Wikipedie

Zapatova armáda národního osvobození: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Wikifikace
Řádek 1:
'''EZLNZapatova armáda národního osvobození''' -(EZLN – '''''Ejército Zapatista de Liberación Nacional''''' (''Zapatova armáda národního osvobození''), je [[guerilla|guerillové]] hnutí pojmenované po slavném bojovníku za svobodu [[Emiliano Zapata|Emilianu ZapatovyZapatovi]]. Toto hnutí působí v horských oblastech mexického státu [[Chiapas]] a přilehlé [[Guatemala|Guatemale]]. Je to největší mexická odbojová skupina prosazující základní práva a zájmy menšin, zejména indiánů[[indián]]ů na národní úrovni. Toto ozbrojené hnutí má po celém světě mnoho příznivců. [[enigma|Enigmou]],„Enigmou“ neboli mozkem a vůdcem celého ozbrojeného křídla je '''[[subcomandante Marcos]]'''. Hnutí se dělí na dvě křídla. Ozbrojené působící v horách [[Chiapas]]u a umírněné vystupuje jako politická strana ([[FZLN]] -– Frente Zapatista de Liberación Nacional). Navíc '''Zapatisté''' působí na i internetu a bojují tak globálně pomocí masmédií za svoje cíle.▼
{{wikifikovat}}
▲'''EZLN''' - '''''Ejército Zapatista de Liberación Nacional''''' (''Zapatova armáda národního osvobození''), je [[guerilla|guerillové]] hnutí pojmenované po slavném bojovníku za svobodu [[Emiliano Zapata|Emilianu Zapatovy]]. Toto hnutí působí v horských oblastech mexického státu [[Chiapas]] a přilehlé [[Guatemala|Guatemale]]. Je to největší mexická odbojová skupina prosazující základní práva a zájmy menšin, zejména indiánů na národní úrovni. Toto ozbrojené hnutí má po celém světě mnoho příznivců. [[enigma|Enigmou]], neboli mozkem a vůdcem celého ozbrojeného křídla je '''[[subcomandante Marcos]]'''. Hnutí se dělí na dvě křídla. Ozbrojené působící v horách [[Chiapas]]u a umírněné vystupuje jako politická strana ([[FZLN]] - Frente Zapatista de Liberación Nacional). Navíc '''Zapatisté''' působí na internetu a bojují tak globálně pomocí masmédií za svoje cíle.
 
== Historie ==
'''Zapatistické hnutí''' působí v [[Chiapas]]u od počátku devadesátých let. Historie „novodobých” '''Zapatistů'''zapatistů však sahá do 70. let. V letech [[1971]] -– [[1972]] působila v [[Ciudad de México]] nevelká skupina ''Frente Urban Zapatista'' (FUZ), tedy ''Zapatova městská strana''. Jejím zakladatelem byl [[Rigoberto Lorence]], který byl i vůdcem malé skupinky mladých lidí, kteří si říkali ''Los Lacandones'', jménem jednoho z mnoha chiapaských indiánských kmenů. Tato malá skupinka organizovala loupeže, za účelem získání peněz pro Lorencovu ''FUZ''. Tyto dvě skupiny však byly zlikvidovány. V lednu [[1972]] byl totiž uvězněn Francisco López, jeden z vůdců ''FUZ'', který měl na svědomí několik únosů politiků. V témž roce však slavila úspěch ''Ozbrojená revoluční fronta Emiliana Zapaty'' (FAREZ). Její stoupenci totiž v červenci zavraždili západoněmeckého experta [[FAO]] v mexickém státě [[Guerrero (stát)|Guerrero]] a [[23. srpen|23. srpna]] [[1976]] zaútočili na vojenský konvoj u [[Acapulco|Acapulca]]. V tomto střetu přišlo o život šest vojáků. Poté se tato organizace na třináct let odmlčela. Na přelomů let 1989 - 1990 se objevila v horách státu [[Chiapas]]. Organizaci se podařilo proniknout mezi Indiány a získat si je, což není vůbec jednoduché, protože indiáni neradi někoho mezi sebe pouštějí. To, že stoupenci '''Zapatovy fronty''' pronikly mezi indiány bylo zřejmě zaviněno jejich špatnou sociální situací. Docházelo zde také k různým útokům na indiány tzv. „''bílými gardami''“, které sloužily jako ochrana pozemků bohatých míšenců a boháčů. Proč se ale '''Zapatisté''' objevili až po třinácti letech a proč si vybrali právě [[Chiapas]]? První otázka asi zůstane záhadou. Možná došlo k úplné transformaci skupiny, nevíme. Na druhou je docela prostá. Mohli se zde totiž ukrýt, v horách pokrytých tropickým [[prales]]em. Snad i šli v tradici ''Mexického povstaleckého vojska'', které bylo odhaleno v roce [[1970]]. Toto hnutí totiž mělo v [[chiapas]]kých horách své výcvikové tábory. Dalším důvodem bylo asi to, že se zde ukrývali stoupenci obdobné organizace z [[Guatemala|Guatemaly]] a tak mohli mexické '''Zapatisty''' podpořit. Nicméně v roce [[1990]] vydali '''Zapatisté''' prohlášení ve kterém propagovali „svržení režimu a převzetí vlády lidem“.
 
Poté se tato organizace na třináct let odmlčela. Na přelomu let [[1989]] – [[1990]] se objevila v horách státu [[Chiapas]]. Organizaci se podařilo proniknout mezi indiány a získat si je, což není vůbec jednoduché, protože indiáni neradi někoho mezi sebe pouštějí. To, že stoupenci Zapatovy fronty pronikli mezi indiány, bylo zřejmě zaviněno jejich špatnou sociální situací. Docházelo zde také k různým útokům na indiány tzv. „bílými gardami“, které sloužily jako ochrana pozemků bohatých míšenců a boháčů. Proč se ale zapatisté objevili až po třinácti letech a proč si vybrali právě [[Chiapas]]? První otázka asi zůstane záhadou. Možná došlo k úplné transformaci skupiny, nevíme. Na druhou je odpověď docela prostá. Mohli se zde totiž ukrýt v horách pokrytých tropickým [[prales]]em. Snad i šli v tradici ''Mexického povstaleckého vojska'', které bylo odhaleno v roce [[1970]]. Toto hnutí totiž mělo v [[chiapas]]kých horách své výcvikové tábory. Dalším důvodem bylo asi to, že se zde ukrývali stoupenci obdobné organizace z [[Guatemala|Guatemaly]], kteří mohli mexické zapatisty podpořit.
Na Nový Rok roku [[1994]] obsadilo 2000 povstalců [[chiapas]]ká města [[San Cristóbal de las Casas]], [[Ocosingo]], Altamirano, Las Margaritas, Chanal, Oxctuc a Huixtna. V [[Ocosingo|Ocosingu]] bylo zcizeno národní ropné společnosti [[PEMEX]] neuvěřitelných jeden a půl miliardy kilogramů [[dynamit]]u. Po několik dalších dní vybíraly povstalci válečnou daň od projíždějících automobilů a některé i zabavovali. Také se jim podařilo unést [[chiapas]]kého guvernéra [[Absolón Castellanos|Absolóna Castellanose]], kterého přiměli, aby zakusil práci na kukuřičném poli a potom ho propustili. Povstalce po několika dnech zatlačilo do hor dvanáct tisíc vojáků. Byla uzavřena hranice s [[Guatemala|Guatemalou]], aby nedošlo ke spolupráci s guatemalskými povstalci.▼
 
▲V roce [[1990]] vydali zapatisté prohlášení, ve kterém propagovali „svržení režimu a převzetí vlády lidem“. Na Nový Rok rokurok [[1994]] obsadilo 2000 povstalců [[chiapas]]ká města [[San Cristóbal de las Casas]], [[Ocosingo]], [[Altamirano]], [[Las Margaritas]], [[Chanal]], [[Oxctuc]] a [[Huixtna]]. V [[Ocosingo|Ocosingu]] bylo zcizeno národní ropné společnosti [[PEMEX]] neuvěřitelných jeden a půl miliardy kilogramů [[dynamit]]u. Po několik dalších dní vybíralyvybírali povstalci válečnou daň od projíždějících automobilů a některé i zabavovali. Také se jim podařilo unést [[chiapas]]kého guvernéra [[Absolón Castellanos|Absolóna Castellanose]], kterého přiměli, aby zakusil práci na kukuřičném poli a potom ho propustili. Povstalce po několika dnech zatlačilo do hor dvanáct tisíc vojáků. Byla uzavřena hranice s [[Guatemala|Guatemalou]], aby nedošlo ke spolupráci s guatemalskými povstalci.
Začalo vyjednávání. '''Zapatisté''' požadovali nové volby, pozemkovou reformu a zlepšení politické a hospodářské situace v [[Chiapas]]u. Bylo vyhlášeno příměří, ale požadavky '''Zapatistů''' nebyly splněny.▼
 
▲Začalo vyjednávání. '''Zapatisté''' požadovali nové volby, pozemkovou reformu a zlepšení politické a hospodářské situace v [[Chiapas]]u. Bylo vyhlášeno příměří, ale požadavky '''Zapatistů'''zapatistů nebyly splněny.
Celkem v tomto střetu přišlo o život 150 lidí. Je nutno dodat že povstalci měli i zahraniční pomoc převážně od levicových skupin.▼
 
▲Celkem v tomto střetu přišlo o život 150 lidí. Je nutno dodat, že povstalci měli i zahraniční pomoc, převážně od levicových skupin.
V červenci [[1996]] uspořádalo umírněné křídlo '''EZLN''' v [[San Cristóbal de las Casas|San Cristóbalu]] „Fórum za lidskost“. Zúčastnilo se ho na 4000 lidí z celého světa, převážně levicového smýšlení. Mezi zúčastněnými byly zástupci z [[Kuba|Kuby]], [[Kurdové|Kurdů]], ale také manželka bývalého Francouzského prezidenta [[Francoise Mitterand]]a.▼
Dne [[9. září]] [[1997]] se vydalo 1111 členů '''EZLN''' a ''Indiánského národního kongresu'' na pochod do hlavního města, kde poté jednali o své situaci a o vzniku vlastní politické strany.▼
 
▲V červenci [[1996]] uspořádalo umírněné křídlo '''EZLN''' v [[San Cristóbal de las Casas|San Cristóbalu]] „Fórum za lidskost“. Zúčastnilo se ho na 4000 lidí z celého světa, převážně levicového smýšlení. Mezi zúčastněnými byly zástupci z [[Kuba|Kuby]], [[Kurdové|Kurdů]], ale také manželka bývalého Francouzského prezidenta [[Francoise Mitterand]]a.
V prosinci 1997 došlo k dalšímu vystupňování napětí ve státě. 29. prosince se totiž přesunulo 4000 Indiánů [[Tzotzilové|Tzotzilů]] a několik set stoupenců ''PRI'' (Partido Revolucionario Insitucional - levicová politická strana) do Zapatistické kolonie Polto, ze strachu před vražděním. 20. února téhož roku totiž došlo k zavraždění 45 stoupenců '''EZLN''', přívrženci ''PRI''.▼
 
▲Dne [[9. září]] [[1997]] se vydalo 1111 členů '''EZLN''' a ''Indiánského národního kongresu'' na pochod do hlavního města, kde poté jednali o své situaci a o vzniku vlastní politické strany.
Dne [[5. leden|5. ledna]] [[1998]] došlo k protestnímu obsazení burzy a dvou rozhlasový stanic v hlavním městě dvěma sty přívrženci '''EZLN'''. Výsledkem bylo odstoupení Emilia Chuayffeta, ministra vnitra.▼
 
▲V prosinci [[1997]] došlo k dalšímu vystupňování napětí ve státě. 29. prosince se totiž přesunulo 4000 Indiánů [[Tzotzilové|Tzotzilů]] a několik set stoupenců ''PRI'' (Partido Revolucionario InsitucionalInstitucional -– levicová politická strana) do Zapatistickézapatistické kolonie Polto, ze strachu před vražděním. 20. února téhož roku totiž došlo k zavraždění 45 stoupenců '''EZLN''', přívrženci ''PRI''.
Na podzim [[2000]], kdy nastoupil do úřadu nový prezident [[Vincente Fox]], slíbil řešit indiánské otázky a navrhl obnovení jednání se '''Zapatisty''', které bylo ukončeno za vlády jeho předchůdce [[Ernesto Zedillo Ponce de León|Ernesta Zedilla]].▼
 
▲Dne [[5. leden|5. ledna]] [[1998]] došlo k protestnímu obsazení burzy a dvou rozhlasovýrozhlasových stanic v hlavním městě dvěma sty přívrženci '''EZLN'''. Výsledkem bylo odstoupení Emilia Chuayffeta, ministra vnitra.
 
▲Na podzim [[2000]], kdy nastoupil do úřadu nový prezident [[Vincente Fox]], slíbil řešit indiánské otázky a navrhl obnovení jednání se '''Zapatisty'''zapatisty, které bylo ukončeno za vlády jeho předchůdce [[Ernesto Zedillo Ponce de León|Ernesta Zedilla]].
 
== Podívejte se ==
* [[Emiliano Zapata]]
* [[Subcomandante Marcos]]
* [[Lakandonové]]
 
== Literatura ==
* MÁCHA, Přemysl. Plamínek v horách, požár v nížině. Brno : Doplněk, 2003. ISBN 80-7239-145-3, EAN 9788072391455.
 
== Externí odkazy ==
*[http://www.ezln.org.mx/ oficiálníOficiální stránka '''EZLN'''] - – ve španělštině
*[http://www.fzln.org.mx/ oficiílníOficiální stránka '''FZLN'''] -– ve španělštině
 
[[Kategorie:Mexiko]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Zapatova_armáda_národního_osvobození“