Dolní Újezd (okres Přerov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41:
První písemná zmínka o obci je z roku [[1322]].
 
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku [[1322]], ale nedochovala se v originále. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku [[1356]] a vztahuje se k části Újezda zvané Vladyčí. Samo jméno osady Újezd ukazuje na způsob kolonizace krajiny. Vesnice byla založena tak, že zakladatel, dostal od majitele panství, (v tomto případě odto pánůbyli [[páni z Kravař]] na panství hradu [[Helfštýn]] ), k založení nové vesnice určité území. Jeho velikost byla dána obvodem, který byl schopen ujet na koni za určitou časovou jednotku, a tou byl nejčastěji den (přesněji od východu do západu slunce). V případě Vladyčího Újezda byl zakladatelem vladyka či vladykové, patřil mu dvůr, který stál ve vesnici na nejlepším místě a měl i nejlepší půdu. Dnešní název Dolní, je zřejmě stejně starý jako název Vladyčí a vznikl proto, že na helfštýnském panství byly ještě na počátku [[16. století]] hned tři Újezdy – Vladyčí (dnes Dolní), Horní či Volavý (Velký) a Vysoký (Horní).
 
Dolní Újezd byl tedy rozdělen na dvě části – vladyčí patřící vladykům, kde stály jejich dvory a máme relativně značné množství údajů o jejich držitelích a převodech a panskou část, kde máme naopak dlouhou dobu zprávy spíše útržkovité a často jde jen o prodeje celého panství, kde je obec zmíněna, či o privilegia platná pro všechny obce na panství. Vladyčí část byla nejspíše do 16. století pouze v majetku svobodných držitelů, ale postupně byla vykoupena majiteli panství a posléze se tak změnila ve svobodná dvorství, která již byla vázána na majitele panství. Panská část byla běžnou zemědělskou vsí, odvádějící vrchnosti nejprve naturální a posléze peněžité dávky, přičemž obec byla naturálních a robotních povinností postupně zproštěna privilegii, která je převáděla na výhodnější peněžitou dávku. V roce [[1512]] povolil v Dolním Újezdě [[Vilém z Pernštejna]] první mlýn o dvou kolech a obec se postupně vzmáhala. Tak jako na celé Moravě však pro Újezd znamenala pohromu [[třicetiletá válka]], hlavně její závěrečná část, kdy zpustla takřka polovina obce. Byť v následujících staletích došlo ještě k několika válečným konfliktům, byl tento naštěstí poslední s tak velkým poškozením. Katastrofy pak pro Újezd znamenaly spíše požáry či epidemie nemocí. Obec se postupně rozvíjela, přičemž velký rozmach nastal na konci [[18. století]] v souvislosti se stavbou tzv. císařské silnice. Od té doby máme totiž doložen výrazný nárůst řemesel, nejprve těch souvisejících s dopravou (kovářství, kolářství) a posléze dalších.