluhy.<ref>[http://jivinskystefan.webnode.cz/o-nas/ Jivínský Štefan]</ref>
 
== Odkazy ==
===Poznámky===
<references group="p" />
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;74, 77–9, 81, 83, 103, 117, 181
| příjmení = Forst
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora =
| titul = Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, K-L
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1993
| vydání =
| počet stran =
| kapitola = Josef Štefan Kubín
| strany = 1032-1035
| isbn = 80-200-0345-2
| jazyk =
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Rubeš
| jméno = Zdeněk
| instituce = Jihočeská univerzita, filozofická fakulta
| odkaz na instituci =
| titul = Josef Štefan Kubín. Skutky soukromé, skutky veřejné
| url = http://www.ff.jcu.cz/documents/10832/18904/rigorozni_prace_Rubes.pdf/ef328ae5-e6e5-455e-9a79-754786ab9db4
| typ práce = Rigorózní práce
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo = České Budějovice
| rok = 2008
| počet stran =
| strany =
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01070421}}
* {{SČL|727}}
* [http://literatura.kvalitne.cz/9p.htm KompletníČástečná bibliografie - abecedně]
* {{de}} [http://d-nb.info/gnd/132783282 Katalog der Deutschen Nationalbibliothek]
* {{Imdb osoba|1346626}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Literatura}}
 
{{Portály|Literatura}}
{{DEFAULTSORT:Kubín, Josef Štefan}}
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Překladatelé z francouzštiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
[[Kategorie:Pohřbení na Slavíně]]
[[Kategorie:Století lidé]]
[[Kategorie:Narození v Jičíně]]
[[Kategorie:Narození 1864]]
[[Kategorie:Úmrtí 1965]]
[[Kategorie:ÚmrtíStoletí 25. listopadulidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Pohřbení na Slavíně]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Jičíně]]