Křesťanská askeze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 5:
 
=== 1. století: Ježíš z Nazareta, Pavel z Tarsu, evangelista Lukáš ===
Když se díváme na [[Ježíš Kristus|Ježíše]] ve světle novozákonních pramenů, není tím, kdo tíhne k askezi. Tou byl známý spíše [[Jan Křtitel]], Ježíše považovali za jeho opak. ''„Přišel Jan, nejedl, nepil – a říkají: `Je posedlý.´ Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: `Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!´“'' (Mt 11:18.19) <ref>LEIPOLDT, s. 31.</ref> Přitom však Ježíš žije mimo manželství i domov a následovníky vyzívá: ''"Neukládejte si poklady na zemi,"'' (Mt 6:19) ''"Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem,"'' (Lk 14:33) ''"Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé,"'' (Mt 8:22) nebo ''"Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne."'' (Mk 8:34)<ref>NAGEL, Peter. ''Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums''. Berlin: Akademie-Verlag, 1966. Texte und Untersuchungen zur Geschichte der altchristlichen Literatur. S. 5.</ref>

Ježíš nezakazuje vynakládat síly na životní potřeby (Mk 4:38; 14:6). To neznamená, že si žije snadným životem. Vyzývá k zřeknutí se nároků ([[Evangelium podle Matouše|Mt]] 8:20), ale od svého okolí askezi nepožaduje. Již evangelista Matouš však vidí za Ježíšovými slovy v Mt 19,12 asketický smysl. Při hodnocení Ježíšova přístupu je na místě, abychom byli obezřetní. Ježíš se neoženil, avšak nikde to samé nežádá od druhých. Nemá žádné vnitřní zábrany proti ženám, jak se s nimi setkáváme u asketů. Sice mezi povolanými [[Apoštol|Dvanácti apoštoly]] není žena, avšak dá se to pochopit s ohledem na tehdejší kulturu. Jeho Dvanáct zřejmě většinou ženatých bylo.<ref>LEIPOLDT, s. 32.</ref> Pro některé Ježíšovy následovníky bylo povolání tak silné, že se zříkali všech pout, i těch nejtěsnějších, rodinných a stali se nezpůsobilými pro manželství.<ref>BROWN, s. 42.</ref>
 
[[Pavel z Tarsu]] nepodnítil vznik asketického hnutí v církvi v Korintu, kde již v minulosti působil při svých misijních cestách. V korintském sboru ji zřejmě silněji hájily ženy (1 Kor 7:4). Člověk by více neměl vstupovat do manželství. Existovali tu asketové (parthenoi) žijící v církvi, kteří snad svůj závazek vnímali jako věčný (1 Kor 7:28; 7:36n). Jedná se pak o tzv. duchovní zasnoubení: muž a žena spolu žijí společně, avšak zdržují se sexuálního kontaktu. V přístavním městě jako Korint mohla církevní obec tímto způsobem chránit asketicky žijící ženy. Korintští nevědí, co si s daným postojem počít a ptají se Pavla (1 Kor 7:1). Ten reaguje neočekávaně: vyjadřuje se pro askezi. Nic nepřikazuje. Pavel se při svém vysvětlení opírá o blízkost konce, který má nastat (1 Kor 7:29-31).<ref>LEIPOLDT, s. 33.34.</ref> Pokud by Pavel mínil askezi v manželství, celibát, pro celou korintskou církev bez rozdílu, nemohl by očekávat příliv pohanů do církve, o nějž usiloval. "''Zničil by fenomén zbožného domu''," který byl živý ve společnosti kolem něj. Pavel vnímal vlastní zdrženlivost jako obdarování při jeho poslání. Očekával, že stejný dar mohli obdržet jiní. Manželství jako dar nechápe.<ref>BROWN, s. 51-53.</ref>
Řádek 47 ⟶ 49:
* LANE, A. ''Dějiny křesťanského myšlení''. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-47-3.
* LEIPOLDT, Johannes. ''Griechische Philosophie und frühchristliche Askese''. Neuvedeno. Berlin: Akademie-Verlag, 1961. Berichte über die Verhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig. ISBN neuvedeno.
* NAGEL, Peter. ''Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums''. Berlin: Akademie-Verlag, 1966. Texte und Untersuchungen zur Geschichte der altchristlichen Literatur.
* SEGERT, Stanislav. ''Synové světla a synové tmy: svědectví nejstarších biblických rukopisů''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1970. Osudy, fakta, objevy. ISBN Neuvedeno.
* WOGAMAN, Philip. Christian ethics, A historical introduction. 1.vyd. Lousville, Kentucky: Westminster/John Knox Press, 1993. ISBN 0-664-25163-3.