Svaz demokratické levice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 24:
}}
'''Svaz demokratické levice''', [[Polština|polsky]] '''Sojusz Lewicy Demokratycznej''', zkratka '''SLD''', je [[Polsko|polská]] [[levice|levicová]] [[politická strana|strana]]. Je označována za postkomunistickou, protože značná část členů přešla z komunistické PZPR přes nástupnickou organizace SdRP do SLD, která vznikla v roce [[1999]]. Oficiálně se však od [[komunismus|komunistických]] kořenů distancuje a označuje se za moderní [[sociální demokracie|sociálně-demokratickou]] stranu.
V minulosti patřila k nejsilnějším stranám v Polsku, dvakrát vyhrála parlamentní volby (1993 a 2001) a stala se pro dané volební období vládní stranou. Od roku 2011 nemá žádné zastoupení v polském parlamentu (v Senátu trvá tento stav již od roku 2005).
== Program ==
Řádek 30 ⟶ 32:
== Historie ==
Strana je vzhledem ke svému původnímu členstvu považována za nástupnickou stranu komunistické PZPR, byť se od ní distancuje a považuje se za moderní sociálnědemokratickou stranu. Od svého založení se řadila mezi nejsilnější strany Polska, byť tedy byla zároveň poněkud osamocená, protože její původ, levicovost v morálních otázkách a antikatolicismus z ní činily pro většinu Poláků nepřijatelnou a antisystémovou stranu.
Když v roce [[1993]] vyhrála volby, měla obrovský problém najít koaličního partnera - nakonec se spojila s Polskou lidovou stranou, která navzdory horšímu výsledku obsadila post premiéra a většinu ministrů. Vláda se ukázala nestabilní a rozpadla se pro především personální spory necelém půldruhém roce existence. Koalice přežila, ale následně se na scéně vystřídali dva další pemiéři s SDL. SDL sice v dalších volbách mírně posílila, ovšem podpora jejího koaličního partnera se smrskla na méně než polovinu a volby i tak vyhrála sjednocená pravice, takže SDL musela přejít do opozice. Skandály pravicové vlády jí ovšem připravily pohodlnou cestu k velkého triumfu. Na vrcholu moci se SDL ocitla v září [[2001]], kdy v koalici s Unií práce drtivě vyhrála parlamentní volby při zisku 41 % hlasů. V 460členném [[Sejm]]u získala SDL-UP 216 poslanců (sama SLD 196 poslanců), ve stočlenném Senátu dokonce 75 křesel, vládní koalici uzavřela opět s [[Polská lidová strana|Polskou lidovou stranou]]. SLD sám zabředl do řady největších korupčních skandálů, od nejnižších příček (na místní úrovni) až po nejvyšší patra. K největším patří [[Rywinova aféra]], která podle pozorovatelů, tisku a členů sejmové vyšetřovací komise sahala až k premiérovi Leszku Millerovi. Po aférách se ze strany se odštěpila skupina politiků včetně maršálka (předsedy) Sejmu [[Marek Borowski|Marka Borowského]], která založila stranu [[Socjaldemokracja Polska]] (SdPL). Další skupina odešla do nově vytvářené [[Partia Demokratyczna|Demokratické strany]]. Zároveň se během 1,5 roku na postu předsedy SLD vystřídali čtyři politici.
| |||