Geografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 188.92.13.166 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je HypoBOT |
||
Řádek 1:
'''Geografie''' (z [[řečtina|řeckého]] γεός ''geos'' pozemský, zemský + γράφειν ''grafein'' psáti), česky též '''zeměpis''', je [[věda]] studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „[[krajinná sféra]]“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. Označení se poprvé objevuje ve 3. stol. př. n. l. v díle ''Geografíka'' sepsaném [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthenem z Kyrény]]. Geografie se dělí na [[Fyzická geografie|fyzickou geografii]], [[Sociální geografie|sociální geografii]], [[Regionální geografie|regionální geografii]] a [[Kartografie|kartografii]]. Geografie (především kartografie) [[Měsíc]]e se označuje také separátním pojmem [[selenografie]], geografie [[Mars (planeta)|Marsu]] pojmem areografie.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/areografie</ref>
== Geografické disciplíny ==
'''Soustava zeměpisných věd'''
Předmětem geografie (= zeměpisu) je ''[[krajinná sféra]]'', popisovaná na několika úrovních. Podle těchto úrovní se dělí geografie na čtyři základní části:
# [[Fyzická geografie]] se věnuje fyzickogeografické sféře [[Krajinná sféra|krajinné sféry]], tj. litosféře, hydrosféře, atmosféře, pedosféře a biosféře. Někteří geografové vyčleňují samostatně i kryosféru, která jinak může být považována i za součást hydrosféry. Každé součásti fyzickogeografické sféry se věnuje hned několik vědních disciplín:
#* [[litosféra|litosféře]] – [[geomorfologie]], [[petrologie]], [[vulkanologie]], [[seismologie]], [[stratifikace Země|stratifikace]], [[orografie]], [[karsologie]], [[speleologie]], [[krystalografie]], [[mineralogie]] a další
#* [[hydrosféra|hydrosféře]] – [[hydrografie]], [[hydrologie]], [[oceánografie]], [[limnologie]] a další
#* [[atmosféra|atmosféře]] – [[klimatologie]], [[meteorologie]] a další
#* [[pedosféra|pedosféře]] – [[pedologie]], [[pedogeografie]] a další
#* [[biosféra|biosféře]] – [[biogeografie]] a další
# [[Socioekonomická geografie]] (také ''sociální geografie'' = společenskohospodářský zeměpis nebo ''humánní geografie'') se věnuje člověku, jeho společnosti a jeho hospodářské činnosti, tj. socioekonomické sféře krajinné sféry. Hlavní vědní disciplíny: [[geografie cestovního ruchu]], [[geografie dopravy]], [[geografie kultury]], [[geografie obyvatelstva]], [[geografie sídel]], [[geografie průmyslu]], [[geografie služeb]], [[geografie zemědělství]], [[behaviorální geografie]], [[ekonomická geografie]], [[historická geografie]], [[politická geografie]], [[vojenská geografie]], [[religiózní geografie]], [[dějiny zeměpisu]], [[rurální geografie]].
# [[Regionální geografie]] (= oblastní zeměpis) se věnuje geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek atd.
# [[Kartografie]] a [[geoinformatika]] studuje a zobrazuje prostorové rozmístění jednotlivých jevů krajinné sféry, tj. výroba map. Věnuje se jí celá řada vědních disciplín, např. [[geodézie]], [[topografická kartografie]], [[tematická kartografie]], [[matematická kartografie]], [[kartometrie]], [[GIS]] a [[dálkový průzkum Země]].
== Geografie vs. zeměpis ==
Někdy se rozlišuje pojem ''geografie'' jakožto soubor vědních disciplín a pojem ''zeměpis'' jakožto [[školní předmět|vyučovací předmět]].
== Historie geografie ==
=== Starověk ===
Starověké státy zahrnovaly na svou dobu obrovské masy lidí. Vytvářely velká sídla s vysokou kulturou stavebnictví, písemnictví, vědy i umění. Sdružovaly zástupce různých rasových typů i etnických skupin. Státníci se museli seznamovat s územími a národy, nejen se svými, ale i v jiných regionech. Realizovaly se dlouhé cesty i vojenská tažení, doprovázená vzájemným objevováním národů. Docházelo k plodnému sbližování kultur, k přebírání shromážděných poznatků i představ, návyků i vynálezů.
Víme o dalekých výpravách [[Egypt|Egypťanů]], [[Mínojci|Mínojců]] (obyvatelé [[Kréta|Kréty]]), [[Féničané|Foiničanů]], [[Kartaginci|Kartaginců]], dávných [[Indie|indických]] mořeplavců aj. Kladly si vesměs praktické cíle – rozšiřování poznatků i zdrojů surovin (mědi, cínu, dřeva, pryskyřice, lnu, kůže, vosku, slonoviny) a potravin (obilí, datlí). Velký význam měly svazky se zeměmi, které oplývaly zlatem, stříbrem, drahokamy.
Už v [[Starověk|antice]] – ve [[Staré Řecko|Starém Řecku]] a později v [[Říše římská|Římě]] – vznikaly významné geografické práce. Dlouhou dobu byly součástí [[Filosofie|filozofie]], [[historie]] či [[Lékařství|medicíny]].
[[Iónská škola]] je nejstarší známou řeckou filozofickou školou (z 6. stol. př. n. l.). Jejím představitelům – [[Tháles|Tháletovi]] (první [[Filosofie|filozof]], [[matematika|matematik]] a [[astronomie|astronom]]), [[Anaximandros|Anaximandrovi]], [[Anaximenés|Anaximenovi]] aj. – patří množství objevů v matematice, astronomii či geografii.
V rámci nerozčleněné iónské vědy se vytvářely mj. i prvky fyzickogeografických koncepcí, zárodky obecné zeměvědy.
Rozvoj mořeplavby a obchodu stimuloval vznik prvních geografických popisů. Říkalo se jim ''[[gés periodos]]'' (objezdy země). Členily se na periply (''periplous'' jako obeplutí) – popisy pobřeží, praktické návody k navigaci podél mořských břehů; a periegezy – popis pevniny.
====
* 25. st. př. n. l. – Vznik mapy údolí [[Eufrat]]u na hliněné destičce
* 20. st. př. n. l. – [[Babylón]]ský mýtus o stvoření světa a potopě
| |||