Albert Bandura: Porovnání verzí

Tento experiment byl díky svým výsledkům velice významný. Pomohl tak upozornit na negativní ovlivňování dětí prostřednictvím násilí v médiích a na ničivý dopad tyranské výchovy. Tvrzení, že násilí plodí jen násilí se tak vědecky potvrdilo.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=i-psychologie|titul=Blog.cz|url=http://i-psychologie.blog.cz/1410/bobo-doll-experiment-a-bandura|vydavatel=Blog.cz|datum přístupu=2016-04-29}}</ref>

Sociálně kognitivní teorie (SCT), původně teorie sociálního učení, začala v 60. letech jako výzkum Alberta Bandury. Rozvoj SCT proběhl v roce [[1986]]. Bandura předpokládá, že učení probíhá v sociálním kontextu s dynamickou interakcí chování člověka a prostředí. Unikátním prvkem v SCT je důraz na sociální vliv a jeho dopad na vnější a vnitřní sociální zlepšení. SCT bere v úvahu jedinečný způsob jakým jedinci mohou získat a udržet si zkušenosti a chování s ohledem na sociální prostředí, ve kterém se jedinci vyskytují a své chovaní uplatňují. SCT počítá se zkušenostmi nabytými z předchozích situací. Tyto nabyté zkušenosti poté ovlivňují zlepšení chování a očekávání, které způsobí zda jedinec projeví specifické chování a důvod proč jedinec projevil právě tento druh chování. Mnoho teorií chování užitých ve zlepšení zdraví nepovažují údržbu chování za nejdůležitější, ale raději se zaměřují na zahájení chování. To je ale neefektivní, jelikož údržba a zahájení chování je pravým a hlavním cílem veřejného zdraví. Cílem SCT je vysvětlit, jak lidé regulují své chování pomocí kontroly a zlepšení chování s cílem dosáhnout zlepšeného chování, které bude stálé a neměnné v průběhu času.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|titul=highered.mheducation.com|url=http://highered.mheducation.com/sites/0072316799/student_view0/part3/chapter11/chapter_outline.html|vydavatel=highered.mheducation.com|datum přístupu=2016-04-29}}</ref><ref>{{Citace monografie|titul=Social cognitive theory|url=http://www.slideshare.net/mohammadsohaibafzaal/social-cognitive-theory-34958260}}</ref>

Bandurova teorie sociálního učení se stala jednou z nejvlivnějších teorií učení a vývoje. Navzdory faktu, že tato teorie obsahuje mnoho základních prvků teorie tradičního učení, Bandura byl přesvědčen, že přímé posílení a zdokonalení chování se nemusí vždy týkat všech druhů učení. Zatímco teorie chování učení propagují názor, že všechna učení jsou výsledkem sdružení způsobené aklimatizací, posílením, zdokonalením a trestem. Bandurova sociální teorie učení stojí na tom, že učení se může také objevit jednoduše pozorováním chování ostatních jedinců. Jeho teorie také hovoří o sociálním elementu, Bandura argumentuje tím, že lidé mohou získat nové zkušenosti, chování a informace pozorováním ostatních. Tento element je známý jako observační učení, tento typ učení může být využit k vysvětlení široké škály chování jedinců.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.simplypsychology.org|url=http://www.simplypsychology.org/bandura.html|vydavatel=www.simplypsychology.org|datum přístupu=2016-04-29}}</ref>

Reciproční determinismus je složený ze tří hlavních faktorů, které ovlivňují chování – prostředí, jednotlivec a chování jako takové. Bandura věří, že chovaní ovlivňuje jednotlivce a je ovlivňováno jak sociálním světem, tak osobní charakteristikou. Prostředí je složeno z veškerého prostoru, které obklopuje jedince a obsahuje potenciální posilující formuli, včetně lidí, kteří jsou přítomni nebo nepřítomni. Prostředí má dopad na intenzitu a frekvenci chování, stejně tak chování jako takové může mít dopad na prostředí. Jedinec jako další faktor zahrnuje všechny charakteristiky, které byly získány v minulosti. Osobnost a kognitivní faktory jsou důležitou součástí toho, jak se člověk chová včetně všech očekávání jedince, víry a unikátní charakteristiky osobnosti. V poslední řadě, chovaní samo o sobě může či nemusí být posíleno v jakoukoli chvíli či situaci.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Verywell|url=https://www.verywell.com/what-is-reciprocal-determinism-2795907|vydavatel=Verywell|datum přístupu=2016-04-29}}</ref>

=== Lidskost<ref name=":0" /> ===

Schopnost člověka chovat se lidsky je osobní každému jedinci, ačkoli úvahy vyplývající z konkrétních činů lidskosti pro nás a ostatní může být myšlenka investovat morální komponenty do dané situace ve které jedinec jednal a tak také zapojil morální svobodu jednání. Pokud je situace výsledkem lidského rozhodování, osoby mohou být povinny zapojit své hodnotné úsudky na následky svých rozhodnutí, také bude jedinec za své rozhodnutí plně odpovědný. Lidskost opravňuje pozorovatele klást si otázku “mělo se tohle stát?”takovým způsobem, který by byl nemyslitelný za okolností, které disponují lidským rozhodováním.<ref name=":0" />